» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Pít bez žízně a milovat se kdykoli, tím se člověk liší od jiných zvířat."

Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais

počet přístupů: 2141674

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 2 ::

:: O klokánkovi bez kapsy ::

Příspěvek je součásti workshopu: Z pohádky do pohádky

amazonit	publikováno: 15.10.2006, 19:56

Co proběhla 1.zmínka o možnosti, že 3. workshop bude pohádka, snažila jsem se dát nějakou dohromady, ale je to snad těžší než sepsat státnicovku...., ale snaha byla a velká, jenže...:o))


	V jedné klokaní vesničce v prosluněné Austrálii se jednoho červnového dne narodil klokánek Kapsička. Maminka i tatínek byli šťastní a hned sezvali veškeré příbuzenstvo, aby se svým malým klučinou pochlubili. Všichni byli na nového člena rodiny velmi zvědaví, a tak se jich sešlo tolik, že se málem ani nevešli do obývacího pokoje a všichni chtěli vidět Kapsičku, který si zatím klidně hověl v maminčině kapse pěkně v teplíčku a bezpečí…,,Tak kde je ten klučina?“ ptala se netrpělivě babička Kloky, bylo to její první vnouče a nemohla se dočkat, až ho k sobě přivine. Maminka Klokajda pomalu a opatrně sáhla do své obrovitánské kapsy, kde spinkal Kapsička a něžně ho vyndala, aby ho mohli všichni obdivovat. V příbuzenstvu to zašumělo..,,Božínku, ten je krásňounký, vidíte ty nožička, očička, čumáček…“ rozplývaly se tetička, babička, sestřenice. Jen dědeček a tatínek zkoumavě prohlíželi Kapsičkovo bříško. Čím déle se na něj dívali, tím více se jim něco nezdálo, až jeden malý klokánek vykřikl:,, Kapsička nemá kapsu!“ bylo to tak, Kapsička opravdu neměl kapsu… maminka propukla v usedavý pláč, tatínek ji začal utěšovat, příbuzenstvo utichlo a pak si začalo šeptat :,, To je ale tragédie, co si počnou a co Kapsička, jak jen bude žít?“ Zvěst o klokánkovi bez kapsičky se rozletěla do všech stran. Celá buš se vylekala. Co to je za strašné zvíře, když nemá kapsu, je to vůbec ještě klokan nebo jen přerostlá skákací myš? Kapsička rostl jako z vody, když byl malý, hrával si sám a maminka Klokajda ho chránila před posměšky ostatních klokaních dětí. Jenže pak přišel čas, kdy musel Kapsička do školy. Ostatní klokánci si učení, svačinu i bačkůrky dávali do kapsy, jen klokánek vše nosil v ručkách. Ani kapesník neměl kam dát. Všichni spolužáci ho pozorovali, pokřikovali na něj a Kapsičkovi bylo do pláče. Tolik se chtěl s někým kamarádit, ale každý se ho stranil. Jednoho dne během přestávky si Kapsička sedl do stínu pod velikánský strom a vyndal si svačinku od maminky, náhle se nad ním objevil nějaký stín. Kapsička vzhlédl a tam stála koalička Koa…usmívala se na něj a ptala se, zda si může přisednout. Kapsička nesměle sklopil oči a souhlasil, ještě nikdy nikdo si k němu jen tak nepřisedl. Nevěděl jak se s Koou začít bavit, ale ona si uměla poradit…vyptávala se ho, co rád dělá, co rád čte, kde bydlí, jestli má sourozence a Kapsička odpovídal a odpovídal a pak se začal ptát i on. Postupně se z nich stali nerozluční kamarádi. Ale Kapsička se pořád trápil. Už mu nevadilo, že s ním ostatní nemluví, vždyť má přece Kou, ale vadilo mu, že si ho dobírají a pokřikují na něj nepěkné věci. Koa viděla, jak se Kapsička trápí. Dlouho přemýšlela, jak by mu mohla pomoct. Pak dostala nápad. V den Kapsičkových narozenin přinesla objemný balíček převázaný modrou stuhou. Kapsička byl velmi zvědavý, co se v tom balíčku ukrývá, ale nejdřív otevřel dárečky od maminky a babičky a ten od Koi si nechal nakonec…pomalu zatáhl za modrou stuhu, strhal balící papír a pak to uviděl…batůžek. Vypadal skoro jako kapsa. Ba byl mnohem hezčí - modrý s dvěma velkými lesklými přezkami a se spoustou ozdůbek … Kapsička byl v sedmém nebi, ihned si batůžek dal na záda a už se moc moc těšil do školy, jak budou všichni zírat….a taky že ano. Ti posměváčci bledli závistí, nikdo neměl tak velkou kapsu, aby se jim do ní vešlo to, co Kapsičkovi. Najednou s ním chtěl každý kamarádit právě jen a jen kvůli tomu batůžku, ale Kapsička dobře věděl, kdo je jeho opravdový přítel. Je to Koa, ta s ním byla, i když se mu ostatní smáli. Kapsička od Koi věděl, že není důležité, jak kdo vypadá, ale to, jaký je uvnitř…tam jsou opravdové poklady. Za čas nosil batoh jen proto, aby měl kam dávat své školní věci, ne kvůli tomu, aby se mu ostatní nesmáli. Tak děti a to je konec příběhu. Z nešťastného klokánka vyrostl statný sebevědomý klokan, který už má svoje dětičky a všechny jsou bez kapsičky. Asi to bude tím, že maminka Koa ani tatínek Kapsička kapsu nemají…


celkové hodnocení autora: 98.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 14		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.1		uložit příspěvek

známka poroty: [ - ]		tisk příspěvku

počet komentářů: 23		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 93		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Marťa	19.08.2008, 22:40:03

Tento příběh mi připomíná to, že jsem nikdy nepoznala své prarodiče... moc bych to chtěla vidět, jak se rozplývají... jednou to budu dělat taky u sestry, až si nějaké pořídí... a pak jim to vyprávět... Příběh je plný naděje a ta je stejně tak důležitá, jako poučení, které si zde napsala. Takových příběhů a vůbec podobnýh věcí by mělo být na světě více. lidé by byli lepšími tvory... Moc se mi líbilo zpracování, sice jsem už od začátku věděla, jak asi příběh skončí, ale i tak jsem se s radostí dočítala dál do konce. Tento článek mě nabyl pozitivní energií, že vše není ztraceno... Koa je skvělá postava, takových lidí je málo. Někdo se bojí přistoupit k neoblíbenému, jen kvůli tomu, že by se jím stal též... Kapsička i Kooa se mi vryli do paměti. Krásně napsané. Jediné, co mi trochu znepříjemnilo čtení bylo málo odstavců, ale i tak je to moc vydařené :)

Hooky	19.04.2008, 13:54:35

pěkňoučké, jen by to chtělo oddělovat odstavce, tím myslím odstavit to na začátku, takhle se v tom nikdo nevyzná

Svetla	01.03.2008, 9:02:46

Hezky napsané, klidně bych si přečetla i nějaké to pokračování, jako třeba Koa a Kapsička po deseti letech manželství. Jinak to bylo pro mě překvápko, že Koa taky neměla kapsičku. 1


ze dne 01.03.2008, 12:23:59
amazonit: až tak?:o)) to by z toho mohla být rodinná sága, díky

Lakejja	24.09.2007, 16:46:21

Odpověď na příspěvek od uživatele: Lakejja* ze dne 24.09.2007, 16:46:02* omluvte hrubky %)

Lakejja	24.09.2007, 16:46:02

nutno říci, že by z klokaního mimina moc neviděli..kort ztoho co si čerstvě vlezl do vaku..neb ten je menší než kulička hrachu %) Ale pohádka je to hezké..akorád tak pro ty nejmenší:) (statný sebevědomí klokan mě rozesmál..já vím...bijte mě...myslím na nechutnosti :D )


ze dne 25.09.2007, 6:19:58
amazonit: :o)) dík

Šíma	07.07.2007, 14:10:28

Do dnešní doby jsem si myslel, že kapsu mají jen "klokaní holky", hm, patrně jsem se mýlil. Díky za hezkou pohádku z daleké země!


ze dne 08.07.2007, 5:22:23
amazonit: to já děkuju, že jsi si našel čas:o)

Mathew	01.04.2007, 16:14:44

Je to krásná pohádka, až budu mít děti, budu jím to číst každý večer, hned po tom, co se po sedmsetšedesátosmé dodívají na Teletubbies. A věřím, že to ty přiblbé mimozemšťany strčí do kapsičky. P.S.: Kloka Kou si nech patnetovat, než ti ji ukradne nějaký koncern, mám rád klokany i koaly, ale nerad bych pil něco podobného k obědu=o)))

duddits	25.11.2006, 0:38:10

Pohádka tuze pěkná, dokonce i s ponaučením... Fíííí, přijmi mé gratulace ;-) Copak asi vznikne zkřížením klokana a koaly... Přemýšlím nad tím, představuji si to a... musím se smát. Což je fajn :-)


ze dne 25.11.2006, 5:59:30
amazonit: z toho vznikne kloka-koa:o))

plzeňský	18.11.2006, 19:49:28

Jdu si to vytisknout, abych to měl připravené, až přijde vnouče, dík.

Dědek	15.11.2006, 11:21:20

Hezké 1. Jako člověk, který dělal sedm let v ZOO, mám sice výhrady k mimodruhovému křížení, ale tohle je pohádka. Pokud půjdeme pečlivě po klasických dílech, tak bych moc rád viděl jelena, který má zlatý parohy ... to by byl frmol v českých lesích, dále liška, pokud nemá vzteklinu, tak se člověku vyhne a její kondice není taková, aby nosila děcko a navíc na ocásku. A co Karkulka? Vlk je sežral, asi byl bezzubej, protože potom nezraněné vyskočily z břicha. Proboha, nepitvejme pohádky a nechme jim, co je jejich. Krásný příběh, kde dobro vítězí.


ze dne 15.11.2006, 11:38:51
amazonit: děkuju, s tím jelenem mě to dostalo:o))asi bych si taky šla zalovit,ač jsem jinak zvířatomilka:o))uspat a ukrást mu je:o))

Annún	20.10.2006, 10:10:19

Je to fakt moc hezká pohádka. S určitými chybkami si nedělel starosti. Já říkám nad pohádkou se nemáhloubat, ale snít. Vždy't kdyby si se zahloubala nad každou pohádkou, která je na světě, asi bychom se hodně diviliy kolik nepřeností a vysloveních hlouopostí se v nich nachází. U pohádky je o to aby potěšila a ukázala dětem svět fantazie.

Vlaďka	17.10.2006, 16:07:00

Je to sranda s pohádkama. Zjistila jsem, když jsem chtěla něco napsat, že to vůbec není lehké. Chcete napsat o zvířátkách, musíte znát jejich zvyky, abyste to pak mohli použít...tady mě trochu zarazila jiná drobnost. V "prosluněné Austrálii " je červen nejchladnější měsíc. Asi jako u nás leden. Takže s tou prosluněností, to v tohle období zase tak slavné nebude:o)

Luciena	16.10.2006, 18:37:41

Slohově se mi to moc líbí, jen já osobně vždy šílím, když čtu potomkovi pohádku a najednou se v pěkném vyprávění o zvířátkách objeví nějaký nesmysl z jejich života. A pokud se pak člověk snaží uvést onen omyl na správnou míru, je to hrůza! Tak milí autoři pohádek o zvířátkách, prosím, nastudujte si nejdříve anatomii, zvyky apod. ať pak rodiče nemusí řešit dilema, zda omyl vysvětlit a riskovat dohadování nebo zda nechat dítě v sladké nevědomosti :-))) Ale jinak se mi to opravdu moc moc líbí. Ale z výše uvedeného důvodu nemůžu jinak než 2.

Edvin	16.10.2006, 17:01:46

Opravdu pěkně, čtivě a i po literární stránce kvalitně napsané. Má to jen jednu chybičku - i medvídek koala je vačnatec a má tedy obvykle kapsičku. Takže když to budu mé vnučce číst, přidám tam nějakou větu na vysvětlenou. Dříve, než se na mně osopí: "Dědo, setkání dvou jedinců s takovou genetickou anomálií je prakticky nemožné!" Díky za počteníčko. :-)))


ze dne 25.11.2006, 0:34:47
duddits: Ee... Ptakopysk váček nemá :-D


ze dne 16.10.2006, 17:11:20
amazonit: a jéje, tak to se mi nějak vymklo z rukou s těmi vačnatci...když nyní přemýšlím, tak taková ta typicky australská zvířata mají vak...klokan, koala, ptakopysk,vombat...jenže pozdě bycha honit...už mi utekl:o)) jinak moc dík za komentář:o))

Jojo	16.10.2006, 16:02:38

Je to nádherná pohádka a si myslím, že by se to dětem určitě líbilo. Fakt ti tleskám :o)


ze dne 16.10.2006, 16:22:45
amazonit: moc díky:o))