» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"V knize osudu jsme všichni zapsáni v jednom verši."

William Shakespeare

počet přístupů: 2141676

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 3 ::

:: (Ne)vzpomínám ::

Viviana-Mori	publikováno: 30.08.2010, 8:31

Nevěnováno.


	Jakoby proklouzla čára života pod zpocenými prsty, tak šedá na dlani jsou naše jablka, astrální nahotou mě pořád studíš, příteli, moje ústa obtahují tvoje jméno, aniž bys cokoliv… dnes ani v zahradách neumí sáhnout do těla vzpomínky, vyslovit rýhy jakékoli tváře, otisky prstů – mapky pošetilých, jen blázni si pořád zkoumají ruce… Jakoby tvůj úsměv představoval moje tělo, pokroucené, bezvládně ležící na poli stínadel , jsem tam a můžu být kdekoli jinde, zda pro tebe, již nevím, netuším, co dodat na requiem tvé cesty, snad že se nikdy do jezera nehází stejné kameny.


celkové hodnocení autora: 98.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 19		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 14		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 67		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

David Maud	14.09.2010, 20:36:18

báseň je zajímavá a povedená trošku mi tam jen vadí ta stínadla

Viktor	31.08.2010, 8:14:13

Odpověď na příspěvek od uživatele: Viktor* ze dne 30.08.2010, 12:42:53* jj... je tam na mně moc těl... je to takové "tělo na tělo" :o)

obaleč	30.08.2010, 22:44:49

Pro mě kouzelník se slovy jsi ty.

salvator	30.08.2010, 22:07:44

Jiný kámen, jiné kruhy, nová slova barvy duhy, nové chvíle ve svých sněních, naše cesty mnoho změní, od noci, do rozednění.

velvetka	30.08.2010, 18:28:35

Líbí. Moc. První sloka úplně nejvíc.

Viktor	30.08.2010, 12:42:53

není to marné... jen mne vyrušilo to druhé tělo ve třetí(?) sloce... ona vůbec ta třetí sloka ztrácí na tempu..


ze dne 30.08.2010, 18:21:05
Viviana-Mori: Díky Viktore, když řekneš že to není marné, cítím se fajn. :-) Inu múza byla křehká, taková podzimní rychlovka... Třetí sloka je zvláštní, snad jakoby ani nebyla slokou... Kdo by se v těch opeřenejch vílách vyznal. Děkuju za návštěvu, budu nad tim přemýšlet. Proč tě vyrušilo to tělo? Že se opakuje?

maja52	30.08.2010, 11:19:28

I přes četná negativa, od názvu až... působí báseň dobře. Zkrátka je skvělá. Ráda posílám 1. Ahoj.


ze dne 30.08.2010, 18:22:20
Viviana-Mori: Díky Májo, přecejen je to maličko depresivnější, tak mě těší že i tak se líbí.

Tonyend	30.08.2010, 9:11:32

Věnováno mělo být! Z dlaní, stejně jako z tváří, se dá mnohé vyčíst. O očích nemluvě... ...moje ústa obtahují tvoje jméno,aniž bys cokoliv...To se mi líbí! Řekl.Někdy i mlčením řekneme mnohé nevyřčené. Horší je mlčet, jen aby se nemuselo mluvit.

čuk	30.08.2010, 8:31:21

Krásně popsané vzdalování aneb zanechané stopy. Velmi výstižné pocity i metafory.Motiv rukou se básní vine, až k hození kamene. Ostatně ani v divadle při představení nevstoupíš nikdy do téže řeky, ale v básni je to ve variaci: stejné kameny a tatáž voda, to je popřeno. Zvláštní, jak nad básní lze hloubat a jak mnohé lze pociťovat. Teď připravujeme inscenaci Markýzy od Lenky Lagronové: tam hned v úvodu zkoumá rozpolcená hrdinka svou dlaň.