» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Láska klade odpor jakémukoliv osudu."

Miguel de Cervantes y Saavedra

počet přístupů: 2141676

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 3 ::

:: Ještě není čas ... (Prolog) ::

phaint	publikováno: 14.09.2010, 8:46

Fantom opery měl prý zemřít. Nevěřím tomu a chci jeho příběh dovyprávět po svém ... Těch padesát kapitol jsem psala sob2 pro radost, ale i tak bych ocenila pohled a názor někoho "zvenčí"


	PROLOG Po klenbě se mihl poslední záblesk pochodně, ve spletitých chodbách dozněly hlasy a posléze i kroky. Hladinu vody zčeřilo s nepatrným šplouchnutím ještě několik vlnek, a pak už nic. Nic. Ti, kdo spolu s hněvem našli i dost odvahy sestoupit až sem, se vrátili do bezpečí. Ještě včera si o zdejších tajemstvích vyprávěli jen šeptem, dnes zase nemohli uvěřit, že sem vůbec přišli. Trpkou pravdou jejich dobrodružství byl fakt, že smyčka, do níž chtěli polapit svou kořist, zůstala prázdná. Netoužili ovšem po boji zas tak silně, aby se pokusili vniknout do chodeb a štol ztrácejících se ve tmě mezi zdmi, kanály a klenbami. Tam už by nemohli pokračovat jako doposud, jako horda zvědavců, stmelená pudem stáda. Tam už by musel jít každý sám. Odvaha hlasitého a na smrt vyděšeného hloučku se roztekla jako vosk desítek svící kolem, a ani zvědavost a nenasytnost ji nemohly znovu probudit. Jen ještě rychle urvat něco z těch podivuhodností kolem! Vždyť je-li hrůzostrašná historka doložena hmatatelným důkazem, lépe se prodává. A navíc, nelze-li ranit štvanou zvěř zbraní, lze aspoň zničit její brloh a vyštvat ji z nory jako prašivou lišku. Nenechavé ruce se přehrabují věcmi, o jejichž účelu či původu často nemají ani tušení, nevědí, proč ani jak se zde ocitly, tím méně jaký význam mají pro jejich majitele. Hlasitý smích a pošklebky se snášejí na stovky maličkostí sesbíraných a vytvořených s beznadějnou pílí a ozvěna nad vodou opakuje každé slovo. V kapsách a za košilemi mizí vše, co se zdá mít nějakou cenu. Co se nevejde do kapes, dá se zničit ohněm či vodou nebo aspoň pošlapat. Rozmáčené boty se hnětou ve střepech, v partiturách starých mistrů i v rukopisech, a noty na papíře připomínají velké rozplizlé pavouky. Touha mít i touha ničit jsou konečně nasyceny. Je čas ukojit touhu po slávě, je čas se vrátit. Ostatně, co tady? Ukrást už není co, zabít není koho. Hlasy mizí v ozvěnách a ztrácejí se v hluku skutečného světa. V podzemí La Garniére se rozhostilo mrtvolné ticho. Ale krysy jakoby se pořád bály vstoupit do zapovězených míst. S neomylným instinktem stále čekají, že skutečný pán tohoto ponurého zákoutí se každým okamžikem vrátí. Přikrčené v koutech černých chodeb vyčkávají. Jsou sice netrpělivé, ale jsou také velmi chytré. Ve vzduchu ještě pořád cítí zvláštní napětí a každý závan vlhkého vzduchu k nim nese zprávu. Ještě není čas jít dál. Ještě není čas ...


celkové hodnocení autora: 97.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 2		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 6		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 31		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Šíma	14.09.2010, 22:06:03

Zdravím! ;-) Prolog vypadá pěkně, dobře se četl a proletěl jsem jej jako vítr, ani jsem neměl čas pohlídat šotky! ;-) Pokud jde o delší příběh, přiklonil bych se k čukovi. Je dobré dílko rozdělit na kratší celky, protože příliš dlouhé texty čtenáře netáhnut, což je mnohdy škoda. Tady to vypadá na docela zajímavý text psaný dost čtivým stylem! ;-) Jak poradit s "provětráním" románu, který má třeba i sedmdesát kapitol? No... Záleží na stylu, někdo rád vše okecá, děj (i popisy, včetně dialogů) by se však neměly točit v kole (jako pes za vlastním ocasem), aby se čtenář nezadrhl, ale měl by směle kráčet vpřed. Každý má svůj styl, proto je těžké navrhnout nějaké vyvážení mezi popisy a dialogy, či košatostí samotného příběhu. Pokud je text čtivý a patřičně napínavý (ať už se jedná o jakýkoliv žánr), pak určité odbíhání nevadí. Horší to však mají čtenáři se slabší pamětí, kteří se pak v textu ztrácejí... Skončil bych onou větou: "Babo raď!" ;-)


ze dne 15.09.2010, 12:20:24
phaint: Díky za přečtení prologu a za "jedničku" a taky za radu. Ani jako baba stejně nevím co s tím ... Můj příběh je košatý ( někdo by řekl užvaněný), ne snad přílišným odbíháním nebo dialogy, ale tak všeobecně. Baví mě nahlížet do hlav hlavních protagonistů ... otázka je, jestli to bude bavit d alší, že ano. Počet postav v románu je asi deset, tak doufám, že to zvládnou i ti opravdu hodně roztržití čtenáři :))

čuk	14.09.2010, 8:45:48

Buď vítána na saspi. Má-li být vloženo padesát kapitol, měla by každá nebýt příliš dlouhá a obsahovat jakýsi souhrn předešlého děje. U takto dlouhého textu nelze hledat pointu či příliš kritizovat pomalost děju v jednotlivých částech. V první části je připraveno místo děje, očištěné od banálních nálezů. Vnuká se pochmurnost a strašidelnost čekající hrůza je jevová i psychologická. Psáno bohatým jazykem zobrazujícím nejen pocit a děj, ale i kolem kroužící myšlenku, snad jakési proroctví nebo podobenství, navazující na jemně zachycenou psychologii. Filozofuje se, takže přístup není banální či dryáčnický, ale sofistikovaný.Líbilo se, text se dá vychutnat, čekám na pokračování.


ze dne 14.09.2010, 21:04:08
phaint: Napsala jsem asi román :) a po třetích korekturách už nejsem s to vnímat čtení - takže potebuju pomoc a názor zvenčí. Lidi z okruhu "phanphiction" samozřejmě označí za skvělé téměř cokoli, kde se vyskytuje fantom opery, ale někdo s patřičným "odhledem" může mít hodně jiný názor. Zkusím dát nějaký další kousek ...


ze dne 14.09.2010, 20:19:55
čuk: Těžko radit, když nevím, co jsi napsala. Měla by být zachována kontinuita děje. Vybrat nejdramatičtější text. Raději vynechat odbočky a úvahy, vše co je zbytečné ( v románech je to třeba přijatelné). Tedy text proškrtat a zvážit, zda se děj a myšlenky neopakují. Zestručňování textu a loučení se s příkrasami je sice bolestné, ale je to také tvůrčí proces.


ze dne 14.09.2010, 19:43:18
phaint: Moc děkuju za laskavá slova kritiky :) moc si vážím toho, že jste tomu vůbec věnoval čas. Bohužel jsem se trapně sekla v rozsahu vlastního "díla" - těch kapitol je 70 a dlooouhých. Takže bych uvítala radu ohledně počtu, který by tu byl snesitelný, nerada bych to tu zaplácávala tak velkým textem. A jestli to brát popořadě nebo třeba i stylem "každá desátá :)) . Tohle jsem jaksi nedomyslela ...