» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Manželství je památka na lásku."

H. Rowland

počet přístupů: 2141676

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 3 ::

:: Hledač pokladů ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Štěstí na špejli

Sapfó	publikováno: 15.09.2010, 21:33

Píšu čím dál pomaleji. A čím dál hůř.


	Jsem slepý hledač pokladů z čekání na štěstí mi zrezivěly vlasy Poslední, co jsem nenašla - svou lebku - odkážu tobě Nechci, abys zůstal sám Nebudu se dívat na sebe častěji než do tebe jsi můj lhář v akváriu ale když tě jdu navštívit nejprve vidím svůj odraz Stejně bys mi neřekl, jak mi to sluší Trochu se třesu a není to touhou Usměj se, fotím tě - po nás potopa a pár snímků z dětství Zapomenutý věk, haleluja! A přece bych pro tuhle chvíli vrátila se z nebe.


celkové hodnocení autora: 97.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 3		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 2.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 5		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 41		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

čuk	09.12.2010, 9:03:27

V textu vidím určité tajemství (i kdyžjsi asi báseň myslela pocitově ne zcela vyrovnaně). Beru texty dost doslovně: připadá mi, že jsi jaksi odjinud a on také: obraz akvária je velice plastický, a rovněž: jsem čtenářem detektivek.

Altro	07.10.2010, 23:35:40

Zdravím, Jak píšeš je věc názoru, pokud si budeš myslet, že hůř, budeš psát hůř. Pro příště na tohle nemysli, dej do poezie nejen emoce ale i tu poezii a bav se jí (tedy jako autor smutnější poezie míním bavit se po svém). Psát umíš, díval jsem se i do tvé minulosti ,-) Zkrátka piš tak jak tě to baví, formou která ti přijde dokonalá a v náladě, které se nacházíš. Nejsem sice nijak úspěšnej autor ale co se týká poezie, vím, že by to mohlo bejt vždycky s mojí tvorbou horší ,-) City jsem měl vždycky rád a že převládaj? Lepší než suchý strojení :) 2 Altro

Viktor	17.09.2010, 8:12:50

to perex: tak to nehroť... dej si TicTac..:O)

Karam Boll	16.09.2010, 17:46:58

Předchozí příspěvky autorky jsem nečetl, takže posoudit tenhle v kontextu starších nemůžu. Že píše pomaleji, mě vcelku nezajímá, ale nejspíš se to podepsalo na zbytečných odstaveních jednotlivých veršů a strof, což měla být zřejmě zamýšleným účinkem míjející se snaha text zpřehlednit. Takže Helmut tam je, jen je z něj zrzka (Helmut Gaensel se taky usilovně snaží a pořád nic), která je na tom ovšem hůř, pač ji dělá problém najít vlastní lebku, kterou chce odkázat milému, aby mu nebylo smutno. (jistě ho to potěší; originální těžitko je dneska nedostatkovým zbožím) Ve druhé strofě... první verš parafrázuje klišé o nesobecké lásce... "lhář v akváriu" - to by mohla být nějaká rybička z Hledá se Nemo... Druhou strofou se zřejmě snažíš vyjádřit, že ty ho muckuješ nesobecky, zatímco on je prevít sobeckej... Pak se tam objeví třes ze strachu a v poslední strofě cosi jako náznak stýskání si po nevydařeném vztahu. To nebe v závěru mě tam taky trošku... (nechci rýmovat); Doporučil bych Huga: jen pro ten dnešní den, stojí za to žít, pa dam, pa dam... Další nedostatky byly zmíněny redaktorkou, takže je tu nebudu opakovat. Neveselá výpověď, jejíž výpovědní hodnotu autorka sama vcelku vystihla v perexu. 3-

Anna	15.09.2010, 21:32:15

Upřímně řečeno - slabiny se najdou. Přitom jsou tu i nápadité pasáže (z čekání na štěstí mi zrezivěly vlasy, Usměj se, fotím tě/- po nás potopa a pár snímků z dětství...). Těm, co neznají tvou předchozí tvorbu, se nepochybně bude líbit. Mne tady ruší ono nezbytné hledění do sebe, hledání pokladů, dovysvětlování pocitů... i návraty z nebes... (to bude něco pro Viktora!!!). Na druhou stranu -i kdyby se ti te´d znelíbila, nemaž ji úplně. Je jistým druhem osobního svědectví, ze kterého jednou může báseň vyrůst. Byť v tuhle chvíli převládá záznam emocí nad poezií...