| To jsou mé pocity. |
| |
|
|
Spoutaná.
Spoutaná, nemohu ven.
Tělo je mým okovem.
Jsem jak pták v kleci,
jemuž zastřihli křídla.
Tak moc odletět chci,
nezvednu se z bidla.
Toužím vzlétnout,
dotknout se hvězd.
K nebeským výšinám,
se lehounce vznést.
Proč mě zde poutá zemská tíž.
Já volám, hvězdy sestupte blíž.
Abych se mohla přidati k vám.
Pak větší radost ze života mám.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
94.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 1 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 3 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 7 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
