» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Charakter člověka je jeho osudem."

Hérakleitos

počet přístupů: 2141677

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 3 ::

:: ZAHRADNÍ TRPASLÍK ::

Příspěvek je součásti workshopu: Z pohádky do pohádky

Luciena	publikováno: 16.10.2006, 9:26

Ze sbírky pohádek "Pohádky od maminky na dobrou noc"


	Paní Kytičková měla za svým malým domkem malou zahrádku a protože žila sama a byla už na odpočinku, měla spoustu času, který věnovala svým květinám. Její zahrádka byla uklizená jako pokojíček. Nikde ani jedna rostlinka plevele, nikde uvadlý kvítek, tolik péče jí věnovala. Společnost jí dělal starý pes a spousta barevných sádrových trpaslíků, které jí vozili synové a vnoučata. Všichni totiž věděli, jak moc si stará paní na ty malé zahradní společníky potrpí. Celé léto trpaslíci zdobili zahrádku, ale na podzim je paní Kytičková všechny posbírala, zabalila do starých hadříků a uložila na verandě, kde přečkali do jara. Přestože si svých trpaslíků paní Kytičková velice vážila a na zahrádce trávila skoro všechen volný čas, neměla ani tušení, že jeden trpaslík – ten s červenou čepičkou, modrými kalhotami a s rýčem v ruce, je docela pravý. Ano, je to tak. Trpaslík Křenka žil dříve stejně jako většina trpaslíků v malém trpasličím společenství. Ale protože trpaslíci jsou, jak je všeobecně známo, velmi pracovití, byl už Křenka po dlouhých letech prací unavený a rozhodl se jít na odpočinek. A pokud trpaslík prohlásí, že chce jít na odpočinek, znamená to jediné. Nenápadně si stoupne mezi sádrové trpaslíky někde v zahradnictví a počká, až si ho někdo všimne a rozhodne se ho vzít s sebou domů. Spokojeně si pak nechá přidělit své místo v zahradě a přes den pak hezky předstírá, že je jen obyčejný sádrový trpaslík… Ale večer, když i ten nejvytrvalejší ptáček zazpívá svoji poslední písničku, si Křenka protáhne záda, ruce a nohy a vyjde na svoji pravidelnou obhlídku zahrádky. Je velice spokojený se svým místem u staré paní, protože ta její zahrádka je určitě nejhezčí a asi také nejmenší, jakou kdy viděl. Od jara do podzimu tu pořád něco kvete a krásně voní. V březnu se záhonky rozzáří kobercem ze žlutých krokusů, v dubnu vykvetou narcisky a tulipány, v květnu se květy obsype šeřík, červen patří královnám květin - růžím… a celou tu přehlídku barev v listopadu zakončí vážné chryzantémy. Jednou, když si zase Křenka spokojeně vykračoval po cestičce z oblázků, uslyšel tenké mňoukání. Vydal se tedy směrem, odkud se zvuk ozýval. V rohu zahrádky leželo schoulené koťátko, mělo poraněnou tlapičku a moc smutně naříkalo. Křenka si sundal svoji červenou čepici, poškrábal se na hlavě a dumal, jak by koťátku nejlépe pomohl. Brzy dostal nápad. Nasadil si čapku zpátky na hlavu a rozběhl se na dvorek, kde měla paní Kytičková v ozdobném bílém vozíčku naskládané tři květináče s pelargóniemi. Trpaslíkovi dalo hodně práce, než přemístil všechny tři květináče z vozíčku na zem. Musel dávat pozor, aby některý třeba nepřevrhl a neudělal tak škodu. Hezky je vyrovnal u zdi do řady. Prázdný vozíček potom dotlačil do rohu zahrádky a pomohl malému koťátku nastoupit. A pak čekalo Křenku to nejtěžší. Musel vozík dopravit zpátky na dvorek, ke dveřím od domu, aby až půjde paní Kytičková ráno zalít zahrádku, malé koťátko hned uviděla. Zapotil se opravdu notně. Ráno stará paní otevřela dveře na dvorek a nestačila se divit. V malém vozíčku se krčila malá kočička a tence mňoukala. Paní Kytičková vzala do rukou to malé nadělení právě včas, protože to už se ze dveří hrnul její pes a byl moc zvědavý, co to jeho panička drží. Koťátko dostalo misku mléka, obvaz na bolavou nožičku a pěkný vyšívaný polštářek, který mu odteď bude sloužit jako pelíšek. Paní Kytičková se ráda malého tvorečka ujala, ale jedna věc jí pořád nešla do hlavy. Kdo jen vyskládal z vozíku ty pelargónie…


celkové hodnocení autora: 93.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 7		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.6		uložit příspěvek

známka poroty: [ - ]		tisk příspěvku

počet komentářů: 11		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 49		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Šíma	28.06.2007, 23:31:12

Proč by měla mít každá pohádka nějaké ponaučení! Dobro vždy nemusí vítězit nad zlem! Je-li tato pohádka napsána "na zakázku", není co dodat! Já bych potřeboval hodného trpaslíka, ale ne na zahradu kolem domu! :-) Jenže jak se znám a jak se mi vede, nejspíše by mě navštívil nějaký trol a kdo ví, jak by to všechno dopadlo! Tak raději ne... :-) Tohle je přece pohádka pro malé děti! I když, takový sádrový trpajzlík by se nám hodil. A s lopatičkou, nebo s lucernou? Raději toho nechám!


ze dne 29.06.2007, 8:42:53
Luciena: Mám velkou radost, když pohádka dokáže zapůsobit nejen na malé děti :-)

estel	19.10.2006, 18:54:55

Je to milé vyprávění. Morální ponaučení jsem tam tedy nenalezla, což mi ale rozhodně nevadí. A trpaslíci... jako malá jsem se koukala ke kořenům všech stromů a strašně si přála nějakého najít :)

Maura	17.10.2006, 20:02:44

Milá Luci.y víš, jak jsem na ty idylky zahrádek, pelarginí, odpoledních čajů se štrudlem a trpasličím rájem. Asi proto, že mi dědeček v mládí nechal postavit na zahradě velký Karlštejn , byl jako opravdový a také mi kupoval trpaslíky a já je rozestavovala po zahradě. Je to krásné říkání, se zájmem jsem si ho přečetla. Myslím si, že to v dětetch vyvolá fúru krásných myšlenek. A věřit na trpaslíky není nic tak zlého, já věřím, že jsou to šlechetné a pracovité bytůstky. Nejsou tak potměšilí jako skřítci, kteří mi pořád někam uklízejí brejle, zapalovače, klíče a jiné drobnosti o). Dávám ti za jedna. Ať se mrňouskové pomějí.

Milan Březina	17.10.2006, 12:55:45

Je tam ne zrovna malé morální ponaučení, je to hezky napsané a tak, ačkoli sám nejsem milovníkem malých sádrových trpaslíků, děkuji za pěkný příspěvek do workshopu. A to není málo... ;-)


ze dne 17.10.2006, 17:24:37
Luciena: Tato pohádka vznikla na míru pro jednoho mrňavého posluchače, který si zahradní trpaslíky zamiloval... A následně i onu pohádku :-)

Jojo	16.10.2006, 16:09:19

Promiň, že ti dávám 2, ale myslím si, že tahle pohádka v sobě nenese skoro nic.. dětem se má ukázat něco jiného.. nevím no, možná sem přece jen moc mladá na kritiku dospěláků, ale na druhou stranu sem taky ještě trošku dítě a tak vím.. Nechci tím samozřejmě urazit, ale no nic!! Prostě si myslím, že by se nad touto pohádkou děti moc nerozplývaly.. Jinak používáš dobré výrazy :o)


ze dne 16.10.2006, 18:29:45
Luciena: Ozkoušena je reakce pouze velmi malých dětí. Asi bych tedy měla připsat doporučenou věkovou hranici - tak tedy určeno dětem od 3 do 8 let :-)

Luciena	16.10.2006, 13:40:42

Malý domek, malá zahrádka, malí trpaslíci z malého společenství a malá kočička - není to náhodné, je to tak trochu psáno v duchu klasické oblíbené čítankové pohádky o švestkových knedlících.

amazonit	16.10.2006, 12:59:26

jéminánku, to je roztomilé:o)) návrat do dětských let..pěkně se to čte, jen mi vadí velmi ta velká frekvence použití slova ,,malý"


ze dne 16.10.2006, 13:36:11
Luciena: Slovo "malý" je tu tolikrát použito záměrně.