obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Ženy jsou jako sny - nikdy nejsou takové, jaké bys je chtěl mít."
Luigi Pirandello
obr
obr počet přístupů: 2915108 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39051 příspěvků, 5696 autorů a 387929 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: 13 vteřin ::

Příspěvek je součásti workshopu: Třináctka
 autor Charlotte vL publikováno: 25.09.2010, 13:51  
Během náletu v noci z 12. září na 13. září zasáhla časovaná bomba katedrálu sv. Petra v Londýně.

(13x13 vteřin)

Někdy i černá kočka může v pátek třináctého být užitečným zvířetem...
 

pátek 13. září 1940, Londýn

Slunce zapadlo už před několika hodinami, oblohu však osvětlovala živá červená záře. Město hořelo. S rachotem padajících cihel se zřítil další dům, k obloze vylétl sloup jisker, jak bájný fénix z popela roztáhl křídla a rozpadl se v nočním vzduchu. Hvízdot dalších a dalších bomb zpíval requiem nad Londýnem. V moři ohně jak ostrůvek vyčnívala jen zvláštní silou chráněná kupole katedrály.

1. 02:05:41-02:05:53
V podzemní kryptě se tísnilo několik tisíc lidí. V prostorách běloskvoucích se čistým mramorem odříkávali tichou modlitbu, či k sobě jen tiskli své nejbližší.
Fíííííí! Tohle bylo blízko! Zem se otřásla, jedna ze zápalných bomb dopadla jen několik bloků od katedrály.
„Prý trvá 13 vteřin, než dopadne,“ prohodil kdosi do ticha, „prý je pozdě něco udělat, když už ji slyšíme...“
„Co můžete za 13 vteřin udělat..."
„Maminko, maminko, podívej se, co jsem našla,“ jasný dětský hlásek se odrážel od klenby, „tenhle kamínek vypadá jak srdíčko...“
Čísi ruka jí vytrhla kamínek z ruky a mrštila jím proti zdi.

2. 02:05:41-02:05:53
„Pohyb, pohyb!!!“
„V tom domě jsou ještě lidi!“
„V tom domě byli lidi, ten dům se zřítil, už jim nepomůžeme...“
„Ale...“
„Támhle jsou taky lidi! Musíme je dostat ven dřív, než se k nim dostane oheň. Rozmotejte už sakra tu hadici!“
„Dochází voda, pane...“
„Zajeďte si pro ní třeba do Temže!“

3. 02:05:41-02:05:53
„George Cameron Wylie.“
„Zde!“
„Váš úsek bude u Svatého Pavla. Pomůže vám Davies a Sulivan.“
„Rozkaz, pane!“
„Běžte... Hodně štěstí... Zkuste zničit ty šmejdy dřív, než vám vybouchnou...“

4.02:05:53-02:06:05
Černá kočka se poplašeně vyskočila. Nebyl to však výbuch, který ji vyděsil, ale malý kamínek, který se k ní zakutálel. Zvolna se protáhla a vzala kamínek do tlamičky. Šouravým krokem opustila svůj temný roh.
„Je tu černá kočka!“ vykřikl kdosi.
„To je zlé znamení...“

5. 02:05:53-02:06:05
„Přineste mi obvazy, rychle! A vodu!“
„Víte... Víte... že... vypadáte... chrchr... jako anděl...“
„Blouzníte... Až se proberete, budete se jinak dívat.... Kde jsou ty obvazy?!“
„M... Myslím... to... váž...vážně, se...ses..t..ř-“
„Tady jsou...“
Anděl mu už jen pevně stiskl ruku.

6. 02:05:53-02:06:05
Sir Arthur Coucher stál na střeše. Starosta jedné z městských částí a teď velitel hlídek držel v třesoucích se rukou kameru. Jeho město bylo v plamenech.

7. 02:07:25-02:07:37
„Kruci, přejeli jsme černou kočku.“
„Vykašli se na kočku, musíme k řece pro další vodu...“
„Ale černá kočka přes cestu...“
„Jak víš, že byla černá?! Je tma!“
„Vím to, pane, byla černá!“

8. 02:07:25-02:07:37
„Ano, pane. Už jsou ve vzduchu, jsou tu za pár minut.“
„Za pár minut budou k ničemu, pošlete do vzduchu všechno co má křídla a dokáže střílet...“
„Máme málo pilotů, výcvik je...“
„Na to vám kašlu... Němci s bombardéry jsou nad Londýnem!“

9. 02:07:25-02:07:37
„Ještě... Už to bude... Dýchejte... Už vidím hlavičku. Dýchat! Táák... Je venku! Máte krásnou holčičku...“

10. 02:07:25-02:07:37
„Wo sind wir jetzt? Seh'n sie etwas?“ [„Kde jsme teď? Vidíte něco“]
„Weiss nicht, alles steht in Flammen, ich kann mich gar nicht orientieren!“ [„Nevím, všechno je v plamenech, vůbec se nemůžu orientovat!“]
„Jetzt?“ [„Teď?]
„Warte noch! Ich seh' den Fluss! Jetzt! Jetzt!!!“ [Počkej ještě! Vidím řeku! Teď! Teď!!!]

11. 02:08:00-02:08:12
„Viděl jsi to? Ta cisterna někoho přejela, vypadalo to jak dítě, batole...!“
„Nesmíme opustit svoje místo.“
„Je tam zraněný dítě, Sulivane...!“
George Cameron Wylie i Robert Davies se rozběhli k místu, kde požární cisterna nadskočila. Na dlažbě tam leželo cosi malého černého. Jen kočka... Černá kočka... A vedle ní malý kamínek, který připomínal srdce.
„Černá kočka... To nám ještě chybělo...“
„Rozhodně tu radši vidím černou kočku než mrtvý dítě, vrátíme se...“
Jen koutkem oka oba zahlédli cosi obrovského, co padalo z oblohy přímo do míst, kde čekal nerozhodný Sulivan.

12. 02:08:00-02:08:12
Fííí...
1...2...3... Tiché pískání... 4...5...6... Pomalu přerůstalo v nesnesitelný svist. 7...8...9... Letěla sem! Mířila na katedrálu... 10...11...12... „Já ještě nechci umřít,“ vykřikl někdo dole v kryptě. 13...

God save our gracious Queen,

Long live our noble Queen,

God save the Queen:

Send her victorious,

Happy and glorious,

Long to reign over us:

God save the Queen.



- - - - - - - - - - - - -

13. 11:26:51-11:27:03
„Objevila jsem tuhle krásný modrobílý čajový servis, za pouhých pět liber, no nekupte to... Přinesla jsem si ho domů, postavila na stůl a vtom začaly houkat sirény, nálet... Tak jsem se hned utíkala schovat do krytu... Jedna bomba dopadla přímo do naší kuchyně,“ řekla postarší dáma v zelených krepovaných šatech a přitáhla si k sobě blíž klubíčko vlny.
„Ale udělala jste dobře, paní Daviesová, hlavně že se vám nic nestalo.“
„No mě nic, ale ten čajový servis to nepřežil, ani jsem ho nevyzkoušela. Už aby ta válka skončila...“
„Za to nemůže válka, paní Daviesová, vždyť je pátek třináctého...“
K lavičce zezadu kdosi přistoupil.
„Jak se daří, mami?“ Podal jí malý kamínek. Pečlivě ho předtím umyl od krve i špíny... Stále vypadal jak srdce.
Kolem proběhlo několik hrajících si malých dětí.


 celkové hodnocení autora: 93.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 10 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.1 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 40 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 123 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Aini 10.10.2010, 15:50:59 Odpovědět 
   Spěchám se přidat s gratulací k vítězství! Bravo
:-)
 Šíma 10.10.2010, 9:59:38 Odpovědět 
   Gratulka!!! ;-))) Byla jsi jedním z mých "favoritů" a jsem rád, že se největší počet hlasů shromáždil právě u Tebe!!! (mrk) Nepodlézavý smajl...
 ze dne 10.10.2010, 10:25:10  
   Charlotte vL: Moc děkuju za podporu... Moc si ji od tebe vážím!
mrk
(červenající se smajlík)
 Carolina 10.10.2010, 8:06:44 Odpovědět 
   Také se přidávám ke gratulaci:)
 ze dne 10.10.2010, 8:35:43  
   Charlotte vL: Moc vám všem děkuju, že jste se se tu zastavili a děkuju za každý váš hlas... Opravdu si ho moc cením.
 chris ONNE 10.10.2010, 0:55:47 Odpovědět 
   Gratuluji k zaslouženému vítězství!

Chris
 Carolina 30.09.2010, 20:53:10 Odpovědět 
   uff moc pěkný, nevidím nikde žádnou chybu, pěkně rozepsaná i atmosféra... dostala jsi mě tím :)
 Karel Čížek 29.09.2010, 23:20:50 Odpovědět 
   Líbí se mi nápad, líbí se mi, co všechno se dá zachytit v těch krátkých okamžicích - jednotlivě i jako celek. Jak už tady padlo poutavost a naléhavost není taková, jakou by si text zasloužil. Na druhou stranu je příjemně ucelený.
 ze dne 01.10.2010, 17:15:05  
   Charlotte vL: Děkuji za zastavení a komentář. Slibuju, že příště se s poutavostí opravdu polepším...
 Sakora 29.09.2010, 19:25:57 Odpovědět 
   Působivý "krátký film", škoda, než se člověk seznámí s "herci" tak povídka končí. Zajímavý a určitě jeden z nejlepších příspěvků ve WS.
Líbila se mi ta ironie v posledním odstavci: ... za to nemůže válka, je pátek třináctého...
 ze dne 29.09.2010, 20:04:10  
   Charlotte vL: Vždyť film trvá jen 13 vteřin... Stejně jako některé chvíle v našem životě. Jen se cosi mihne a než si uvědomíme, co se stalo, je to pryč...Co jde stihnout za 13 vteřin?

Velice děkuji za komentář a zastavení!
Myslela jsem, ze na konec je třeba to nějak odlehčit, aby to nakonec nebylo tak moc pesimistické...
 Radmila Kalousková 29.09.2010, 12:06:56 Odpovědět 
   Mě se to líbilo. Možná by chtělo opravdu malinko víc popsat okolí, ale jinak vážně pěkné. Mám ráda tvé dílka.
Posílám jedničku
RK
 ze dne 29.09.2010, 13:38:08  
   Charlotte vL: Ó děkuji! Příště se s okolím polepším...
 Leontius 29.09.2010, 11:48:50 Odpovědět 
   Takové "pásmo" s námětem tvořeným třináctkou a tématikou štěstěny. Inu sled obrazů mě také napadl, má hříčka k tomu koneckonců tež nemá daleko.

Co vzít v úvahu při hodnocení? Kontinuitu, věrohodnost, působivost? Snady by bylo lepší stvořit všechny obrazy z dialogů. Nebo pouze dialog, pouze obraz. Ty kombinované mi tam příliš nesedí.

Věrohodnost: Atmosféra ucházející, ale skřípe mi třeba 11.obraz. Odehrál by se a třináct vteřin? Byli by Sulivanovi společníci dost daleko od svého přítele na to, aby je bomba nezabila a zároveň, aby viděli přejetou kočku? Už zmiňované tisíce lidí v kryptě jsou tež poněkud nadsazené. Z jak velkého okolí se lidé do katedráli sbíhali? Skutečně by byli ochotni se namačkat tak, jak se mačkali třeba oběti koncentračních táborů v dobytčích vagónech?

Hlavní motiv černé kočky a kamínku, který se prolíná celým, dějem se mi líbil.
 ze dne 29.09.2010, 13:36:56  
   Charlotte vL: Děkuju za podnětný komentář! Dlouho jsem váhala, zda to psát čistě v dialozích nebo z pohledu třetí osoby, nakonec vznikl takový galimatyáš (ale jak je vidět, někomu se to líbí, někomu ne - a tak by to u literatury mělo být.) Co se týče obrazu 11, ve všem s tebou souhlasím (i když se říká, že ve stresu se čas zpomalí...). I s tím, že to skřípe, přiznávám se, že se mi také libilo, jak se kočka a kamínek prolíná příběhem, a potřebovala jsem "děj" trošku posunout - což když to teď čtu, tak se zas tolik nepovedlo.
V kryptě v Londyně jsem byla, je fakt obrovská (zato ja jsem mala, tak to možná na mě tak působí). Ohledně toho, jestli by se tam lide dobrovolně tak namačkali, to je druhá věc. Vycházela jsem z toho, že katedrála byla jediná budova, která přežila jakékoli bombardování a pro Londýn byla trošku symbolem, bylo nepředstavitelné, že by ji nějaká bomba mohla zničit a tak jsem i já předpokládala, že lidé budou hledat útočiště právě tam. Bohužel válku jsem nezažila a ani o ní tolik nevím. Snad se časem zlepším O:-)
 chris ONNE 29.09.2010, 9:07:33 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: chris ONNE ze dne 29.09.2010, 8:55:46

   Německy neumím, takže jsem byl rád, že tam byl překlad! ;-)
Ale když se na to teď dívám, tak jo, našel jsem výhradu! ;-) Myslím si, že je to takový ten detail, který lze změnit během jedné minuty...

Rozhodně nic strašného to není.

Chris
 ze dne 29.09.2010, 9:10:43  
   Charlotte vL: Klaním se, že jsi neváhal a znovu si to přečetl... :)
 chris ONNE 29.09.2010, 8:55:46 Odpovědět 
   Zdravím!

Co dodat, abych neopakoval předcházející komentáře? Tvůj příspěvek jsem četl několikrát a pokaždé se mi o něco víc líbil. Jeho rafinovanost je opravdu dobrá, stejně jako způsob provedení.
Ohledně atmosféry. Myslím si, že na “dialogovou“ povídku je bohatě dostačující. Alespoň mě stačila a to se osobně divím! ;-)

Chyby jsem ani za mák nenašel, nejspíš už je někdo přede mnou vyluxoval. Dějový spád, stejně jako dějová plynulost, jsou slušné.
Prostě k tomuto textu nemám žádné výhrady…

Přeji hezký den a ať múzy slouží nadále!

Chris
 ze dne 29.09.2010, 9:00:20  
   Charlotte vL: Moc děkuju za krásný komentář... (Charlotte se červená). Já sama, když ten text čtu, tak k němu výhrady mám (zvláště ta němčina je přeložená do češtiny doopravdy amatérsky), o to víc si cením, že jsi ho četl několikrát!
 salvator 26.09.2010, 23:53:30 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: salvator ze dne 26.09.2010, 23:33:48

   Některé chvilky jsou zatraceně dlouhé...
 ze dne 27.09.2010, 11:36:20  
   Charlotte vL: ... a některé mají jen 13 vteřin...
 salvator 26.09.2010, 23:33:48 Odpovědět 
   Asi jsem taky puntičkář. A to jsem si myslel, že rozhodně ne.
Chybí mi tam silnější atmosféra, což by se vzhledem k tématu dalo předpokládat. Ať už ve vztahu k bombardovanému městu, či k osobním prožitkům jednotlivých zúčastněných osob.
Válka nebyla žádná procházka, to se ti vcelku podařilo vyvolat, ovšem, mohla jsi klidně pár vět přidat. Zrovna v tomhle případě by to vůbec nebylo ke škodě, právě naopak.
Promiň mi mé šťouralství, nějak na mne leze podzimní sychravé počasí a zrovna dnes jsem v něm měl něco na práci a na náladě mi to nepřidalo. To sem ale nepatří.
Měj se a na viděnou. S.
 ze dne 26.09.2010, 23:45:10  
   Charlotte vL: Já to beru, moc děkuju i za tvůj názor. Nikdy se autor nezavděčí všem, každému se líbí něco jiného a něco jihého od toho, co čte, očekává.
Souhlasím, že s atmosférou jsem si mohla ještě trochu pohrát, to je pravda. Na druhou stranu jsem se snažila jen o krátkou momentku.

Děkuji za zastavení a komentář (a neboj, za chvilku je zase léto)
 Lyrie 26.09.2010, 22:54:56 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Lyrie ze dne 26.09.2010, 22:41:12

   No vida... ještěže není třináctého, začala bych věřit na telepatické propojení :-)
 ze dne 26.09.2010, 23:08:55  
   Charlotte vL: Nejlepe Antenkami Podivuhodne Lucie od Čuka...
 Lyrie 26.09.2010, 22:41:12 Odpovědět 
   Mně se tahle dialogová útržkovitost docela líbí, dá se z ní hodně vyčíst a dá se představit, kde se asi rozhovory odehrávají, na jakém místě. Sice jsou to jen náznaky, přesto si myslím, že bombardované město si člověk vybavit tak nějak dokáže (třeba z filmů). Povídečka mi na malou chvilku jakýmsi zvláštním způsobem připomněla Rollandova Petra a Lucii (snad tím chrámem, v Tvém případě katedrálou). Datumy ani odpočítávání jsem nečetla, nepočítala, odvádělo mi to akorát pozornost. Jinak moc hezké :-)
 ze dne 26.09.2010, 22:46:53  
   Charlotte vL: Děkuji za zastavení a komentář. Je vidět, že každému čtenáři sedne něco jiného.

PS: Doopravdy vůbec netuším, jak jsi přišla na Petra a Lucii (právě nad tou knížkou jsem přemýšlela, když jsem to psala!!!) Možná je to tím, že je 26. (což jsou dvě třináctky po sobě)
 m2m 26.09.2010, 20:57:11 Odpovědět 
   Supr střípkovitost, která dohromady dává ucelenej příběh. Je jen škoda, že nezbylo místo na silnější popisy, atmosféra je tak budovaná jen dialogy a ztrácí se další důležitý prvek, a to je okolí.
Pointa mi přijde dostačující, vcelku i zajímavá a má jistou hloubku. Takže víceméně nevidím nějaký výraznější problém, problém bude možná maximálně v té zmiňované dialogovosti, která neumí kreslit atmosféru tak jako čisté popisy.
·.)
 ze dne 26.09.2010, 21:25:30  
   Charlotte vL: To jsem ani nečekala, že budu pod takovým ostřížím zrakem. O to víc mě tvé komentáře těší, protože je vidět, že jsi to doopravdy četl pečlivě...
 ze dne 26.09.2010, 21:23:58  
   m2m: Jojo, vím, že to bylo v noci z dvanáctého na třináctého, i to jsem si pro jistotu zkontroloval se svými zápisky ·.)
Akorát ten pátek jsem dlouho hledal v kalendáři, abych našel, že to fakt byl pátek ·.)
 ze dne 26.09.2010, 21:17:24  
   Charlotte vL: Jejda! to si ani nezasloužím, takovou chválu. Ani nevis, jak si toho cenim.
PS: je to můj první WorkShop, tak jsem si chtela byt jista, ze zadani splnim, a trinactku jsem tam dala uplne vsude (at uz trinact vterin do dopadu bomby, trinacte zari - doopravdy se to mimochodem v noci z 12 na 13 zari stalo a byl to patek - , trinactivterinove stripky a trinact malych odstavcu)
PPS: proto jsem na Saspi, abych se naucila byt lepsi... Jednou treba i z dialogu dokazu "neco" vykreslit ... Jednou...
 ze dne 26.09.2010, 21:11:14  
   m2m: V tom případě chápu. Pokud mělo být úkolem a účelem mít třináct krátkých odstavečků, pak budiž. Přesto s trochou cviku se dá na jedné větě vykreslit "něco". Ale to už jen takovej rýpanec.
Budiž řečeno, že zatím jsem přečetl čtyři a tento je ten nejlepší příspěvek. Prozatím. To by z mojí strany mělo mluvit asi za všecko.
 ze dne 26.09.2010, 21:02:54  
   Charlotte vL: Velice si vážím tvého komentáře. Nemůžu než s tebou souhlasit, že dialogy správnou atmosféru vybudovat nedokáží... Jenže pokud jsem chtěla mít i třináct odstavců, třináct střípečků, bylo by to strašně dlouhé...
Děkuji za přečtení.
 Karam Boll 26.09.2010, 16:27:06 Odpovědět 
   Píšeš tisíce lidí a ani těch 1500 by se do krypty pod kostelem nenarvalo, leda bys je skládala po deseti na sebe.
Závěr jsem pochopil, jen říkám, že mi nepřijde zajímavej, nic víc.
 ze dne 26.09.2010, 16:37:29  
   Charlotte vL: Jak to můžeš vědět, že by se tam tolik lidí nenarvalo? krypta je víc jak 150 metrů dlouhá, a od 22 do 48 metrů široká (to znamená, že je to víc ja 650 metrů čtverečních). Když uvážíme, že člověk potřebuje plus mínus metr krát půl metru, tak jsme na 1300 lidech). Ale fakt, nechci se hádat o faktech, tohle je literární server...
 Karam Boll 25.09.2010, 22:21:39 Odpovědět 
   Originality nápadu si cením. I zpracování není nezajímavé.
Chybky: „V podzemní kryptě se tísnilo několik tisíc lidí. V prostorách běloskvoucích se čistým mramorem odříkávali tichou modlitbu, či k sobě jen tiskli své nejbližší.“ Krypta pod domem… několik tisíc lidí by se narvalo max do protiatomovejch krytů, který se začaly dělat až po WW2; a to ještě kdo ví jestli… plus místo či dát nebo a čárka se tam nepíše…

„Černá kočka se poplašeně vyskočila.“

Těžko by se zabývali přejetou kočkou, když jim Göringova Luftwaffe házela tuny bomb na hlavu…
Chápu, že ne každej ovládá základy němčiny, ale ty překlady do čj půdobí jak z učebnice…
Závěr je utnutej a nepůsobí nějak vypointovaně.
2-
 ze dne 26.09.2010, 14:59:54  
   Charlotte vL: Děkuji za trpělivost se čtením. Měla bych ale pár poznámek k tvému komentáří. Vytýkáš mi, že kryty pro tisíce lidí se začali stavět až po druhé světové válce. Ale já tam o krytu vlastně ani nemluvím, píšu jen o podzemní kryptě pod kostelem http://www.explore-stpauls.net/oct03/pano_pages.htm - (omlouvám se, vím, že na Saspi se html odkazy dávat nemají), kam by se podle mě patnáctset lidí bez problémů vešlo... Je mi líto, pokud jsem to napsala nejasně... (za tu čárku před "či" se ale stydím).

Jasně, že by se v žádném případě nezajímali během náletu o kočku, ale mysleli si, že je to dítě (" „Viděl jsi to? Ta cisterna někoho přejela, vypadalo to jak dítě, batole...!“ "), a to myslím, že už by je vylekalo.

Co se týče závěru, nevím... Myslela jsem, že čtenář si to domyslí sám, co se stalo...

Ale děkuju za přečtení a komentář.
 Aini 25.09.2010, 22:19:30 Odpovědět 
   Pro ní (pro vodu – pro ni) Odkláním se od hodnocení drobných chybek, ostatně kdo je neděláme. Text je psán kultivovaně, sugestivně a dobře. Malinko svádí přepočítávání času a potuplování třinácti vteřin, tedy pokud čas počítáme včetně vteřiny čtyřicáté první, zatím zcela neuplynuvší, načaté - 02:05:41-02:05:53, odpovídá ve výsledku požadované číslici třináct. Pakliže je již čas 02:05:41 viditelný, odpočítávání bych viděla takto: 41 – 42 je jedna vteřina a dále, to máme dvanáct ve výsledku. Včetně vteřiny padesáté třetí, již viditelně načaté… (41 plus 13 je 54…) Ale nebudu detailistka. (k těmto počtům mě přivedl odstavec s označením: 12. 02:08:00-02:08:12) I když pokud jde o život, i jedna vteřina znamená hodně… Protože je znát snaha o dobře sepsaný příběh, autorka ode mne dostává zaslouženou jedničku. A požadované zadání třináctky jistí právě v úvodu datum: pátek 13. září 1940. Takže i v tomto ohledu jest splněno. 1

P.S. zcela drze si dovolím pozvat k povídce, která se mi omylem do WS nezařadila a bude tak učiněno posléze, povídku je však možno dle sdělení Ekyelky již číst a hodnotit zde:
http://www.saspi.cz/index.php?page=clanek&id=28705
S díky její autorka
 ze dne 26.09.2010, 14:51:36  
   Charlotte vL: Děkuju za přečtění a komentář. S těmi čísli je to těžší... Ono to jde doopravdy chápat dvěma způsoby, to mě vůbec nenapadlo... (Když vezmu 02:08:00 - tak prvni vteřina je 02:08:00, druha 02:08:01, třetí 02, pátá 04, desátá 09 a třínáctá 12). (Bála jsem se, aby tam těch třináctek nebylo moc...)
Z ostatní chyby se omlouvam...
 Šíma 25.09.2010, 14:24:27 Odpovědět 
   Zdravím! ;-)

Pěkné, je tam černá kočka a třináctka. Kočky se mi líbí, tedy nejen ty čtyřnohé a třináct vteřin se může zdát mnoho, nebo málo, podle toho, o co zrovna jde. Docela pěkně jsi vykreslila válečný Londýn a život lidí v něm, jde sice o takový střípek, ale mi připadá dost autentický a varující. Lidé v něm žijí své bídné životy a počítají vteřiny mezi životem a smrtí a nemusí být zrovna pátek třináctého, nebo jim kočka přeběhne, či nepřeběhne přes cestu... Zadání splněno zajímavou formou i obsahem! ;-)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Danny Rain
(13.3.2019, 14:09)
Moni mini
(10.3.2019, 15:31)
Jan Zindulka
(9.3.2019, 17:09)
SarahT.Tarkins
(9.3.2019, 15:37)
obr
obr obr obr
obr
Sofijské nebe
wojczech
Pád civilizací
Apinby
Panenky - 1.
Amater
obr
obr obr obr
obr

Leknínová koupel
Marie Bernadeta
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr