» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Láska je jako Opera. Člověk se tam nudí, ale vrací se tam."

Gustav Flaubert

počet přístupů: 2141680

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 2 ::

:: Bylo jich třináct aneb jak to bylo doopravdy ::

Příspěvek je součásti workshopu: Třináctka

Radmila Kalousková	publikováno: 25.09.2010, 13:51

Tento příspěvek je psán do probíhajícího workshopu s použitím číslovky třináct.
Je to taková pohádka o tom, jak to bylo s trpaslíky, než je v lese našla Sněhurka. Přeji příjemné počtení a doufám, že vás pobaví.
RK


	Bylo jich třináct aneb jak to bylo doopravdy Milé děti, určitě všichni znáte pohádku „Sněhurka a sedm trpaslíků“. Co ale nevíte, je to, že jich vlastně původně nebylo sedm, ale třináct. Třináct trpaslíků v jedné chaloupce. Snad to bylo tím nešťastným číslem nebo měli prostě jen smůlu, ale než k nim dorazila Sněhurka, zbylo jich jen sedm. Kromě Prófy, Stydlína, Šmudly, Kejchala, Rejpala, Dřímala a Štístka tu byli Píchal, Lízal, Anorexík, Chlastal, Striptík a Loudal. Každý den chodili s malými lucerničkami a krumpáčky fárat do dolů kromě neděle. V neděli se nedělá a tak se i trpaslíci věnovali svým koníčkům a zálibám. Píchal byl černá ovce rodiny. Své jméno nedostal za to, jak by mohlo napadnout některé starší děti, že by byl nějaký sexuální loudil, ani pro to, že by uměl tak dobře šít. Ale s jehlou to uměl. Často chodíval do Perníkové chaloupky k babce perníkářce, která tam s Fetníčkem a Mařkukuřkou vařila perník a jiné omamné látky. Tam si za své vykutané drahokamy vždy šlehnul dávku a hned mu bylo líp. No jo, ale fetování není vůbec zdravé, milé děti! A jednou se stalo, že babka mu omylem prodala prášek do pečiva a s Píchalem byl amen. Proto se drogám vyhněte velikým obloukem, protože Pardubický perníček je daleko lepší a bezpečnější! A tak jich zbylo dvanáct. Jednou šel Lízal v neděli sám na procházku. Jako obvykle všechno okolo lízal – kameny, žáby, houbičky a vůbec kde co nebo koho potkal v lese. Až stál u cesty veliký pařez, celý pokrytý čerstvou smůlou. Jé, ta ale voněla a jak se leskla, přímo k olíznutí. Lízal se neudržel. Zabořil jazyk do té nejhlubší vrstvy smůly a celý se k ní přilepil. Ať dělal, co dělal, nemohl se odtrhnout. A čím víc sebou škubal, tím více se zabořoval do tekuté smůly. Cítil se jako moucha v pavoučí síti. A tak tam tak stál, hlavu ve smůle a zadek pěkně vyšpulený. Čekal, až půjde někdo okolo, aby mu pomohl. A opravdu, netrvalo dlouho a objevil se Budulínek na své závodní lišce, kterou starej jednou tak navztekal, až z toho dostala vzteklinu. Budulínek ji tady vždy pouštěl, aby se proběhla po lese a pokousala si pro radost pár houbařů. A nechyběl ani Smolíček Pacholíček, kterému už dávno nasadil jelen parohy. Jel na svém BMX. Sesednul z kola, aby držel s Budulínkem krok a do oka mu padl ten našpulený zadeček. Nelenil (to se naučil od jelena), z kapsy vytáhl svůj nožík a chudáčkovi trpaslíčkovi popárnul kalhoty. „Ach,“ vzdychl Smolíček a ukápla mu slzička štěstí, když zaparkoval své kolo. „Takový stojánek jsem si vždy přál!“ Proto si děti vždy dávejte pozor, kam strkáte svůj jazýček! A tak jich zbylo jedenáct. Ještě horší to bylo s Anorexíkem, jemuž říkali Rexík. Stále se myslel, že je příliš tlustý a skoro vůbec nejedl. Byl už tak slabý, že ani neunesl svoji lucerničku, natož pak krumpáč. Bratři trpaslíci se mu to snažili vymluvit, prosili ho, aby navštívil psychiatrickou léčebnu malého Doktora ve Slunečním městě u Neználka, ale nedal si říct. A protože nevykutal žádné drahokamy, neměl za co nakupovat v Trescu ani v Mikru. Nezbylo mu nic jiného, než žužlat kořínky. Nebyly však moc výživné. Byl tak hubený, že ho Prófa bez cvikru neviděl. A jednoho dne se ztratil docela a zbyla po něm jen čepička. Proto si děti pamatujte, že musíte hodně jíst, abyste byly silné a mohly vydělávat spoustu peněz. Jak je vidět, bez peněz ani trpaslík nepřežije. A tak jich zbylo deset. Chlastal, jak už naznačuje jeho jméno, také nebyl zrovna dobrý příklad pro malé čtenáře. Ten chlastal, kudy chodil. Bylo mu jedno co, hlavně když se motal. Nosil si placatku i s sebou do dolu. Nejraději měl nápoj lásky od staré dobré víly, ale nepohrdnul ani medovinou od včelky Máji nebo čistou vodkou od Ledové královny. A jednou, když se v dole snažil dosáhnout na zakutálený granát (myslím, ten drahokam, ne výbušninu, tak na šrot zase nebyl), vypadla mu placatka a sjela po strmé skále na dno podzemního potůčku. Chlastal chtěl pro ni slézt, ale jak se mu motaly nohy s rukama, skutálel se za ní do potoka. A protože měl několik promile krve v alkoholu, tak se v tom potůčku utopil. To víte, alkohol je prostě zabiják, děti! A tak jich zbylo devět. Potom přišel na řadu Striptík. Ono se mu tedy říkalo nejprve Sprintík, protože uměl utíkat tak rychle, že ho téměř nebylo možné okem zahlédnout. Ale při té nesmírné rychlosti vždy přišel o všechno oblečení, co měl právě na sobě. Nahota se mu celkem zalíbila a tak mu začali říkat Striptík. Když měl volnou neděli, chodil si vydělávat do chaloupky na kuřích nožkách, kde tančíval u tyče. Brzy zjistil, že mu to celkem vynáší a není to dřina jako kutat drahokamy a už tam zůstal. Jednou si ho tam však vyhlídl gang tří malých prasátek a unesli ho do Tramtárie, kde ho údajně prodali za slušné prachy King-Kongovi, který měl tanečnice odjakživa rád. Proto se milé děti vždy držte poctivé práce, ať nedopadnete stejně jako Striptík. A tak jich zbylo osm. To už se ale trpaslíkům nelíbilo a začali pomalu panikařit. Přišli o tolik brášků a přitom nájem chaloupky stojí spoustu peněz. Při takových ztrátách by za chvíli skončili jako bezdomovci! A tak se rozhodli, že budou pracovat i v neděli, aby více vykutali a neměli čas na hlouposti. Pak už se určitě nikomu nic nestalo. Ale co čert nechtěl, jednou se vraceli z šichty domů a Loudal se tak loudal, až se ztratil. Asi v lese překročil bludný kámen a skončil v Pařezové chaloupce. Proto si děti pamatujte, že když budete postávat vzadu, nikam nedojdete! A tak jich zbylo jen sedm. Trpaslíci si řekli, že když budou chodit do práce i z práce, budou si raději pěkně nahlas zpívat: „Hej hou, hej hou a trpaslíci jdou…“, aby se navzájem slyšeli a už nikdo se jim neztratil. A když jednou šli opět z šichty domů a halekali na lesy „Hej hou, hej hou…“ uslyšela je dívka s havraními hlasy, která jim přinesla štěstí do chaloupky, protože se od té doby už nikdo neztratil. Jmenovala se Sněhurka. A tady už začíná pohádku, kterou všichni dobře znáte. A proto si děti pamatujte, že žena je to nejlepší, co může muže potkat!


celkové hodnocení autora: 97.2 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 5		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.8		uložit příspěvek

známka poroty: [ - ]		tisk příspěvku

počet komentářů: 23		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 49		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Anna Weberová	01.10.2010, 22:02:35

Zdravím, nápad je dobrý, ale přijde mi to takové uspěchané, i když chápu, že jsi nechtěla přetáhnout povolenou délku. Ta vulgarita je na můj vkus přetažená a i celkem zbytečná, protože, jak jsem říkala, nápad je dobrý. Hezký večer, přeji!


ze dne 02.10.2010, 8:49:33
Radmila Kalousková: Díky za komentář RK

Leontius	29.09.2010, 11:56:09

Modernizovaná pohádaka s vulgárními motivy. Občas je vulgarita okatě samoúčelná a ne všude je zrovna ideálně zakomponovaná. První pár trpaslíků se mi celkem líbil. Pouze poznamenám, že šnuptnutí prášku do pečiva přežít jde, ač příjemné to není a Lízal měl skutečně nejhorší osud. Závěr mohl být propracovanější a jiná stylizace humoru by také nebyla na škodu.


ze dne 29.09.2010, 12:03:33
Radmila Kalousková: Díky za komentář a připomínky. Bohužel nevím, jak trpaslíkům funguje organismus, třeba je pro ně prášek zabiják? :-) DK

chris ONNE	28.09.2010, 0:28:41

Zdravím! Musím přiznat, že jsem se bavit, ale útržkovitě. - Píchal byl super! Tady jsem se asi nejvíce nechlámal. - Lízal se mi taky líbil, ale zdál se mi nějak moc rozvláčný. Asi bych ho nepatrně zkrátil. - Anorexík se mi nelíbil. Byl takový bez jiskry, bez nějakého nápadu, kterým se předešlí dva trpaslíci vyznačovali. Tady ti to nevyšlo. - Chlastal je na tom podobně, jako Anorexík. Sem ti chtěl tu poslední větu napsat jako chybu (A protože měl několik promile krve v alkoholu, tak…), ale pak jsem ji pochopil a docela mě pobavila! ;-) - Striptík neměl chybu! Pěkně sis s ním vyhrála. No a ohledně té “poctivé práce“, nevím nevím. V dnešní době je tancování u tyče poctivější, než politika, policie a hafo jiných profesí… - Loudal mě taky docela rozesmál (ta představa), ale nemohu se zbavit dojmu, že je jaksi odfláknutý. Možná bych k němu přidal toho Budulínka, aby jeho “příspěvek“ nebyl tak krátký. Ohledně té poslední věty, někoho pobaví, někoho ne. Já bych se bez ní obešel. Nevím, jestli by měl takový druh textu něco čtenářovi dávat, ale mě rozhodně pobavil! Přeji hezký den a ať múzy slouží nadále! Chris


ze dne 29.09.2010, 7:32:55
Radmila Kalousková: Ahoj, díky za tvůj komentář. Asi máš pravdu, že jsem si s tím mohla víc vyhrát, ale přišlo to tak náhle, že jsem to napsala a poslala. Vlastně jsem chtěla do soutěže zaředit úplně jiný příspěvek. Jsem ráda, že ses zasmál, proto to bylo. Nemá to čtenáři dát nic jiného, než malý úsměv na tváři v tomhle hrozném uplakaném počasí. Ještě jednou dík RK

Pantagruel	27.09.2010, 11:51:52

Pobavilo mě to. Pěkně napsané, bez zbytečného nafukování, a docela vtipné. Jestli někdo šťourá v nesmyslech typu, zda Sněhurka byla žena nebo dívka, je vidět, že tvému dílku nemá vlastně co vytknout (mimochodem v tom smyslu, v jakém se míní "žena" z onoho "pořekadla", Sněhurka ženou každopádně je). Dal bych jedničku, ale jelikož mi zatím nevyšel můj příspěvek, nemůžu hodnotit. Papa


ze dne 27.09.2010, 12:15:14
Radmila Kalousková: Díky, jsem ráda, že se to líbilo a že bereš tohle dílko správně s nadhledem. Jde přeci jen o oddychovku, která se nijak nemá nijak podrobně analyzovat. Takže ještě jednou díky RK

m2m	27.09.2010, 11:45:39

I já považuju tuhle pohádku spíš za recesi, morální ponaučení jsou povětšinou prázdné fráze a jejich příklady ještě prázdnější. Na můj vkus bylo místy až moc zatlačeno na pilu a vtip byl vynucen vulgárnějším přístupem. Zkombinování vícero pohádek k sobě spolu s moderními prvky u mě taky moc nefunguje, celkově to na mě působí až příliš prvoplánově a příliš proti čtenáři zaměřeno. Pointa, resp. závěr, pak mění celý kontext dílka a jako taková mě bohužel neoslovila. Takže promiň, bohužel jsem se při čtení nebavil. ·.(


ze dne 27.09.2010, 12:13:09
Radmila Kalousková: To se nedá nic dělat, jak už jsem psala, každý má jiný vkus. Morální ponaučení neměla oslnit a správně vše je jen recese. Přesto dík za komentík a přečtení RK

Lyrie	27.09.2010, 10:17:29

O pohádkách trochu jinak, ovšem, každý to zkusí, sama nejsem výjimkou, dokonce tu jednu takovou mám taky :-) Nápad s třinácti trpaslíky není špatný, ale jako úvod do skutečné Sněhurky by neobstál ani náhodou, na to je příliš prvoplánový. Beru tedy povídku jako recesi, žádné ponaučení dětem, třebaže se to tak absolutně nesnaží tvářit :-)


ze dne 27.09.2010, 10:42:02
Radmila Kalousková: Díky za komentík RK

salvator	26.09.2010, 23:17:53

Docela slušná snaha, nebo snad pokus osvětlit čtenářům neznámé osudy původního počtu trpaslíků ze Sněhurky. Obávám se, že všechno mohlo být poněkud jinak, ale tvou tvořivou snahu tím nijak neubírám. Nemohu ovšem říci, že jsem se bavil. Bohužel, mrzí mne to. Ta poslední věta ale mění pointu celého příběhu a značně vytržena z kontextu. Tím spíše, že Sněhurka ještě nebyla skutečnou ženou, v té oné chvíli, ale myslím jen dívkou...takříkajíc. Takže... Zatím a měj se.


ze dne 27.09.2010, 7:49:04
Radmila Kalousková: Ahoj, děkuji za komentář. Jak vidím, každý má na tu mojí pohádkovou povídku jiný názor a každý se počítá. U těchto "blbinek" těžko zacházet do podrobností, zda Sněhurka byla dívkou nebo již ženou a tak. Navíc, když už jsme tak u toho, ta pohádka je velmi stará a jak víme z historie taková 16-ti letá dívka byla většinou už dávno vdaná a těhotná, tak co my víme. Proč ji vlastně ten mylivec či kdo to byl pustil a riskoval svůj vlastní život, ne?:-) RK

Karam Boll	25.09.2010, 22:42:17

Pokus o vykradení Shreka, kterej má oproti tomuhle pár výhod: za a) je vtipnej za b) mix různých pohádek mu překapivě neubral na kompaktnosti za c) nemusí zabíhat k laciný vulgaritě, aby byl zajmavej za d) má mnohem zajímavější mravní ponaučení Mno a závěr je jak nějakej slint od Báry Nesvadbový nebo Haliny... Nic mi to nedalo, sorry... 3


ze dne 27.09.2010, 13:10:11
Radmila Kalousková: P.S. Přečetla jsem si samozřejmě všechny příspěvky ostatních soutěžících a řekla bych, že tvé komentáře jsou až příliš kritické a někdy se mi ta kritika jeví dost neopodstatněná (to samozřejmě nemluvím o svém dílku). Ráda bych si někdy od tebe přečetla nějakou tu prózu.


ze dne 27.09.2010, 7:44:19
Radmila Kalousková: Ahoj, sice mě mrzí, že tě moje povídka až tolik pohoršila, ale to se nedá nic dělat. Holt nezavděčíš se všem. I tak děkuji za komentář, za známku už méně :-) P.S. na Shreka jsem teda u toho vůbec nemyslela a zajímalo by mě jaké mravní ponaučení z něho vyplývá, které by už dávno nebylo objeveno. Jinak nic proti Shrekovi, právě se chystám do kina na Zvonec na konec. RK

Aini	25.09.2010, 22:22:04

(tím více se zabořoval – bořil, nořil…) (z šichty – ze šichty…) Docela hořká příchuť celkového dojmu, ale život není pohádka. To je fakt; a závěr povídky? Ten snad jako jediný by se i dal slovně dětem předat jako poučení do života jako jistá dávka legrace snad i. :o) Známkování se v tomto případě zdržím. Rozhodně povídka není špatná a můj pocit z ní nemůže znehodnotit obsah (nyní ve mně navodila pocit na lepší dobrou…) Možná je to jen prvním dojmem v porovnání s dalšími z WS. Ještě se k povídce časem vrátím. Za možnost si ji přečíst právě nyní určitě děkuji moc. P.S. zcela drze si dovolím pozvat k povídce, která se mi omylem do WS nezařadila a bude tak učiněno posléze, povídku je však možno dle sdělení Ekyelky již číst a hodnotit zde: http://www.saspi.cz/index.php?page=clanek&id=28705 S díky její autorka


ze dne 27.09.2010, 7:40:17
Radmila Kalousková: Díky za komentář. Je to opravdu taková lehká rychlovka z náhlého popudu. Chyby, chybky...ach jo, musím si pořídit nějakého kontrolora. A tu tvojí povídku si určitě přečtu a dám vědět. Hezký den RK

Šíma	25.09.2010, 14:33:40

Zdravím! Pěkné! ;-))) Ano, žena je to nejlepší, co může muže potkat! ;-))) Pohádka je nejen humorná, ale i velmi poučná, napsaná s mírným nadhledem a ironií autorce vlastní. Šímovo druhé já by napsalo, že takovou pohádku by snad nevymyslel ani on sám a to je už co říci... Třináctka tam je, jde přeci o počet trpaslíků, že ano? ;-))) Osobně bych ještě lépe zakomponoval onu (naučnou část) do pohádky, tedy tak, aby byly tyto pasáže (pohádková a naučná) od sebe k nerozeznání, trochu mi tam ty poučky skřípaly, přestože jsou naprosto (ale naprosto) pravdivé, všeho s mírou a lépe už bez míry, nebo bez ničeho, co by mohlo nejen trpaslíkům, ale i dětem ublížit! Dám jednu bezvýznamnou jedničku a pohádám se ze svým druhým já... Zatím je tento text druhým nejlepším, jaký jsem doposud v tomto ws-ku četl, ale pšt, abych nebyl napomenut pro nekalou soutěž (čili napovídání a skrytou reklamu pro ostatní čtenáře), ať si to rozhodne každý čtenář sám... ;-)))


ze dne 27.09.2010, 7:37:20
Radmila Kalousková: Díky moc za tak hřejivá slůvka! Jsem ráda, že Šímovo druhé já vystrčilo růžky a takhle krásně mě pochválilo. Díky RK

Carolina	25.09.2010, 14:14:21

skvěle jsi mě pobavila, tak jsem byla zvědavá co se z toho vyklube až jsem to celé dočetla :D


ze dne 27.09.2010, 7:34:55
Radmila Kalousková: Díky za komentík :-) RK