» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Většina lidí se domnívá, že láska znamená být milován. Avšak pravda je opakem: láska znamená milovat."

Erich Fromm

počet přístupů: 2141680

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 2 ::

:: Proč mi bylo na SASPI 20.9. 18? ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Střípky

Uskar-Arah	publikováno: 10.10.2010, 14:14

Večer 20. září koukám, že už mi je na SASPI 18. A to jsem se měl narodit až za 2 hodiny a 7 minut.
Napsal 21.9.2010 ve škole Jirka Sirka Bublinka Převorovský *21.9.1992


	Ze zdi vyrašil lesklý lusk plný malých hrášků a na něm se houpal oběšenec, a mě, jak jsem kolem toho výjevu procházel ledovou nocí 20. září, píchlo v boku - tolik bolesti, řekl jsem si. Pro nic za nic. Psi štěkali do ozvěny mých kroků temnou ulicí a přitom se nade mnou rozsvěcovaly lampičky hvězd, chtěl jsem najít Velký vůz a podle něj Severku, ale věděl jsem moc dobře, že slunce zapadá nalevo do zoraných polí a hrudek hlíny obalených jinovatkou. Tak proto - zaměřil jsem se na asfaltku a šel dál, bez citu. Jenže teď sedím v lavici a ta mi obaluje nohy i ruce, a dobývá se ušima i očima do hlavy, a je to den po mé cestě kolem oběšence. Včera je mi o rok méně, než mi bude dnes, dnes mi bylo o rok víc, než mi bude včera. Najednou můžu projít kolem toho lusku a dotknout se ho prstem nebo dvěma nebo ho pohladit, zastavit se u něj a nemuset se cítit provinile, že se vysmívám těm malým hráškům a tomu třpytivému ocelovému lanku. Jenže co se změnilo? Ta zeď tam stojí už 20 let, déle, než jsem živ, a bude tam stát déle, než živ budu. A přeci si mohu sáhnout na podpatek oběšencových lakýrek až dnes, po 18 letech. Jeho tělo se na smyčce pootočí, vyplázlý jazyk se začne zdát bledší a mrtvolnější, ulici zaplní němé postavy a tváře bez citu, řeknou: Vítej, a podají si se mnou ruce, aniž by se mne dotkli. Dalšího rána mě najdou na lusku vedle mého přítele z ledové noci 20. září, kdy mi na SASPI bylo 18, a přeci to nezměnilo nic na tom, že před osmnácti lety jsem ještě nebyl na světě.


celkové hodnocení autora: 96.2 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 2		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 2.5		uložit příspěvek

známka poroty: 3.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 3		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 31		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Radmila Kalousková	02.11.2010, 9:35:39

AHoj, zmatené, zmatené, zmatené - prostě nechápu. Asi nějak neumím číst mezi řádky. RK

Šíma	10.10.2010, 18:56:46

Text je - zdá se - hodně symbolický (viz onen oběšenec, jehož existenci nechápu). Neznamená to však, že by bylo toto dílko naprosto špatné, má své klady, líbí se mi popisy a souhlasím s tím, že jde o takovou momentku (čili střípek), avšak text sám o sobě bude mít nejspíš nějakou váhu a cenu jen pro samotného autora, protože ostatním čtenářům toho moc neřekne! Snad taková dobrá Trojka neurazí, čili dobrý průměr! ;-)

čuk	10.10.2010, 14:12:37

Bohužel jsem oběšence na lusku neobjevil ani po zkoumání z mnoha úhlů. Visí na hrášku 18 let. - je to snad zašifrovaná vzpomínka na dětskou fantazijní představu? Časové údaje jsou nepřehledné, text možná pro tebe dává smysl. Psát sice umíš, ale tento text mi připadá jako jen náčrtový, je-li uvnitř jádro, pak příliš schované a nezakryje blábol na povrchu. Pokud nebereme text jako absurdní horor, ale pak je nedotažený a reáliemi zmatený. Nedaří se mi dát lepší známku. postavy dotkli? "Bude mi včera"- cesta časem nazpátek?