obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Přítel všech - přítel nikoho."
Aristoteles
obr
obr počet přístupů: 2915289 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39391 příspěvků, 5727 autorů a 389816 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Kája Marxů a kolektiv ::

Příspěvek je součásti workshopu: Třináctka
 autor Leontius publikováno: 25.09.2010, 13:53  
Taková anekdota, která nevyjadřuje autorův politický postoj. Netvrdím, že je kdovíjak povedená a možná bude pro většinu poněkud obskurní. Ale dejte soudruhům šanci :-)
 

Bylo nebylo, za sedmero JZD a za sedmero fabrikami žilo třináct soudruhů. Netrápily je třídní rozdíly, ba ani ideologické rozepře. Nebylo mezi nimi otrokářských kapitalistů, ni nenažraných kulaků. Všichni byli řádnými členy strany a společně kráčeli vstříc světlým zítřkům, věrni komunistickému manifestu.
Ono ráno nevěstilo nic špatného. Jaro se zvolna vzmáhalo a pomalu vytlačovalo protivnou zimu. Počasí sice bylo stále vlahé a sychravé, jenže vláda dne se pomalu prodlužovala a jarní rovnodennost už klepala na dveře.
Kolem poledne se však rozkřikla strašná novina! Nejváženější soudruh ze všech je velmi nemocen a možná umírá! I pospíchali všichni soudruzi do jeho chaloupky a obstoupili smrtelné lože soudruha Karla.
Churavý stařešina ležel v rozměrné posteli, hlavu podloženou tlustým rukopisem Kapitálu, a udílel poslední rady svým různorodým žákům.
„Drahý Vláďo, poslyš.“ pravil vlídně Marx z hloubi svého huňatého, prokvetlého plnovousu. „Musíš už konečně pochopit, že bez dělnické třídy žádnou revoluci dělat nemůžeš! Beztřídní společnost může vzniknout jen v rozvinutých zemích, nemůžeš mé učení aplikovat kdekoliv a kdykoliv! To dřív dojde Rusku Vodka!“
Vladimír Iljič Lenin jen zavrtěl hlavou, až jeho pleška házela prasátka. Bylo zřejmé, že jeho výklad komunismu je od toho Marxova poněkud odlišný.
Marx si jen povzdechl: „Ach, proletáři všech zemí spojte se!“
Pootočil hlavu a pohlédl na muže, který stál po pravé straně.
„Příteli Engelsi, prosím dokonči náš Kapitál tak, aby jej pochopili všichni naší žáci!“
Friedrich Engels si zamyšleně promnul svůj o něco menší plnovous a pravil:
„To bude možná problém, ale naše dílo nezůstane nedokončeno. Nestrachuj se však! Lékař je již na cestě a vše bude v pořádku.“
A skutečně. Muž v doktorském plášti si to už vojenským krokem rázoval k chaloupce. Na hlavě měl nezbytný baret, zpod něhož čouhaly rozčepýřené černé vlasy. V tmavých očích měl nepřítomný výraz a zdálo se, že je duchem jinde. Do reality ho vrátil až dutý úder vlastní hlavy o nízká futra dveří. Zavrávoral a chvíli si třel bolavé čelo. Rychle se však vzchopil, odložil samopal a přistoupil k váženému pacientovi. O jeho zdravotním stavu mu mnoho napověděly jaterní skvrny po celém obličeji a silný třas v rukou.
Dr. Ernesto Rafael Guevara de la Serna (pro přátele zkráceně „Che“) zakroutil hlavou:
„Tak hele, řekl bych, že tady už nebudu nic platný. Pošlete pro… kněze.“
Při posledním slově se lehce začervenal. Ano, bylo nutné si to přiznat. Mezi soudruhy byla i jedna černá ovce. Che Guevara odstoupil a vyhledal svého dlouholetého parťáka. Dostal chuť na doutník.
Fidel Castro postával v rohu s Nikitou Chrusčovem a o něčem si špitali. Zdálo se, že dění kolem nevnímají. Chrusčovův holý obličej vyjadřoval zatvrzelé rozhodnutí a chlupatý Fidelův neměl daleko k pláči. Téměř fňukal:
„A fakt si je nemůžu nechat? Aspoň jednu raketku? Prosím, prosím, Nikčo! Slíbil jsi mi ohňostroj!“
„Je mi líto Fidele, ale ne. A přestaň si už hrát s tím červeným tlačítkem! Dostaneš jiné hlavice, bez uranu!“ odvětil Chrusčov rezolutně a vytrhl Kubánci krabičku z ruky. Fidel se rozvzlykal a španělsky zasténal: „Mamá, él me ha cogido el juguete!“
„Copak se to tady děje?“ přitočil se k dvojici mužík s okrouhlými brejličkami, bradkou a knírem.
Chrusčov se jal vysvětlovat:
„Půjčil jsem tady Fidelovi nějaké jaderné hlavice a on mi je nechce vrátit, Lve Davidoviči!“
L.D. Trockij se otočil ke Castrovi a začal hubovat:
„Ale no tak, to se soudruhům nedělá! Fuj!“
Dřív, než stačil Fidel odpovědět, ozval se od dveří hluboký hlas:
„Ty musíš do všeho strkat ten svůj židovský rypák!“
Do místnosti vstoupil mohutný muž v kněžském hábitu. Také s velikostí kníru si s nikým jen tak nezadal.
„Nech si ty antisemitské narážky, Džugašvili!“ vyprskl po něm Trockij, který zrudl v obličeji.
„Stalin! Já jsem Stalin!“ zahřměl Josef, popadl pohrabáč a začal nebohého Trockého pronásledovat kolem stolu. Uběhli několik koleček a při posledním si to Trockij zamířil skrze otevřené dveře, zatímco si z věšáku ukořistil široké Mexické sombrero.
„Mně jen tak neutečeš! Vím, kde bydlíš!“ hulákal za ním nenávistně Stalin.
„Doufám, že jsme si tím odbyli všechny rasistické narážky,“ ozval se z rohu pisklavým hláskem strýček Mao a něco si čmáral do novinářského bločku.
„Tys tu ještě chyběl! Ty a ten tvůj kamarád, který když se narodil, tak vlaštovky sraly dvojitou duhu, hvězdičky kvetly a kytičky zpívaly!“
„Myslíš mě? Ozval se Kim Čong-il, provádějící ranní manikúru. „Nemůžu za to, že tatínek si potrpěl spíše na efektnost než efektivitu!“
„Soudruzi, soudruzi! Prosím, projevte trochu úctu našemu velkému vzoru! A udělejte mi místo! Musím vzít míry na rakev!“ zchladil všechny Klement Gottwald, vyučený truhlář.
„Tak to radši dvakrát měř, jednou řež, soudruhu. Kdoví, zda sis tím čtením manifestů při světle pouliční lampy nezkazil zrak! Jako tady Gusta, viď?“
„Čo?“ ozval se nechápavě Husák a posunul si brýle, aby lépe viděl.
„Nechte si ty vtípky! Všichni přece chceme krásné rakve, abychom se nemuseli stydět, až se na nás budou chodit lidé dívat! A mohl bych změřit i tady Brežněva. Vypadá to, že mu každou chvíli sroste obočí a pak… bum! Zkrat!“
„Ty asi chceš hubana, viď brouku?“ zašilhal po něm zpod deštného pralesa Leonid Iljič, který se v křesle téměř roztékal pod váhou medailí.
Karel Marx tiše sledoval tuto scénu a pošeptal Engelsovi:
„Příště radši napíšeme nějakou kuchařku, drahý příteli,“ a vydechl naposledy.
Nikdo nemluvil, jen Josifovi se po tváři kutálely velké Stalinovy slzy.


 celkové hodnocení autora: 98.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 7 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.3 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 27 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 59 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Sitta 08.10.2010, 22:13:11 Odpovědět 
   Je to celé nějaké divné, podivně propletené. A ta pointa? Jak mohl mluvit o napsání kuchařka příště, když musel přece cítit, že má smrt na jazyku?
 Ariadne 29.09.2010, 20:20:34 Odpovědět 
   Hodnotím nápad, zpracování už méně, neboť aby to opravdu vyznělo, tak sem věty typu "Ty asi chceš hubana, viď brouku?" prostě nepatří. Aby vynikla absurdita i zrůdnost komunismu a jeho teoretiků i vůdců a zároveň aby povídka byla sarkastická, měla být napsána "vážně", to myslím bez těch žoviálních a rádoby vtipných dialogů.. prostě aby tě mrazilo, ale pod tím mrazením probleskoval smích.. je to hrozně těžké, já vím, proto ti dám za jedna..
 ze dne 30.09.2010, 8:52:37  
   Leontius: Souhlasím s námitkami, potíž je v tom, že zpravidla píšu bez předchozího plánování a výsledek je pro mě nakonec stejně překvapením. Možná to časem přepracuji, tohle je skutečně spíše hospodská anekdota, než-li propracovaná satyra. Hlubší kompozice se projeuje pouze v jistých alegorických narážkách, které jsem osvětlil v jiných odpovědích na komentáře.

Děkuji, za zastavení a komentář
 m2m 29.09.2010, 18:39:27 Odpovědět 
   Ahoj!

Sám asi víš, že za plnohodnotou politickou historickou anekdotu to považovat nemůžeme. Jako vtipnou příhodu s ukrytou alegorií, to jo, takže jako více méně anekdotou v dnešním slova smyslu Tvoje dílko asi bude.
Musím sice přiznat, že jsem se nechlámal, vlastně jsi využil určitejch charakteristickejch prvků třinácti postav mezi populací kolují bez toho, že by se zde zkusil zpracovat opravdu vtip. Pro mě pak toto dílko nepůsobí ani vtipně, spíš úsměvně. A ten úsměv je dán spíše pouze stylem a volbou slov.

Tak pardon, já jsem nepříliš osloven, byť za ztrátu času Tvé dílko nepovažuji. Jen věřím, že máš zdaleka na lepší.
[přesto nutno dodat aspoň závěrem, že ačkoliv jsi třináctku zde použil spíš jako postranní a volnou rekvizitu, její zapracování je v současném WS asi nejzajímavější, potažmo nejoriginálnější]

·.)
 ze dne 30.09.2010, 8:48:19  
   Leontius: Netuším, jestli jsem se snažil především o humor. Spíš to vychází z jisých školních debat, jak by vypadalo soužití komunistických pohlavárů, když vezmeme v potaz jejich reálné profese, přidáme k tomu jejich vzájemnou řevnivost (Stalin a Trockij, Kubánská raketová krize), propagandu (Kim), paradoxy (zkažené nabalzamovaní Gottwalda) apod. Díky za zastavení a komentář.
 Radmila Kalousková 29.09.2010, 12:16:20 Odpovědět 
   Jojo, není co dodat. Nejlépe to vytihla Lyrie, takže to nebudu zbytečně opakovat.
Pěkné
RK
 ze dne 29.09.2010, 12:19:13  
   Leontius: Díky za zastavení a komentář.
 Sakora 29.09.2010, 11:10:35 Odpovědět 
   Humorný text, to ano, ale výborně promyšlený a s tak "obtížnými" postavami se skvěle povedly dialogy. Až teď mě napadlo, že jsem nenarazila na "13", ale to vůbec nevadí. Pointa s kuchařkou... boží :-)
 ze dne 29.09.2010, 11:16:40  
   Leontius: Naopak, vůbec obtížné to nebylo :-D Všichni chlapci pohromadě jsou celkem veselá kopa. Dohromady s Káju jich je třináct. Vím, není to moc výrazné.

Díky za zastavení a komentář
 chris ONNE 28.09.2010, 16:08:26 Odpovědět 
   Zdravím!

Tvé tvrzení, že jsi nebyl příliš kreativní se mi zdá tak trochu scestné! Ty jsi byl hodně kreativní, a hodně jsi mojí maličkost pobavil!
Odrovnala mě Gottwald hláška, ta byla fakt dost dobrá!

Textík však postrádá hlubší atmosféru i napětí, ale nejspíš je to úmyslně. Tohle se mi líbilo a rozhodně musím říct, že tento WS mě docela překvapil!

Přeji hezký den a ať múzy slouží nadále!

Chris
 ze dne 29.09.2010, 11:15:11  
   Leontius: Spíše jsem využil historických osobností, zkomprimoval pod jednu střechu a nechal je rzohehrát divadýlko. Kreaitivita nic moc. Ubohý truhlář Gottwald, tak mu záleželo na tom, aby se sám vjímal v průhledné rakvi po vzoru Lenina, ale nějak špatně ho nabalzamovali a rozpadnul se jim. Měl si vzít příklad odjindud.

Děkuji za návštěvu a komentář
 Lyrie 27.09.2010, 10:26:56 Odpovědět 
   Ale tohle je moc pěkné! Napsané jako pohádka, humorné, svěží a pod povrchem mrazivé až hrůza. Třináct "hrdinů" své hrozivé doby jsi obnažil až na kost. Skvělé.
 ze dne 29.09.2010, 11:11:29  
   Leontius: Pohádka, inu minimálně začátek je tak psán, zbytek už plyne v jiném duchu, to se mi stáva vcelku často. Děkuji za zastavení a komentář
 salvator 26.09.2010, 20:24:07 Odpovědět 
   Pěkný, moc pěkný kousek.
Vlastně je to taková skládanka ze střípků, spíš střepů, naší historie. Dává docela slušný celek, dnes už, dá se říci k pobavení. I když někteří se ještě drží.
Lva jsem měl vždycky tak nějak v oblibě, protože se přece jen snažil alespoň udělat trochu pořádek, ve všem tom komunistickém "bordelu."
Co naplat, tvou zbraní slovo jest, to především.
Přeji ti milé podzimní dny a nechť je tvé jméno vytesáno na některém z Olympských sloupů. Alespoň...
 ze dne 29.09.2010, 11:09:46  
   Leontius: Děkuji za zastavení a komentář. Soudruh Trockij se možná snažil trochu pročistit ideu komunismu, ale stejně důsledně však čistil i řady odpůrců. Nebo kdoví, kde je pravda, propaganda nikdy nekončí a není vynálezem dvacátého století...
 Karam Boll 26.09.2010, 10:44:05 Odpovědět 
   Zatím asi nejlepší text akutálně probíhajícího WS, co jsem četl. Místy jsem se upřímně zasmál. Jen nevím, co to má společného se zadáním WS, nepočítal jsem to, ale obsadil jsi tu 13 komančů? Ale chybí ti tam nejkovanější komunista, který je stale živ, a snad už jako jediný upřímně myšlenkám komunismu skutečně věří – můj děda
Jen drobná chybka a myslím, že snad jen na začátku: v přímé řeči se buď po tečce píše velké písmeno nebo malé po čárce… jo a nebyl Engles Béďa?
Líbí se mi tvůj styl, je vidět, že jazyk dobře ovládáš.
1-
 ze dne 29.09.2010, 11:07:40  
   Leontius: Ano, s třináctku jsem měl skutečně problém a zakomponoval ji dost volně. Tvůj děda může dostat zasložené místo v další povídce. Ivan Boll? Engels byl v naší vlasti přeložen jako Bedřich, to jo. Ale jeho pravé jméno je Friedrich.


Díky za zastavení a komentář
 Aini 25.09.2010, 22:30:26 Odpovědět 
   Tak zvolené skladbě slov do povídky nelze humor upřít, je tam dost i pro mě, a to politiku nemusím. Všechna tahle jména jsme slýchávali více než dost. Kéž by bylo diktátorským povahám provždy odzvoněno. Crrrr (a proto) 1

P.S. zcela drze si dovolím pozvat k povídce, která se mi omylem do WS nezařadila a bude tak učiněno posléze, povídku je však možno dle sdělení Ekyelky již číst a hodnotit zde:
http://www.saspi.cz/index.php?page=clanek&id=28705
S díky její autorka
 ze dne 29.09.2010, 11:04:51  
   Leontius: Tvou povídku zkomentuji vzápětí :-). Ano, tež jsem o těchto jménech slýchával mnoho, a nejspíš ještě za svých studií taky něco uslyším. Hrozná to banda. A pryč s diktátory? Kdoví jak by se bez nich společnost obešla. Možná že právě takovéto existence ukazují lidstvu, jaké hodnoty mají smysl.

Děkuji za zastavení a kmoentář.
 Alienor 25.09.2010, 21:41:10 Odpovědět 
   Napřed jsem koukala, cože to bude za nápad, a obávala se trapnosti. První odstavec nedůvěra přetrvávala - a pak jsem si uvědomila, že se skvěle bavím a směju se. :-)
 ze dne 29.09.2010, 11:02:09  
   Leontius: Ale ono to je trapné :-D Taková bajka o chalopuce třiáctí komunistíků, věrných svému původnímu řemeslu. Inu, snad ti neunikla žádná narážka :-)
 Charlotte vL 25.09.2010, 19:54:26 Odpovědět 
   Hezky napsané dialogy, i když na mě v některých případech působí dost šroubovaně (zvlast Che a Castro) - možná to tak mělo být, možná to byl tvůj úmysl, vždyť to byli diktátoři. Absurdita ani černý humor tomu nechybí jen mě v tom chybí alespoň nějaký děj.
(u mě máš plus za předposlední větu... )
 ze dne 29.09.2010, 11:00:24  
   Leontius: Já dialogy psát prostě neumím :-D Však se jim ve většině své tvorby vyhýbám, ale tady to jinak nešlo. Dějovost, inu máš pravdu, ale jednotlivé události a narážky jsem řetězil spíše alegoricky (Trockij (židovského původu) byl zavražděn Stalinovým (antisemita stejně jako Hitler) agentem v Mexiku a dostal po hlavě cepínem (nebo pohrabáčem?).

Děkuji za zastaení a komentář.
 Šíma 25.09.2010, 15:12:51 Odpovědět 
   Zdravím! ;-)

Nu což! Jednotlivé postavy světových dějin jsi popsal docela zdařile, jen netuším, zda se všichni aktéři nepotkali v Pekle, kde mohli (nehledě na časovou osu, ve které žili, protože jsou již všichni po smrti) spolu horlivě diskutovat. Pěkná porce absurdity a černého humoru! Ano... Snad jedna slabší a docela bezvýznamná jednička neurazí! ;-)

P.S. Dialogy jsou také zajímavé... Vidím, že Tě historie nenechává chladným!
 ze dne 29.09.2010, 10:57:07  
   Leontius: Zdravím a díky za zastavení. Ano, zase historické téma :-D Tentokrát to sice není mé období, ale řekl jsem si, že zkusit podobnou anekdotu by nebylo na škodu.
 Karel Čížek 25.09.2010, 14:06:45 Odpovědět 
   Dávám plusové body za nápad i za alegorickou historickou přesnost. I když vlastně nevím jestli se vlastně smát. Přece jenom tady jde o sovětské diktátory, kteří mají na svědomí miliony životů.
 ze dne 29.09.2010, 10:54:57  
   Leontius: Smát nebo nesmát, dobrá otázka. Snad to brát pouze jako alegorii? Komunističtí pohlaváři měli tak různé profese, že by společnými silami vtytvořili "dokonalou utopii"? Černý humor k člověku bezezbytku patří, ale mají být některá téma tabu? A pokud, jak rozhodneme která? Za spousty smrtí mohou nejen diktátoři a nejen ti komunističtí...
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
Straba
(15.8.2019, 14:44)
Biskup z Bath&Wells
(9.8.2019, 10:09)
obr
obr obr obr
obr
***
Betwithell
Bolesti
M. Daněk
Šťastný den...
Droom
obr
obr obr obr
obr

Profesor John
Pavel D. F.
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr