|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 2 ::
|
 |
|
:: Svědomí stranou ::
 joehot |
publikováno: 12.10.2010, 9:32
|
| Krátká povídka, která byla domácím úkolem pro literární workshop. |
| |
|
|
„Na co tak zíráš? Tos ještě nikdy neviděl fénixe?“ řekl muž v tmavé košili.
„Jo jasný, že viděl. Tak jako každý v tomhle městě.“
„Tak proč tak čumíš?“
„Ještě nikdy jsem ho neochutnal.“
Muž se zatvářil zděšeně a spěšně odkulhal. Jeho levá noha byla očividně o pár centimetrů kratší. Ještě zdálky bylo slyšet, jak mi pohoršeně spílá.
Pták seděl na větvi Stromu života a barvy ohně se na jeho honosném peří živě přelévaly. Seděl pyšně, jako král všehomíra, císař stromu, jehož se směl jako jediný dotknout, aniž by zemřel strašlivou smrtí, nebo alespoň nedostal nepříjemnou vyrážku.
„Ná puťa, puťa,“ zkusil jsem to, ale pták se po mě ani neohlédl.
Chtěl jsem ho. Musel jsem ho mít. Doplnil by tak moji úžasnou sbírku. Vedle Medůzina prsíčka, uzené mantikory, Valkýřina stehýnka, smaženého ogloje chorchoje, jablek Hesperidek s medem, vyráběným pouze včelími královnami, nebo dušeného vlkodlačího mozečku, by se jeho masíčko v mojí sbírce náramně vyjímalo.
Žaludek mi zpíval tesknou baladu o touze, když jsem informoval svoje lovce. Tito zkušení borci vždy vědí, jak dosáhnout mých tužeb, zatímco já vím, jak je zaplatit. Peníze mazaly všechny překážky, dokonce i co se úcty týče. Přestože nejmladší z nich, třicetiletý Jonas, specialista na pasti, byl o něco málo starší než já, poslouchali mě na slovo. Všichni. Nejspíše by skočili z útesu, kdybych jim za to pořádně zaplatil. Předem.
Už už jsem se viděl při přípravě toho vzácného kusu. Upeču fénixe s božskou ambrosií, již mám od samotného Dionýsa a okořením ho mletým rohem jednorožce. Sliny se mi sbíhaly do ústního sněmu.
Týden na to se pták skutečně pekl v mojí troubě. Žádný z mých služebných na něj ani prstíčkem nesáhl, pokud nechtěl přijít o celou dlaň, toto veledílo jsem si musel udělat sám. Nadšeně jsem seděl a přes diamantové sklo pozoroval, jak jeho kůžička tuhne a kornatí, zatímco ambrosie zabarvovala jeho maso do krásné růžové. Bože, jak já se těšil na tu mňamku. No co, on si znovu zmrtvýchvstane – doufám, že poté, co opustí moje tělo, nejspíš si ani nebude nic z této chvíle pamatovat a já? Já ukojím svůj chtíč.
Svědomí stranou.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
90.8 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 1 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 2 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 15 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
