» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Všechno, co vidíme nebo v co věříme, je jen pouhým snem ve snu."

E. A. Poe

počet přístupů: 2141570

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303529 komentářů :: on-line: 10 ::

:: Mezihra (2/4) ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Pathein

m2m	publikováno: 09.10.2010, 19:53

Protentokrát kratší část a dokonce bez vysvětlivek!! Příště už to bude horší ·.)
Odvážlivcům přeju dobrou chuť, těm, kterým nezachutná, se opět neomlouvám za vulgarismy.


	„Tak ten tvůj instinkt nějak zakrněl,“ usměje se desátník a plácne Blakea po zádech. Oba míří koridorem orbitální stanice na její druhý konec, do vojenské části, kde na ně čeká již přistavený dostavník. Cestou se ještě oba musí zastavit v místnosti s uzamykatelnými schránkami, aby si Blake mohl vyzvednout bergen s věcmi. „Hm,“ řekne Blake. Sám ale cítí, že jeho svíravý pocit je teď právě silnější a nutkavější. Proto se stále opatrně rozhlíží kolem. Na orbitální stanici jsou sice relativně v bezpečí, obzvlášť u Apenu, přesto má podivný pocit. Strach. Něco se určitě posralo a teď už je moc pozdě to napravit. Orbitální stanice je o dost živější než terminál na povrchu planety, přesto se oba vojáci blíží klidné zóně, kam civil ani obyčejný personál nezavítá. Vojenská část stanice je přísně uzavřená, má vlastní koupelny, jídelnu, tělocvičnu i cvičnou střelnici. Právě zde provádějí apenské vojenské složky svoje pravidelná cvičení bojů v kosmu a s nulovou gravitací. Puf. Blake šlápne na malý drobek, který zlověstně zakřupe. Někdo tu nejspíš jedl za chůze sušenku a kousek mu upadl od úst. Poslední kolemjdoucí je zpátky už možná minutu, takže nemá koho za bordel na stanici seřvat. A tak Blake zlostně šoupne nohou a nakopne kovový rám uzavíratelného průchodu. Puf. Další křupnutí, jen podivně bez emocí. Blake se otočí zpátky do chodby, kterou přišli, a hmátne rukou za sebe, aby zachytil desátníka. „Co je?“ sykne Black šeptem a otočí se ke svému společníkovi. Vidí totiž zlověstně přikrčenou postavu. „Tys to neslyšel?“ zašeptá Blake. Black zavrtí hlavou, i když ho Blake nemůže vidět. „Znělo to jako kumulovaná nálož.“ „Coo?“ Blake však už chvatnými kroky pospíchá přikrčen ke zdi k poslední křižovatce, kterou před několika vteřinami prošli. Nestihne se ani rozeznít siréna. Tak rychle exploduje velký reaktor zhruba uprostřed stanice. Blake má totiž pravdu. Něco se posralo. A už je příliš pozdě, aby se cokoliv změnilo. Skvěle vycvičení žoldnéři a piráti se v tandemu vrhnou na dezorientovanou stanici. Stačil jeden v civilu převlečený žoldák, jedna malá nálož umístěná v kritickém místě, kam obvykle pohled žádného civilisty nepadne. Dlouhý válec špinavého ohně se protáhne ventilační šachtou a proud žhavých jisker zasype velký ventilátor nešťastně umístěného poblíž fúzního reaktoru. Exploze vrtuli roztočí a pokřiví tak, že ostré pláty ventilátoru rozříznou plech jako máslo a pečlivě střežený prostor reaktoru zavalí příval ohnivých prskavek. Ventilátor se silou výbuchu vykroutí ze svého místa a pronikne během vteřiny roztřepeným okrajem plechového obložení přímo do prostoru reaktoru. Siréna nestihne ani zaznít a oheň zalije reaktor drobným proudem, který okamžitě zalarmuje počítač. Centrální mozek celého systému na stanici okamžitě spustí uzavírání reaktoru, což ovšem vyžaduje jeho kompletní odstavení. To proběhne v průběhu třiceti kritických vteřin, během nichž vypadne veškerá energie na stanici a ponoří tak prázdné i plné chodby do temnoty. V tu chvíli přirazí malý štíhlý člun plný žoldnéřů a pirátů. Jeho proporce jsou příliš malé a nejmodernější antiradarové maskování dokáže přechytračit sebelepší radar. Neviditelný člun se přisaje k dokovým vratům a tolikrát osvědčeným pirátským nástrojem se jako starodávná loď zahákuje k orbitální stanici nad Apenem. Snadný cíl. Hák se zavrtá do vrchní části vrat. Centrální počítač stanice okamžitě uzavře prostor doku. Unikající vzduch je svinstvo. Pirátský hák se provrtá skrz vrata a velké a silné kolo poháněné nekonečnou zásobou energie se roztočí jak panenka. Šikovný nástroj na prorážení vesmírných doků už takhle otevřel spoustu dokových uzávěrů a hangárů. Někdo si to uměl dobře spočítat. Orbitální stanice nad Apenem, opuštěná a spící, se najednou propadne do kvílení poplašných sirén, centrální počítač syntetizovaným hlasem ohlašuje přepadení a dvojice vojáků, kteří se tu ocitli jen náhodou, se na sebe pochybně usměje. „Jsem ti to, kurva, říkal,“ ušklíbne se Blake, „něco se posralo a my jsme tu jak v béčkovým filmu.“ Black ho chytne za rameno a odtáhne od křižovatky dál. „Zkusíme se dostat do našeho, tam se zamknem, vykradem zbrojnici a zavoláme ostatní.“ Blake mlčí a nechá se táhnout chodbou dál. „Někdo si koupil dobrý informace. Široko daleko žádná patrola, plány stanice, zničení generátoru, všichni tu chrápou, určitě se vyrojej z doku C1, obsadí rychle velín a než je stihne automatická obrana rozmašírovat, budou mít stanici pod kontrolou. Dobře provedenej přepad.“ Desátník mlčky zavrtí hlavou a zastaví se s Blakem před uzavřenými dveřmi do terminálu. „Znáš vnitřní předpisy stanice při přepadení?“ Black zavrtí hlavou. „Určitě to bude ale podobný jako při obraně naší skořápky.“ „Tak to jsme v píči, desátníku,“ oznámí klidně Blake. „Dveře se nám na povel neotevřou a my tu zůstanem bez kvéru, dokud si pro nás někdo nepřijde.“ „Hovno, vojenskej prostor stanice má určitě vlastní záložní generátor a průchody musej bejt monitorovaný. Tam nás pustěj.“ Blake zavrtí hlavou. „Jo, uviděj dva maníky, jak jim mávaj známkama před dveřma a hned jim otevřou.“ „Jinej návrh?“ vrátí mu to Black. „Co se zkusit schovat někde dole a sejmout nějaký dva blbce s kvérama?“ Desátník mlčí. Blake se na něj krátce podívá, oči ale okamžitě vrátí směrem do chodby. „Blakeu?“ „No?“ „Ty jsi vlastně génius,“ plácne ho desátník přes temeno a pro jistotu mu dá jednu pěstí do ramene. „He?“ „Proniknem spodníma technickýma úrovněma a ukradnem nějakej civilní člun. Naši nemůžou bejt daleko.“ „Myslíš jako s Maximem?“ „Přesně.“ Blake chvíli zvažuje šance, ale desátníkův návrh má cosi do sebe. Pod svícnem je největší tma a dvojice sehraných vojáků má tak poměrně vysokou šanci zaskórovat překvapením. „Pane, ano, pane!“ vyšvihne se do pozoru a zasalutuje. „Zhebni,“ odpálí ho Black. Ale to už oba vojáci poklusem míří zpátky po vlastních stopách k tubusové křižovatce. Našlapují měkce, Black ve svých výsadkových botách je o krok vpředu, mohutnější Blake běží těsně za ním a trochu víc vpravo. Oba musejí opravdu pospíchat. Black předpokládá – velice správně – výsadek nepřátel v horní dokové palubě vlastně jen pár stovek metrů od velína. Je to nejkratší cesta, jak úspěšně obsadit stanici. Vojáci silně pochybují, že nepřítel přišel stanici zabrat, spíše zde něco hledá a něco chce ukrást. Stanice nad Apenem je poměrně slušně frekventovaný přestupní uzel a určitě je zde cosi, co někdo chce. „Kurvafix, kde jsou?“ zasípe Blake, zatímco předběhne desátníka a začne udávat svoje rychlejší tempo. „Dyť… tu kurva někde byly.“ „Támhle,“ ukáže před sebe Black, ačkoliv ho Blake nemůže vidět. „Opatrně tam.“ „Ano, pane.“ Dvacet rychlých metrů a oba vojáci se zastaví dva metry před transportními tubusy. Jsou tu čtyři úzké roury, dvě směřují dolů, dvě nahoru. Blake rychle, ale opatrně nakoukne do tubusů, jestli se dolů už neveze ozbrojené komando. „Čisto,“ ohodnotí situaci a sám skočí do toho rychlejšího. Snížená gravitace v něm jej nese dolů a nad hlavou mu šustí Blackovy maskáče jako připomínka toho, že gravitační šachta může být klidně nefunkční. Tohle oba trochu nedomysleli. Naštěstí nouzový režim na stanici gravitační tubusy nevypíná. Samozřejmě na stanici existují už dávno zaniklá schodiště, ale cestování moderními gravitačními zdvižemi je pohodlnější a rychlejší. Gravitace na stanici je v tubusech uměle snižována a směrována, takže sestup nebo výstup gravitační zdviží do nižších či vyšších pater zabere sotva několik vteřin. „Na další výstup,“ ohlásí celkem zbytečně Black. Blake se už odráží do pomalejšího z proudů a měkce z něj vyskočí. Informační cedule u jeho nohou výstražně zabliká, aby nezpomaloval výstup dalších osob. „Dal bych nevím co za stopovač,“ zašeptá Black a přitiskne se ke stěně naproti zdviži. „Dal bych nevím co za kvér,“ oponuje mu Blake a tiskne se ke stěně po pravé straně, aby kryl případně Blackova záda. Malá místnůstka u zdviže je první zastávkou obou vojáků na cestě k nějakému modulu. Zprava ústí dlouhá chodba s celou řadou dveří, zleva oba vojáky zve mnohem kratší a širší chodba k velkému hangáru. „Připravenej?“ hlesne Black. „Jo.“ Black se tiše odlepí od zdi a vydá se chodbou vlevo. Přitisknut ke zdi si opatrně hlídá prostor před sebou, pokrčená kolena pérují v pevných kožených botách a dlouhé nohy rychle překonávají metry. Mohutnější Blake za ním je sotva slyšet. Drží se dva metry za desátníkovými zády a opatrně se ohlíží přes rameno. Dva vojáci bez jakéhokoliv vybavení sázejí na příliš nízký trumf. Plán přepadení stanice je téměř bez chyb, někdo si to tam nahoře uměl dobře propočítat, takže spoléhat na to, že dole v dokovém podlaží nebude dvě minuty po výbuchu jediná hlídka, je možná čiré bláznovství. A oba unavení vojáci si toho jsou vědomi. Služba u maríny je ale naučila vypořádat se s každou situací třeba i beze zbraně. Celých pět let bojoval Blake ve své četě za nestandardních podmínek, vysazeni uprostřed nepřátelského prostředí, osamoceni, s minimem výbavy a minimem informací. Pravda, modernizace námořní pěchoty před několika desítkami let umožnila maríně využívat vlastní fungl nové křižníky, moderní automatické obranné stroje, vlastní výsadkové čluny, zkrátka a jednoduše kvantum fidlátek, které jiné jednotky k dispozici nemají. Přesto mají mariňáci vždy všeho málo. Hlavně lidí. Tři desítky vojáků uprostřed tisíců. Třeba jako poslední akce. „Zpomal,“ zašeptá Black. Zdvihne přitom levou ruku zatnutou v pěst. Přikrčí se asi deset metrů od světlého obdélníku, kterým stačí jen projít a sestoupit do hangáru. Blake se přikrčí za jeho zády s hlavou opačným směrem. Stále hlídá oběma vojákům záda. „Slyšíš něco?“ Black chvíli nedýchá. „Ne.“ „Tak jo, desátníku, jdu první,“ řekne Blake a postaví se téměř do pozoru. „Běž.“ Jsou již sehraní a nepotřebují si nic vysvětlovat. Black ve své uniformě by na případnou hlídku asi nepůsobil nejlíp, zato Blake v civilním oblečení může lehce zahrát vyděšeného civila. Blake pomalým rozvážným krokem vstoupí do obdélníku světla a pak zmizí Blackovi z očí.


celkové hodnocení autora: 99.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 3		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: [ - ]		tisk příspěvku

počet komentářů: 9		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 21		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Kondrakar	05.10.2011, 22:44:31

Zdravím, začíná to vypadat, že se příběh začíná celkem rozjíždět. Jako by sis jen připravoval cestičku k něčemu pořádnýmu. Tak uvidim co z toho vyleze. Tenhle díl mi přišel o maličko slabší než ten předchozí. Vulgarizmy ani celkem nevadí.


ze dne 06.10.2011, 0:37:06
m2m: Nikdy jsem se netajil, že píšu povídky jako celek, takže díly prostě samy o sobě třeba neobstojí. Každopádně dík za koment i tady i všude, ostatně, víc (jsi už určitě našel) u posledního :)

Hanulka222	11.10.2010, 14:02:32

Nevím proč, ale popis výbuchu mi navodil jednu jedinou myšlenku - že to všechno kolem vzniká, aby to nakonec mohlo vybuchnout. A navíc mezi řádky se dá vyčíst tvoje spokojenost, jak to krásně bouchlo. Tak doufám, že se ti dva úplně stejně krásně stihnou třeba i zachránit. Nebo budu brečet.


ze dne 11.10.2010, 14:27:55
m2m: A to nejdůležitější jsem zapomněl: DÍK MOC!


ze dne 11.10.2010, 14:27:35
m2m: Ale ne-e, Intermezzo celý vzniklo jen proto, aby doplnilo příběh rozsáhlejšího celku, kterej třebas jednou vyjde. Základní myšlenka byla: "[cenzurováno kvůli spoilerům]", takže jsem vytvořil Mezihru, aby [cenzurováno kvůli spoilerům] a dohromady tak vzniklo [cenzurováno kvůli spoilerům]. A rozhodně jsem to nepsal spokojeně, jak níž naznačoval Šíma, strašně jsem se bál, abych tam neměl nějakou botu, pač exploze v kosmu musej bejt svinstvo. Ale celkově vzato ten pirátskej plán přepadení je fakt dobrej a výbuch k němu patří, takže asi i jo... máš pravdu. A naši dva borci, no... ti v příští části [cenzurováno kvůli spoilerům]. Uvidíš za týden ·.)

Šíma	09.10.2010, 21:16:09

Odpověď na příspěvek od uživatele: Šíma* ze dne 09.10.2010, 20:51:07* Dík za vysvětlení!!! ;-) P.S. Ještě mě napadlo... Ono skoro salutování (či postavení do pozoru) mi vyloudilo úsměv na rtech, situace je nanejvýš kritická a páni vojáčci (mariňáci) ještě myslí i na subordinaci! ;-))) Vojna jako řemen a výcvik udělá své!!! Prostě líbilo...


ze dne 09.10.2010, 21:21:13
m2m: Oba se špičkujou a Blake si z desátníka dělá takříkají prdel ·.)

Šíma	09.10.2010, 20:51:07

Zdravím, Chemčo! ;-) Opět jsem sem zavítal (co mi to spojení dovolí) a koukám, ha, vyšla Ti další část! Pěkné!!! Hrrr na ni... Líbilo, přestože mi tam chybí více popisů (ale také s nima mnohdy šetřím a to i hodně ;-))), tento díl je pěkně svěží a furt se v něm něco děje. Přepadení stanice jsem nečekal, jsem zvědavý, jak to celé dopadne. Jak jsi napsal: "Je to pěkné béčkové odpočinkové scifko!!!" (mrk) ;-))) Copak šímovi padlo do oka, či jej cvrnklo do nosu? -- Poslední kolemjdoucí je zpátky už možná minutu, takže nemá koho za bordel na stanici seřvat. -- Poslední kolemjdoucí je zpátky už možná minutu? Pochopil jsem, že tam nepotkali živou duši, takže pokud je tam slabý "provoz", klidně nemuseli spatřit kohokoliv, kdo tam ten bordel dělal, ale ta formulace se mi nějak nezdá, ale jde jen čistě o můj názor! -- Nestihne se ani rozeznít siréna. Tak rychle exploduje velký reaktor zhruba uprostřed stanice. -- netuším, jakou škodu dokáže udělat vybuchující reaktor, třeba jen ve stanici na orbitě planety (Černobyl udělal své, ale třeba tam mají něco jiného), ale už jsem si myslel, že se všichni usmaží a promění v páru! ;-))) Onen popis toho, co se stalo před vlastním přepadem (násilné odstavení reaktoru a otvírání dokových vrat jako otvírákem na konzervy, se mi líbilo), je vyjádřen hezky a názorně (i pro laiky, kteří se ve scifi prostředí nepohybují, alespoň já jsem to docela chápal, i když mi padlo na mysl: a co radiace a dýchatelná atmosféra? Naneštěstí nejsem žádný maník z přepadového vesmírného komanda, takže o tom nevím ani zbla!). Patrně to měli vychytané, možná i měli skafandry, kdo ví? ;-))) Na šotky jsem moc nekoukal, takže pokud tam něco nechali, přehlédl jsem to! Hihihi... Prostě jsem Tvůj textík četl hned 2x za sebou a malinko se nad ním i zamyslel...


ze dne 09.10.2010, 21:09:07
m2m: Ahoj Šímčo! Tak vysvětlení i pro další čtenáře. "Někdo" tam jedl sušenku a poslední kolemjdoucí je minutu zpátky, z čehož vyplývá, že to mohl být on a Blake by ho pěkně sepsul, nebo to nemusel bejt ten kolemjdoucí, a Blake by ho taky sepsul. Bohužel už je minutu zpátky, a tak nemá Blake koho sepsout. Přiznám se, že nejsem žádnej fyzik a práci fúzního reaktoru znám jen teoreticky. Ovšem ačkoliv zde probíhá, resp. MŮŽE probíhat termojaderná fúze, jedinou nevýhodou současných teoretických fúzních reaktorů je dle všech článků pouze rapidní zvýšení nezaměstnanosti. Nenašel jsem nic o tom, kterak by z těžké vody a tritia mohlo cokoliv škodlivého explodovat tak, aby to roztrhlo stanici. Předpokládal jsem pokročilou fázi technologie (načrtnutou v jiných povídkách), v nichž počítač vše kontroluje. A tak protržení prostoru reaktoru pak znamená jeho okamžité odstavení reaktoru, během nějž vypadne elektřina a stanice je na půl minuty nechráněná. Čili reaktor sice "vybouchl", ale jak jsem v povídce napsal, počítač jej okamžitě odstavil a uzavřel. Výbuch byl směřován pouze na ventilátor, který protrhl stěnu reaktoru a donutil tak počítač reaktor odpojit. Čili i kdyby byla možnost z těžké vody a tritia udělat radiaci, je reaktor uzavřen. Dýchatelná atmosféra je na stanici logicky udržována, čili není potřeba skafandr. Kdyby byla stanice zamořena radiací, nejspíš by piráti a žoldnéři provedli jiný přepad. Příště to bude víc náročnější s více vysvětlivkami, tak se budu těšit, jaké další postřehy mi znovu přineseš, však víš, že jsem za ně nehorázně vděčnej. Jo a popisy... Když to tak vezmeš, čistého času jsme v této části sledovali třicet vteřin plus nějaké bokovky, takže na popisy fakt nebyl čas ·.) Díky moc, nejvěrnější čtenáři!