» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Krutá jsi lásko, kam ty až doženeš smrtelná srdce."

Publius Vergilius Maro

počet přístupů: 2141571

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303529 komentářů :: on-line: 11 ::

:: Slzy ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Když snílek žije

jane05	publikováno: 19.10.2010, 8:39

Jedna malá vzpomínka na dětská léta, která nikdy nezmizí.


	Na tvářích pramínky slané, nevěří, že ráno slunko vstane. Sama o sobě pochybuje, za oknem studený vítr duje. Noc duchů přišla po osmé, měly to být chvíle radostné. Prokleté datum jejího narození! Vždyť právě slyšela - k ničemu není! Otec chtěl syna odedávna, byla jím někdy milována? Nechci tě vidět, nechci znát, já tě - ty spratku nemám rád! V oparu vinném slova se roztříští a v očích dítěte mlčky pláč vyprýští. Sukničky, panenky zmizí v prach, navždycky chci chodit v kalhotách. Prak a luk a indiánské malování, stanou se zbraní, co srdce chrání. Proč vlastně se to všechno stalo? Když štěstí u dortu se přálo? Pusinku na tvář jsi mi dal! To jsi mi do mých osmi lhal?! Slzy se ráno vpily do polštáře, úsměv však vymyzel z holčičí tváře.


celkové hodnocení autora: 96.2 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 8		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.4		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 17		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 36		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

JAB	20.10.2010, 10:22:10

Formálně slabé, rýmy vetché, obsah fádní a pinta lichá. 4


ze dne 20.10.2010, 15:14:11
jane05: Ahoj, děkuji za koment i návštěvu, co se kritiky týče... o formě se hádat nebudu... moje říkadla jsou jednoduchá a občas snad i bezduchá...ale tahle věc by neměla být nazvána fádní...Vzpomínka dítěte na narozeniny s alkoholikem a na věc, která jej poznamenala na dlouhá léta, není fádní... fádní by byla, pokud by byla jen vymyšlená... Nechci Tě soudit, ale "kdo nezažil, nepochopí..."

maja52	19.10.2010, 23:40:18

Jak moc dobře to znám ... doteď v té atmosféře žiji a to už jsem stará. Krásně jsi to napsala, je radost tě číst. Ahojky.


ze dne 20.10.2010, 15:11:03
jane05: Ahoj, děkuji za komentář a návštěvu...oboje potěšilo

David Maud	19.10.2010, 23:03:29

je to zajímavé i přes ty chyby


ze dne 20.10.2010, 15:10:18
jane05: děkuji moc a slibuji, že si budu dávat více pozor abych neprznila čeština :D

javavia	19.10.2010, 19:51:19

Tomu rozumím, smutná ,a člověk nikdy nezapomene, snad jednou....1


ze dne 20.10.2010, 15:09:45
jane05: děkuji moc zapomenout se asi nedá.... snad jednou bude alespoň ta maličká schopna odpustit

Sidonie Kermack	19.10.2010, 17:39:00

Moc se mi to líbí, souhlasím s Carolinou, také tohle znám.


ze dne 20.10.2010, 15:08:53
jane05: Děkuji moc ... až se mi přestává líbit, kolik lidí to zná osobně..

Lord Mordvig	19.10.2010, 16:35:27

Odpověď na příspěvek od uživatele: čuk* ze dne 19.10.2010, 8:38:27* rýpnu si... otcovo? :-D nicméně, kdo se potkal s mým komentářem, tuší, že utrousím cosi o sdruženém rýmu... co se týče zpracovávaného materiálu, ten je srdceryvný, docela pravdivý, a dnes ani nemám chut ho nijak znevažovat určitým způsobem to dohromady není pro mne


ze dne 20.10.2010, 15:08:16
jane05: děkuji za návštěvu, za koment i hodnocení... příště se třebas polepším...

Carolina	19.10.2010, 9:45:51

Ahoj, vím, že takové vzpomínky z dětství nezmizí, znám to. Báseň se mi líbila, je v ní vše, co autorka chtěla říci.


ze dne 19.10.2010, 11:01:50
jane05: děkuji za návštěvua komentář..je spousta věcí, které nechtějí nebo nemohou být zapomenuty...

čuk	19.10.2010, 8:38:27

Dětská citlivost a otcovo necitelnost, co se jednou musela projevit: v nešťastný den. Lidská necitelnost je velký hřích, zvlášť když sráží dětské sebevědomí a plodí slzy a vzdor z nesprávného směru. Smutná a bodající vzpomínka. Dvouřádkové sloky jsou údernými sděleními, mezi nimiž se pláče a zatínají se zuby. Báseň se mi líbí, nevytváří však úsměv. Naopak. vymyzel?


ze dne 19.10.2010, 9:44:40
jane05: hrubky jsou prostě mé prokletí...obzvláště u tohohle tématu :/


ze dne 19.10.2010, 9:42:42
jane05: Děkuji za komentář, i za publikaci samotnou. Slzy co se kutálely kdysi sice už oschly, ale zaťaté zuby budou při slově otec asi navždy. Úsměv se v básničkách určitě objeví, jen musí přijít lepší období...