» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele."

Francis Bacon

počet přístupů: 2141573

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303529 komentářů :: on-line: 11 ::

:: Prokletí ::

maja3	publikováno: 15.10.2010, 21:59


	,,Třicet pět.“ Nastavil dlaň a pocítil chladný dotek mincí. Letmo je přelétl pohledem, aby se ujistil, že jich je opravdu tolik, kolik jich má být a podal slečně jízdenku. Ta má před sebou dlouhý život, řekl si. Nastoupila robustní dáma. ,,Praha – Horní Počernice.“ ,,Šedesát.“ Dala mu padesátku a dvacku. ,,To nechte,“ řekla když jí chtěl vrátit zbytek. Dva roky. Infarkt. Škoda. Proč? Co komu udělala? Jistě má rodinu, děti, možná vnoučata. Jezdí s ním měsíc. Sotva ji stačil poznat. A za dva roky už jezdit nebude.Bože proč? Proč si je bereš? Proč ty hodné? Pán kolem čtyřiceti. ,,Hlavní nádraží.“ ,,Osmdesát.“ Vracel mu dvacku a vědomím mu projela bolestná myšlenka jako blesk. Zítra autonehoda. Zželelo se mu ho.Ale neřekl nic. Nikdy nic neřekl. Nemohl změnit jejich osud. Pokýval hlavou až se pán zastavil. ,,Je vám něco?“ zeptal se. ,,Ne nic,“odpověděl. Jen je mi vás líto, řekl si v duchu. Jako vloni. Maminka s dcerou. Bylo mu z toho tak hrozně, že nemohl několik dní spát. Holčičce bylo šest, matce o dvacet víc. Proč tak mladá a proč i s dcerou? Každý máme nějaké prokletí, ale on si připadal jako že měl to nejhorší na světě. Vědět kdo, kdy, kde a jak zemře a nemít možnost jim pomoci. Někdy měl pocit, že chce chránit celý svět, ale věděl, že nemůže. Neustále nové osudy, nové důvody, noví lidé. Nastoupila dívka. Skoro dospělá.. Ani nevzhlédl. Nechtěl vědět, jak vypadá další. ,,Praha – hlavní nádraží.“ Najednou si uvědomil, že ho nenapadlo vůbec nic. Žádné datum, příčina, prostě nic. ,,Čtyřicet,“ řekl a podíval se na ní, protože cítil její upřený pohled. ,,Ty,“ řekl. ,,Proč tam?“ ,,Vlakový neštěstí. Bude jich tam moc. Musím si je vzít. Není jiná možnost.“


celkové hodnocení autora: 90.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 2		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.5		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 6		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 21		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Ruzsip	16.10.2010, 13:40:56

Líbilo hodně! Má to nápad, má to spád a má to šťávu.


ze dne 17.10.2010, 15:38:06
maja3: a Vám též děkuji:)

Calimë	15.10.2010, 22:53:27

Tak mě zaujalo, že ta dívka je popsaná jako "skoro dospělá"... Asi bych si s tím textem trochu víc pohrála, asi bych rozvedla více ty postavy a zaonačila pointu, že vidí ta data a místa. A taky jak to vidí. Možná by pak moment překvapení více dolehl na čtenáře. Na druhou stranu, nejsem autor :-) Takže můj názor je pouze názorem mým. Nápad dobrý, zpracování by mohlo být lepší a chybičky v textu už tu vypíchli přede mnou :-)


ze dne 17.10.2010, 15:37:55
maja3: Děkuji za kritiku a názor:)

Šíma	15.10.2010, 21:57:58

Zdravím! ;-) Trochu jsem se po přečtení zamyslel, zda by byla schopnost pouhým dotekem poznat cizí osudy prokletím, nebo požehnáním. Vědět kdo, kdy a jak zemře... Nejspíš bych ten "kšeft" nebral, ale popojedem! Celý text je takovým útržkem (čili momentkou), který zachycuje (pokud jsem vše dobře pochopil) pouze nastupování cestujících do nějakého toho dopravního prostředku a je svým způsobem rozdělen do dvou částí, které se navzájem prolínají: nákup jízdenek a vlastní věštba, kterou si dané médium nechává pro sebe. Setkání se smrtí je svým způsobem i nečekané, takže se ti dva určitě již mnohokrát potkali, protože ji dotyčný poznal. Nápad je to zajímavý, zpracování mohlo být lepší a vychytanější, ale pokud Ti šlo jen o toto, pak ani toto provedení není zase tak špatné. Jenže... Na to, jak je povídka krátká, mohla být věnována samotnému textu větší péče: -- občas Ti uletí mezera v textu mezi větami, ať už jde o dialogy, nebo prosté popisy -- používají se jen tři tečky (ani méně, ani více) -- schází čárky v souvětích Absence bližších popisů byla patrně autorským záměrem, protože tu nejde o to, jak kdo vypadal a co měl na sobě, důležité byly osudy lidí. Čím víc pročítám tento text, připadá mi, jako by šel "odnikud-nikam". Může jít však o naznačení určitého koloběhu, který se neustále opakuje, byť jen v různých obměnách. Uvidíme, co na tento text řeknou čtenáři... ;-)


ze dne 17.10.2010, 15:37:42
maja3: Děkuji moc:)