|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303529 komentářů :: on-line: 10 ::
|
 |
|
:: Můj příběh 7. část (závěr) ::
 JRZee |
publikováno: 17.11.2010, 12:29
|
| A je to tu, konec příběhu a...bude to i konec "hrdiny"? |
| |
|
|
Rozhlédl se po místě, kde se nacházel. Vrstva prachu, rozlámaných prken a rozpraskaných, místy děravých zdí napovídala, že oprava budovy ještě neskončila. Snad sem nedorazí někdo z dělníků právě teď.
Rozhodl se pro risk. V téhle situaci mu nic jiného stejně nezbývalo.
„Jak jsi mě našel, Kucoote?“ zeptal se a zároveň s posledním slovem se co nejrychleji otočil doprava kolem své osy, hlavu naklonil co nejdál od smrtící zóny a loktem se snažil vyrazit útočníkovi zbraň z ruky. Agent, rozptýlen předchozí otázkou a překvapen nečekaným vzdorem své oběti, se nedokázal takovému výpadu zcela ubránit. Reflexivní stažení svalů v jeho ukazováčku však donutilo kulku opustit bezpečí hlavně.
V těsné blízkosti jeho ucha explodoval neskutečně hlasitý zvuk, který následovalo otupující zvonění, jak se s ním loučily některé ze sluchových buněk.
Proč ten idiot proboha nemá tlumič?! Sluch se mu pomalu vracel, zatímco zrak na chvíli ztratil, když ho Kucoot obšťastnil tvrdou ranou pěstí přímo do čelisti a před očima se mu zablesklo. Další úder ho odhodil dozadu. Ucítil palčivou bolest v boku, jak se mu do něj zabodl několik centimetrů široký úlomek trámu čnícího z díry ve stěně.
Aau! Tomu říkám bezpečnost práce při rekonstrukci!
Vykopl prudce před sebe a zasáhl uniformovaného protivníka do nechráněného rozkroku, uchopil zbraň i s jeho rukou, zkroutil ji a namířil hlavní těsně vedle odznaku.
Ozval se další výstřel.
Odpočívej v pokoji Dave Kucoote.
Zatímco bezvládné tělo jeho dlouholetého nepřítele se skácelo na podlahu, s vypětím všech sil odstoupil ode zdi. Dřevěné ostří mu zanechalo v těle zející ránu. Vzal do ruky zbraň a vydal se do zadního pokoje. Teď již nepochyboval, že ten kdo ho zradil, byl jeho mentor.
Prudce rozrazil dveře. V centru místnosti stál masivní dubový stůl. Velké polstrované křeslo za ním bylo otočené zády ke dveřím. Přes vrchol opěradla čouhala prošedivělá hříva.
Albie. Ty svině. Jak jsi jen mohl?!
Ignoroval podivné tušení, napřímil ruku se zbraní a stiskl kohoutek.
*
A to nás přivádí téměř zpátky sem.
Na nepatrně vyčuhující balkon v patře pod střechou, kam, jak zrovna zjišťuju, jsem nevědomě upadnul.
Slyším kroky. Zdá se, že si někdo všiml nezvané návštěvy za svým francouzským oknem. Takže to vezmu jen ve zkratce.
Když jsem obešel stůl, abych se ujistil, že je Albie po smrti, čekalo mě menší překvapení. Ten bělovlasý pán, který schytal kulku přímo do hlavy, nebyl můj milovaný mentor, ale jeden z velkých zvířat Cheliského gangu – rivalů Costanské skupiny. Nepochybuju, že mi ho tam přichystal Albie. Nejspíš ho omámil a nastražil tak, abych si myslel, že je to on. Neutále byl krok přede mnou. A znal mě zřejmě líp, než já sám, jinak by asi nevsadil na to, že si ani neověřím, koho právě vraždím. Bože!
No. Když jsem smutně vyšel na chodbu, zanechávajíce za sebou krvavou spoušť, uslyšel jsem houkání policejních sirén. Kdopak je asi zavolal… A dusání z patra pode mnou. Jediná cesta vedla po schodech. Dolů naproti mým pronásledovatelům, nebo nahoru na střechu, ze které vede cesta, jen pokud umíte lítat. Byla to těžká volba.
No a to je asi tak všechno co jsem Vám chtěl říct. Po pádu mě celý tělo neskutečně bolí, takže nejsem schopnej pohybu. Teď můžu v klidu počkat, až se někdo vykloní zpoza okraje střechy a najde mě tu jako na zlatým podnose.
Co myslíte, zasloužím si snad něco lepšího?
*
Opatrně piju z průhledné skleničky. Ještě nikdy mi skotská nechutnala tak dobře. Obvaz, který mám omotaný kolem žeber, mě trochu škrtí, ale člověk nesmí bejt moc rozmazlenej.
Sympatická blondýnka na mě koketně mrká, když se ke mě blíží pokojem. Je roztomilá, ale evidentně pořádně narušená. Víte, chvilku potom, co jsem se smířil s tím, že můj život končí, se balkonové dveře otevřely a tahle milá slečna moje ochablé tělo vtáhla na gauč a nejenom že mě ošetřila, ale dokonce se jí podařilo mě ukrýt před zásahovou jednotkou při prohledávání budovy. Když dosledovali cestičku z mojí krve až na střechu a tam nenašli nic, asi je nenapadlo nic lepšího, než se zeptat, jestli náhodou někomu neupadl oknem do bytu nějaký pán a zřejmě se spokojili s prostým „ne“ od mojí hostitelky. A tyhle povidla mají být záruka bezpečnosti našeho okolí.
Deus ex machina, náhoda, osud, říkejte tomu, jak chcete, když to pro vás funguje, tak není nutný se v tom šťourat. Nejzábavnější na životě je právě to, že nikdy dopředu nevíte, co vás čeká. Kdybyste mi ještě nedávno řekli, že z toho nakonec takhle lehce vyklouznu, vážně bych vám nevěřil. Ale tak už to je, jedno překvapení střídá druhý a co se zdálo jako jasná věc, může bejt zejtra přesně naopak.
Zatímco se ke mně sklání světlá hříva jejích vlasů a modré oči mě hypnotizují, přemýšlím, jestli je možný, že po smrti dvou zločineckých hlavounů a policejního agenta neskončím v márnici, ale možná právě tohle je to, co Albie chtěl, zamete za mnou stopy a nechá mě žít. Nikdy jsem mu do hlavy neviděl, jen jsem hrál pěšáka v jeho šachový partii, která, doufám, právě skončila a už o něm nikdy neuslyším. Ale...
Možná bych měl, hned jak se dokážu postavit na nohy, pro jistotu zmizet do pralesů Bůhvíkdestánu.
...a možná bych mohl zůstat chvíli tady. Napadá mě, když se k mým ústům tisknou sladké rtíky a naskytne se mi letmý pohled na křivku jejích prsou.
Jo. Tady mi bude fajn.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
95.8 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 1 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 2 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 15 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
