» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Láska klade odpor jakémukoliv osudu."

Miguel de Cervantes y Saavedra

počet přístupů: 2141576

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303529 komentářů :: on-line: 9 ::

:: Devátá Věž - část první - Horacio ::

taxikus	publikováno: 20.10.2010, 22:10

Další námět z mé hlavy. Trochu fantasy smíchané s anime. Jen menší rozjezd.


	„Když za něčím opravdu jdeš, když do toho dáš své srdce a děláš to dobrovolně, pak nemůžeš prohrát. Protože už ta cesta je výhra.“ – Gregory Thomas Byl zrovna parný den. Trávníky pomalu žloutly a teploměry ukazovaly nesmyslné hodnoty. Slunce se rozhodlo, že na Zemi nenechá jediný chladný koutek. Ve městečku Paví Vrch byl právě podesáté přepsán teplotní rekord. Po ulici se proháněla parta kluků na skateboardech. Jeden z nich – Kevin Gordický – právě nezvládl skočit přes lavičku a skončil na zemi. Dlouhý, hubený, černovlasý Kevin vstal a díval se na čerstvě odřený loket. Krátké, černé, neposedné vlasy mu čechral vítr. Na prsou se mu natrhlo triko a podle praskajícího zvuku měl roztrhlé i kraťase. Kamoši k němu přiběhli a podívali se na něj. Tohle Kevin nesnášel. Chovali se k němu, jako k vůdci party. Ukázal jim loket a řekl: „Pro dnešek končím. Co takhle rybník?“ „Nebude mít tvoje máma kecy?“ „Máma je pryč. Zase na nějaké cestě, takže jí to vadit nebude.“ „To tě tu zase nechala samotného?“ „Ticho. Jdu k rybníku, jdete se mnou?“ Nečekal na odpověď. Rybník vypadal v takovém počasí krásně. Velká nádrž plná vody. Studené vody. Kevin se svlékl a vešel do ní. Nesnášel ji, ale zvykl si. Rozeběhl se, aby ti pitomí kámoši nebyli hned za ním. Plaval co nejdál. Taková slast pro celé tělo. Chlad. Jen na hlavu dál útočily paprsky odporného slunce. Kevin se proto potopil jak nejhlouběji mohl. Když mu začal docházet vzduch, začal plavat vzhůru. V tom se mu kolem kotníku obmotala něčí ruka a táhla ho dolů. Kevin ze všech sil bojoval, jenže už neměl vzduch. Klesal do studené vody, až ztratil vědomí. Probudil ho obrovský chlad. Otevřel oči a začal se rozhlížet kolem. Zpanikařil, když zjistil, že plave. Těsně pod jeho nohama bylo dno. A nad ním byla jen ohromná temnota. Kevin si protřel oči. „To není možné.“ Vedle něj se zvířila voda a objevil se zde starý muž. Očima se díval jinam. Mezi prsty měl jemné blány a na krku žábry. „Obávám se Kevine, že to je možné,“ řekl ten starý muž. „Kdo jste? Co tady dělám?“ „Trochu moc otázek nemyslíš? Ale to je pochopitelné. Já jsem Horacio, vrchní vedoucí veškerého odnětí duší. A to je taky trochu odpověď na to, co tu děláš. Jsi na dně Atlantiku. Já tě sem stáhnul.“ „Stáhnul? Jako vodník nebo co?“ „Přesně jako vodník. Pohádky o vodnících jsou trochu zjednodušené, ale v praxi je to stejné. Žijeme tu na dně Atlantiku a stahujeme lidi podle jistého řádu. Jsme vodní lidé, Atelonité. Lidem se nás ještě nepodařilo odhalit, protože nás nemůžou vidět.“ „Fajn, jste vodní lidé, super, ale co tu dělám já? A jakto, že tu můžu dýchat? A mluvit?“ „No, to je právě tak trochu problém. Já tě sem vzal omylem a…“ „Omylem?!“ „Ano. Bohužel se mi to občas stává. Pro ty, co sem patří, máme jisté monstrum, Krakena. Ten požírá jejich těla a duše přenechá nám. Jenže pro těch pár, kteří jsou tu omylem, jaksi nemáme umístění, takže ti zůstalo tělo. Ale duše je již naše.“ „Fajn, jsem tu omylem, jak se můžu dostat zpátky? Nepatřím sem, vždyť tohle je čiré bláznovství.“ Vedle Horacia se objevil další vír. Stál tam muž svalnatého vzrůstu. Obličej měl plný jizev a díval se z Horacia na Kevina. „Už zase?!“ zakřičel na Horacia. Vymrštil k němu ruku a vytrhl mu ohryzek z krku. Horacio se začal dávit a zmizel s vírem bublin. Cizí muž se podíval na Kevina. „Další cizinec. Jste jen hnus, co nám zasírá podmořské dno,“ řekl a zmizel. Kevin zůstal v tichu a tmě úplně sám. Jeho tělo zářilo. Vydávalo mírné světlo, které mu osvítilo prostor asi metr a půl od něj. Stál uprostřed ničeho. Sám.


celkové hodnocení autora: 84.2 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 0		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 0.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 4		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 14		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

eRaziEl	20.10.2010, 22:37:21

Ahoj, první dva odstavce dobrý, ale ten třetí mi přišel hrozně uspěchaný, možná kdybys ty informace dávkoval pomaleji, bylo by to lepší.


ze dne 20.10.2010, 22:41:28
taxikus: V tomhle s tebou můžu absolutně souhlasit. Při psaní mi to nedošlo a psal jsem veškeré informace za sebe. Až při zpětném přečtení mi to přišlo jak výpis z encyklopedie. Za to se omlouvám.

Šíma	20.10.2010, 22:08:58

Zdravím! Fantasy smíchané s anime, říkáš? No... Budiž! ;-) Anime mám rád, takže bych si možná měl za jednotlivými obrazy představit i to, jak by asi příběh mohl vypadat v kresleném filmu, nebo na statických obrázcích. Ale přeběhněme raději k samotnému textu... Krátké věty použité v celém textu dílku příliš nesvědčí, hlavně v popisech. Nebylo by od věci použít občas i delší souvětí. Povídce něco schází, řekl bych, že určitá atmosféra, nebo uvěřitelnost, přestože se textík nečte až tak zle, jenže... Pokud jde o svět fantasy, je v něm možné cokoliv, nehledě na to, že ses rozhodl přimíchat do tohoto žánru i něco jiného. Musím se Tě zeptat, v čem vidíš přínos anime do tohoto textu? Snad v chování a jednání jednotlivých postav, které se tváří, jako by měly nad ostatními pěkně navrch (a vždy pravdu, ať už se děje, co chce). Určitá potřeštěnost a humor je vidět nejen z části na zemi (při jízdě, či pádu na tom prkénku s kolečky), ale i pod vodou, kde se náš hrdina setkává s vodními lidmi na dně oceánu. Přiznám se, že stále netuším, jak Tvůj počin hodnotit. Sám jsi v Perexu napsal, že jde jen o takový rozjezd, tedy určitě víš, jak na tom jsi. Všiml jsem si několika zbytečných chybek (na tak krátký text), které by se daly při troše snahy vychytat. I samotný styl by mohl být lepší, ale to je věc názoru a pohledu každého čtenáře, uvidí se, jak budou reagovat ostatní čtenáři! Jinak jsem zvědavý, co si náš hrdina (vytržený ze svého reálného světa) počne na samém dně oceánu. Určitě tam nebudou jen skály, bahno, písek a voda, na to by byl tento příběh příliš nudný, tudíž se něco musí stát. Potká Kevin další příslušníky z tohoto vodního světa? Zamiluje se? Bude sám bloudit v temné prázdnotě, nebo jej čekají další dobrodružství a bude mít možnost poznat lépe svět, ve kterém se ocitl? Nezbývá, než si počkat na pokračování... Pozor na: -- opakování jména hlavního hrdiny, když jsi jej čtenářům představil (celým jménem), nemusíš znovu jeho jméno uvádět (v dalším souvětí), pokud to vyplývá z děje, co se mu stalo (v tomto případě mu nevyšel skok a natáhl se na chodníku, či asfaltu) -- ...právě nezvládl skočit přes lavičku... -- nezvládl skok přes lavičku (skákat můžeš jen nohama, nebo na tom vozítku) -- Kevin se proto potopil jak nejhlouběji mohl. -- čárka před "jak" -- „Stáhnul? Jako vodník nebo co?“ -- čárka před "nebo" -- už vím, co se mi nezdálo při čtení, používáš hodně dvě věty spojené spojkou "a", nehledě na mnohdy velmi krátké věty, zkus se více rozepsat, přidat více podrobností, emocí (muselo to být pěkné překvapení, nehledě na to, že nechat se sežrat Krakenem, to příliš slibně nevypadá) -- povídce schází pořádná zápletka, příběh je však na začátku a ono i takový omyl může být zajímavým důvodem k něčemu, co Tvému hrdinovi pěkně zamotá život


ze dne 20.10.2010, 22:39:58
taxikus: Tak předně se omlouvám za chyby, ve většině případů se tomu dalo vyhnout. K příběhu - V prvních dvou částích se toho vlastně moc nestane, jen se představuje prostředí a styl. Tudíž je možné, že se to zdá trochu uspěchané. Jak jsem psal, je to jen takový rozjezd. K stylu - Anime není můj nápad, ale několik lidí mi po přečtení řeklo, že jim to připadá povědomé. Hlavně mladí hrdinové, styl bojů a celkové vyznění. Díky za přečtení a koment :)