» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Osud má dva způsoby jak nás drtit - odmítáním našich přání a jejich plněním."

Henri Fréderic Amiel

počet přístupů: 2141577

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303529 komentářů :: on-line: 11 ::

:: Krása je sama ::

Tereza Nováková	publikováno: 24.10.2010, 1:01


	Každá jiná by tě na mém místě nenáviděla. Vzala by si na tebe sekeru. Spláchla by tvoje vnitřnosti do hajzlu. A všechno to průběžně fotila. Lezou mi takové ženské na nervy. Ale ještě víc na nervy mi jde to, že taková taky nejsem. Možná bych si tak ulevila. Jenže jsem přílišnej estét. Řídím se zákony krásy. Splynula jsem s městem. Praha je pro mě důležitější než to, že chrápeš s mým milovaným. Praha je mi modlou a tobě se odráží v očích. Nemůžu si představovat, jak řežu do něčeho, čemu se odráží v očích hladina Vltavy. I kdybys to nebyla ty, ale výloha Slavie. Musíš přece pochopit, že pro mě neznamenáš víc, než výloha Slavie. C'est la vie, má milá. Neposrala sis to u mě tím, že mu jdeš po kalhotách, ale tím, jaks na mě hrála ty měsíce divadlo. A hrála jsi špatně. Kdybys přišla, dala bych ti kurzy, ale takhle nepochodíš ani ve stínohře. Každá jiná by se mu asi omotala kolem pasu. Vzala by si na něj francouzskej parfém a krátkou sukni. Nechápu tuhle dobu, nechápu tyhle ženské. Tak buďto tě miluje nebo tě nemiluje. Vlastně je k smíchu, že to říkám zrovna já, viď? Ty sis na něj taky vzala sukni a omotala se kolem toho hubenýho básnickýho těla a strkala mu pod nos svoje navoněný vlasy. Ale jak myslíš, že to dopadlo? Koukal skrz tvojí skleničku od vína po mě. A u toho tě konejšivě poplácával po zádech. Nikdy se nikomu nelesklo nábřeží v očích jako tehdy tobě. A až když jsi vypadla z role, měla jsem chuť zatleskat. Každá jiná, všechny tyhle každé jiné se šeredně mýlý, když myslí, že je tenhle svět dívčí válka. Jedna jde po krku druhé. Místo kulovnice pudřenka! A místo granátu podpatky! O co bojujeme? O místo na slunci? O místo někoho, kdo se vykašle na lásku, aby mu jiná mohla vyžehlit? V ten večer, kdy jsi na něj čekala v posteli mě vzal za ruku. A já se smála. Tý jeho ruce. Tvojí sukni, která teď leží odkopnutá někde v rohu jeho bytu. Tomu, jak špatný víno tady piju. Jednou v životě jsem tě měla ráda. Ba víc - obdivovala jsem tě. Řekla jsi mi, že studuješ dějiny umění. Že ti nemám vykat, protože se pak cejtíš stará. Na záchodě jsi mi vyzvracela celej svůj život. Včetně toho, že tě vyhodili z bytu, že neumíš psát básničky. Pak si mi zase zlomila vaz a já skončila na stejném záchodě zvracející všechno to víno a všechny ty kecy. Všechny ty tvoje malíře jsem hodila do mísy pod sebou a spláchla je do podzemí. A dala ti čas na nahánění své ženské ješitnosti hlazením jedněch blbejch manžestráků. C'est la vie - ženské nejsou složité. Je to svět sám pro sebe. Kam se na naše krvavý války hrabou ti středověký amatéři!


celkové hodnocení autora: 97.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 3		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 4		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 29		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Engelsflesh	23.03.2011, 21:28:02

Některý ty věty fakt sedí a jsou přímo výkvět. Třeba ty "Všechny ty tvoje malíře jsem hodila do mísy pod sebou a spláchla je do podzemí. A dala ti čas na nahánění své ženské ješitnosti hlazením jedněch blbejch manžestráků." Akorát mi přijde že začátek si trochu protiřečí s koncem. "Hrdinka" se řídí zákony krásy,je estét, ale ke konci se spíš dovídáme,že má dost drsný postoj ke světu. Ta holka takhle přemýšlí, ale nic neříká. Takže je vlastně úplně jiná než si myslí okolí. Trochu by mě zajímal rozbor její osobnosti. Ale zase ty krátké příběhy mají tu údernost a nádech momentálních myšlenek.

Viviana-Mori	26.10.2010, 7:41:17

Mrzí mě, že text není delší, opravdu sem si pošmákla, mňam. Jako kdybych byla v literární restauraci a dostala tu nejlepší specialitku. Miluju ty ležérní obraty a údernost, třeba "Koukal skrz tvojí skleničku vína po mně." To je skvělý. Text sám o sobě je hodně oslovující a moc se mi líbí. Ale sama nevím, až jaký komentář bych musela napsat, abych to správně vyjádřila.

Carolina	24.10.2010, 15:02:27

Ahoj, zajímavě napsané, líbí se mi to.

Šíma	24.10.2010, 1:00:58

Zdravím! Buď jde o dopis sokyni v lásce, nebo svému druhému já. Text je napsán zajímavě, místy je úsměvný, přestože jde o vážnou věc. Bez lásky se žije zle, sice se říká, že když nejde o život, jde o... (cenzůrováno) Ale kdo ví? Nechám to na Tobě a na čtenářích, co si pod tímto textem představí. Možná nadpis napoví. Mají to krásnější ženy (nebo místa) těžší, než ostatní? V lásce a ve válce je prý povoleno vše, Tvá hrdinka se podle toho patrně také řídí... Mezi námi, jsem sice chlap, ale v ženských se nevyznám, přestože můžeš mít pravdu, že nejsou složité, jen mají svůj vlastní svět! -- Ale ještě víc na nervy mi jde to, že taková taky nejsem. -- ...že taková vlastně nejsem. ??? -- Každá jiná, všechny tyhle každé jiné se šeredně mýlý, když myslí, že je tenhle svět dívčí válka. -- Každá jiná, všechny tyhle každé jiné, se šeredně mýlí, když myslí, že je tenhle svět dívčí válka. Musel jsem si vygooglit, co vůbec znamená toto slovní spojení: C'est la vie, jo, máš pravdu: to je život! ;-)