|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303529 komentářů :: on-line: 10 ::
|
 |
|
:: Mezihra (3/4) ::
Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Pathein
 m2m |
publikováno: 18.10.2010, 20:32
|
Čtenářů ubejvá a příběh se sune rychlostí závodního koně dopředu. Jen připomínám, že v minulé a předminulé části jsme tak nějak sledovali krátký kousek života dvou mariňáků, kteří se jako ve správném béčku ocitli ve špatným čase na špatným místě.
Dneska i pár vysvětlujících poznámek a opět se neomlouvám za sprostá slova. Snad vám bude chutnat. |
| |
|
|
„Opakuju, zůstaňte tam. Do deseti minut přirazím s Bravem.“
„Rozumím, pane. Jenom jestli můžete, potřebovali bychom asi Blakeovu skříňku. Nebo spíš její obsah.“
„Chápu,“ usměje se důstojník a podívá se mimo záběr kamery. Rychle přikývne a znovu roztáhne úsměv od ucha k uchu. „Vyřiďte Blakeovi, že seržant mu připraví nějaké spešl menu v tělocvičně. Shawn, konec.“
„Do prdele,“ vydechne za sloupem schovaný Blake. „Serža mě sežere zaživa a ještě mejm kostem přikáže běhat padesátku.“
„Spíš si tě opeče v ringu,“ odporuje mu Black.
„Kurva, to vyjde nastejno, serža v ringu rovná se moje rakev. Vyřiď mojí mámě, že jsem se chtěl vrátit za deset let domů.“ Blake popotáhne nosem.
„No nic, vojáku,“ zívne Black. „Počkáme tu, za pět minut slezeš dolů a otevřeš manuálně průchod. Však on si serža nejdřív pochutná na Kirkovi. Víš, jak má rád, když Kirk leze do kosmu.“
„Cha cha,“ usměje se nuceně Blake. Představa cvičného souboje v ringu se seržantem Rothem mu nedává pokoje. Ten pocit, který mu teď ježí chloupky v nose, je ještě o kus nepříjemnější než instinktivní varování před startem z Apenu. U seržanta totiž Blakea čeká nejdřív smrt a potom peklo a potom znovuoživení. To už tak při kontaktním cvičení se seržantem dopadá.
„Nedloubej se v nose a pojď, projdu ti plány,“ šťouchne do něj desátník a přitáhne jej k obrazovce. Velín dokové paluby je maličká místnůstka tři krát tři metry, zacpaná všelijakými kabely a počítačovými skříněmi, které tiše hučí. Všechno je tu vesměs automatizované, přesto oba vojáci našli v rohu zasunuté otočné křeslo s urvaným kolečkem. Desátník Black ho ihned zabral a vztyčil na vztekajícího se Blakea oba prostředníky.
„Čum,“ říká a jeho prsty tancují po klávesnici, zatímco se počítač napojuje na zamknuté servery centrálního řídicího systému. Na monitoru se začne rýsovat změť geometrických obrazců, v nichž po chvíli Blake poznává chodby, šachty a místnosti.
„Do psí prdele,“ prohlásí zklamaně, když se v systému úseček zorientuje. „Čekal jsem nějaký vzrůšo… Břity, cirkulárky, louže s kyselinou, automatický obranný stroje…“
„Moc čumíš na holobednu,“ uzemní ho Black a prstem píchne do nenápadného bodu na obrazovce. „Tady. Tady je pojistka manuálního otevírání. Prosímtě, hlavně nezapomeň, že je tam malá přechodová komora, tak se opovaž tam zase strkat rypák.“
„No jo.“
„Stanici nikdo nenavrhoval s velkýma komorama pro družstvo vojáků.“
„Chápu.“
„Tak fajn. Asi můžeš jít.“
„Zvládneš to, desátníku?“
„Ale jo, snad je nikdo shánět nebude. Když to fungovalo doteď, bude to fungovat i dál. Jenom otevři komoru, ať to má Kirk jednodušší, a pak počkej, až tě šarže sprdne.“
„Však von se Shawn naučí, jak to u nás chodí,“ prohlásí věštecky Blake. „Je ještě moc mladej na podporučíka.“
„Hovnu rozumíš a děláš machra?“
Blake zvedne tázavě obočí.
„Ale nic,“ mávne Black rukou a vstane z křesla. „Ber to prostě tak, že k maríně jdeš buď na vlastní žádost nebo za trest. A když je podporučík takhle mladej, znamená to, že šel za trest. Důstojníci se sem nehrnou.“
„A?“
„Ježiš, ty seš osel. Znamená to, že posral celkem důležitou akci.“
„Na Maximovi si projedu jeho složku.“
Black se usměje. „Kulový si projedeš, je uzamčená pro takový mamlasy jako tadyhle Blake.“
„Moje hackerský schopnosti…“
„… vejdou do dějin, já vím,“ přeruší ho s úsměvem Black a plácne vojáka po rameni. „Utíkej už.“
„Ano, pane!“ zasalutuje Blake a zmizí z místnosti pryč. Kvér v jeho ruce jen zlověstně zableskne a Black sám zkontroluje vlastní samopal. Ukořistil ho mrtvole vzadu v hale, když na dvojici tlachajících žoldáků rychle zaútočil společně s Blakem. Tiše se za nimi přikradli, kryti špatným osvětlením, a rychle jim oběma rukama obtočili krky. Kdyby měli žoldáci slušné vesty s pevnými límci, nejspíš by se strhla rvačka, ale ačkoliv celý útok na stanici vypadal jako práce profesionála, rozhodně si profesionály s profesionálním vybavením neobjednal. Black sám byl se svým žoldákem hotov během několika rychlých milisekund, Blake si toho svého trochu vychutnal a první mu přiškrtil krvavici, než jej jedním ladným pohybem poslal do věčných lovišť.
Oba žoldáci měli krátké útočné pušky se sklopnými pažbami ruské výroby, které v úzkých prostorách nabízely podobné výhody jako krátké brokovnice. Vojáci ani vteřinu neváhali, vybrali mrtvým z kapes všechny věci, přivlastnili si zbraně a munici zastrkanou porůzně v taktických vestách, a odtáhli mrtvoly do předem vyhlédnutého kumbálku s robotickými uklízeči.
Blackovi stále ještě chybí možnost komunikace s Blakem, kromě textových komunikátorů jsou od sebe dočista odříznuti; chodí po místnosti dokola a tiše naslouchá, jestli nezaslechne střelbu nebo blížící se hlasy. Blake samozřejmě za sebou nechal otevřené dveře, takže Black může i opatrně nakukovat do chodby, ale prozatím nic nenasvědčuje tomu, že by se po mrtvé hlídce někdo sháněl.
„Plus pro nás,“ šeptne Black a znovu, aspoň už posté, zkontroluje stav munice v banánovém zásobníku. „Tak dělej!“
Toho vojáka s hubou plnou sprostých slov si oblíbil už při první akci, kdy se vzájemně kryli odříznuti od ostatních. Blake s ohromným kulometem mu stál za zády a plival jednu urážku za druhou, zatímco jeho zbraň plivala ohnivé včely. Blake mu vlastně tehdy zachránil poprvé, a rozhodně ne naposledy, kejhák, když dvě dvacítky přičmoudlých Mexicanos vylezly z šikovně ukrytého bunkru a napadly vojáky zezadu. Maníci viděli ve dvou mariňácích lehký úlovek, ale Blake najednou strhl Blacka na zem a nad jejich hlavami prosvištěla celá rodina kulek.
„Dík, vole,“ hekl tehdy Black, ale Blake se už plazil za rozpadlý sloup nějaké budovy, z níž se nakonec vyloupla banka. Oba vojáci se tam schovali a odrazili útok Mexicanos, než přirazil pilot s výsadkovým člunem a nepřátele smetl malou pumou. Když potom oba vojáci sprintovali zpátky k jednotce, která se od nich odloučila a oba vojáky nechala vzadu jako zadní hlídku, nešikovně odražená kulka trefila Blakea do zad přímo pod kevlarovou desku. Black se s kolonátem na svých ramenou táhl dva kilometry, než konečně našel četu. Mariňáci pak naskočili na směsici místních vozidel a hurá zpátky na základnu. Felčar od bigošů mezitím Blakea ošetřil a dokázal mu vytáhnout většinu roztříštěné kulky tak, že do dvou týdnů byl Blake v pořádku. Seržant mu potom na uvítanou napařil drsné úkoly, aby vojáka znovu nakopal do nejlepší možné formy.
Komunikátor tiše zavibruje příchozí zprávou.
„Jsou tu! Vracím se k tobě s Kirkem a výbavou. Bravo zatím vyčistí dok.“
Desátník se vmáčkne za otevřené dveře a rychle vyťuká odpověď. „OPFOR*?“
Netrvá to ani deset vteřin. „Pozitivní. Vpadli na mě, když jsem otvíral dok. Bude to rychlý.“
Black si oddechne.
Jakmile dorazí Kirk s Blakem, bude se moct navléct do kevlaru, vzít svoji pušku a jít nakopat prdel tomu, kdo si tady na stanici udělal velkou soukromou párty. Určitě nečekal, že tady budou dva zašití mariňáci a zavolají pomoc. Black nepochybuje, že jedno družstvo na tuhle malou akci v klidu postačí.
Dvojice vojáků, z nichž nejvíce nápadný je v civilu oblečený Blake, se prosmýkne chodbou a zahučí k desátníkovi do kutlochu. Blake už stihl vyměnit žoldnéřovu zbraň za svou vlastní, krátkou automatickou brokovnici, kterou si tak rád bere do stísněných prostorů. Na pravé stehno si nejspíš už v doku stihl připevnit elastickým popruhem pouzdro na automatickou pistoli.
„He,“ pozdraví desátníka Kirk, průzkumník jeho družstva. „Nesu vám pořádnej kvér,“ ukazuje na ruský šmejd, kterým mu Black míří do obličeje, „pane.“
„Supr, Kirku,“ pochválí ho desátník a pohledem si vojáka změří. Oblečen v městské verzi kamuflážní uniformy CUU**, taktickou vestu s tvrzeným límcem nadouvá neprůstřelná vesta z kevlarových vláken, obličej pod zvednutým hledím bojové přilby se usmívá. Puška, ledabyle zavěšená na popruhu křížem přes prsa, se opírá patkou pažby o rameno, zkrácená hlaveň a krátký široký zásobník na padesát ran spolu tvoří pravý úhel opírající se o vojákův levý bok. Kolimátor*** se pak Kirkovi zarývá přímo pod límec taktické vesty. Černá zbraň, ačkoliv uzpůsobená pro boj v uzavřených prostorech, stále působí mohutným a nepřátelským dojmem.
Taška s náčiním vyklouzne Kirkovi z levé ruky a přistane desátníkovi před nohama.
Blake klepne Kirkovi na rameno a posunkem ukáže, aby hlídal chodbu, dokud se s Blackem nenavlečou do bojových uniforem.
Kirk zdvihne palec levé ruky a otočí se ke dveřím tak, aby měl co největší výhled na pravou stranu.
„Pojď k taťkovi,“ zašeptá téměř milostně desátník, zatímco vytahuje z tašky složenou verzi útočné pušky. Výsuvná pažba a krátká hlaveň, dlouhý úzký zásobník, kolimátor s červenou tečkou. Black bleskurychle vysune pažbu, natáhne uzávěr a ujistí se, že náboj je v komoře, zkontroluje zásobník a nakonec jedním dotykem aktivuje mikropočítač ukrytý ve zbrani. Na levé straně předpažbí zabliká červené světýlko a systém se aktivuje. Rudá tečka zmizí a nahradí ji neznatelné chvění připravené zbraně.
Black pušku opře o zeď vedle jakéhosi serveru a rychle se převlékne z pouštní uniformy do šedavé městské. Potom se navlékne do neprůstřelné vesty a nakonec si natáhne vestu taktickou. Svižně upraví límec, aby mu seděl na krku, vytáhne z tašky několik zásobníků do své pušky a nastrká je do kapes a sumek na taktické vestě. Nakonec ještě vytáhne malý černý balíček a vytáhne z něj pouzdro s pistolí.
„Žádné granáty?“ řekne směrem ke Kirkovi.
„Ne, starej nechce…“ odpoví mu tiše voják.
„Chápu.“
Podporučík v neschválené akci nechce nejspíš mezi civilisty házet ani šokové ani oslepující granáty.
„Nože máte v postranní kapse,“ ozve se Kirk. „Házel jsem to tam narychlo, tak snad jsem vybral vaše miláčky,“ usměje se.
„Hehe, ty seš můj kluk,“ poplácá ho už oblečený Blake po helmě.
Black už na hlavu nasazuje tu svou a zapíná její taktický systém. Počítač se rychle sladí se střeleckým mikropočítačem v pušce a aktivuje Blackův standardní profil. Desátník nepoužívá promítání zaměřovače přímo do hledí, místo toho má vpravo nahoře taktické informace z vlastního stopovače. V otevřených prostorech pak v levém horním rohu má ikonu zobrazování kamery pátracího a obranného drona.
Black z tašky vytáhne poslední balíček a nůž v pevném koženém pouzdru. Desátník na nože není, zato Kirk ten svůj opatruje jak diamantový kámen. Nůž s pouzdrem putuje za opasek k levému stehnu a jako třešnička na dort pak přichází balíček smotaný v pevném pouzdru z umělých vláken. Blackův osobní stopovač a rušička.
Rušičku připevní elastickým páskem kolem levého stehna, stopovač jednoduše připíchne ke komunikátoru na levém předloktí. Ultratenká obrazovka se rozsvítí a počítač provede rychlou diagnostiku stopovacího systému. Komunikátor i stopovač se sladí v maskujícím režimu.
Black si vytáhne zrcadlové hledí k čelu a levačkou si stáhne od ucha malý mikrofon. Dvakrát do něj zaklepe a když v uchu uslyší odezvu, stáhne si hledí zpátky do obličeje. Jednoduchým očním povelem aktivuje aktivní režim vysílačky a spojí se s podporučíkem Shawnem.
Blake mezitím zkontroluje baterii ve vlastní pušce, projede svůj standardní profil a aktivuje CQB**** režim. V horním rohu hledí mu zabliká ikona termovize a noktovize; stopovač na ruce se rozvrní a rušička se rozjede na maximum. ITWDS***** vytvoří Blakeovi před očima barevnou síť obrázků, které voják odsune na krajní lišty. Jako poslední věc si zvětší rudý bod promítaný z mířidel brokovnice a pistole. Červené kolečko pak poskakuje, jak Blake pohybuje zbraní sem a tam.
„Ready,“ ohlásí nakonec do interkomu.
„Oukej,“ odpoví desátník a napojí se na uzavřený kanál. „Pane? Jsme připraveni.“
„Rozumím,“ ozve se plechově zbarvený hlas podporučíka Shawna. „Posílám vám přesnější plány, co jsme vytáhli z Otce na Maximovi. Vy, Kirk a Blake půjdete opačným směrem než my a spolehneme se na to, že zatímco my budeme stoupat zdviží, vy tři oběhnete celé patro a vylezete po těch úzkých schodech nahoru přímo do vrchního patra. Máte to?“
Desátník už očima roluje obrázky a plány stanice. Pak konečně spatří fialově zvýrazněné schodiště na opačném konci patra. „Servisní schodiště? Vidím to.“
„Zámek po vás bude chtít čtečku, ale Kirk si s tím poradí. Už byl instruovaný,“ hlesne podporučík. „Jakmile budete nahoře, rychle zaberete dok. Dotazy?“
Desátník se rozhlédne po obou svých vojácích. Ti zavrtí hlavou.
„Ne, pane.“
„Tak se dáme do toho. Shawn, konec.“
_________________________________________
* OPFOR = Opposing Force – nepřátelská síla
** MCCUU – Marine Corps Combat Utility Uniform je v současnosti používanou verzí bojové uniformy (BDU – Battle Dress Uniform); je efektivnější než její starší bratříček BDU, kapsy nemá rozmístěné na prsou a pasu, nýbrž na rukávech, kde jsou dostupné i v případě, že voják má na sobě taktickou a neprůstřelnou vestu. Hrudní kapsy sice zůstaly, ale jsou zakloněny směrem dovnitř, což opět zlepšuje jejich dostupnost. MCUUU využívá maskovací vzor MARPAT (Marine Disruptive Pattern), pokročilejší verzi maskování. MARPAT je též znám jako digitální vzor, skládá se z velkého množství malých a různě barevných pixelů, což je mnohem efektivnější než staré symetrické vzory. MARPAT je rozdělen na čtyři verze – pouštní, lesní, městská a sněžná. Každý voják má tak k dispozici ve skříňce čtyři verze bojové uniformy. V současnosti se ovšem využívají pouze tři verze, městská nebyla nikdy schválena. (Ovšem v budoucnu bude dle mě její využití stoprocentně schváleno. Boj v městských a uzavřených prostředích je vzhledem k mé koncepci budoucí námořní pěchoty zcela nevyhnutelný.)
*** Red Dot Sight (RDS); před nebo namísto klasických mířidel je upevňován kolimátor (RDS) usnadňující míření především tím, že řeší problém se střídavým zaostřováním mířidel a cíle. Toto optické zařízení se podobá klasickému puškohledu (obzvlášť, jedná-li se o uzavřený kolimátor), je v nich však zdroj světla – dioda, v našem případě červená (jsou ovšem ještě modré, zelené) – vysílající paprsek proti čočce s antireflexní úpravou. Do kolimátoru se dá hledět pouze jedním okem (pokud máte to druhé zavřené, mozek zpracuje informaci jako červený bod na černém pozadí), což ruší plastický dojem bodu, proto se lidskému mozku zdá, že červená tečka dosahuje nekonečna. Proto musí střelec mít otevřené obě oči, mozek přehrává informaci ze silnějšího oka tak, že zpracovává přesný obraz cíle v kolimátoru včetně citu pro vzdálenost atp. Kolimátorů existuje více druhů, pro více detailů proto doporučuji navštívit strejdu Googla. Velkou nevýhodou kolimátorů, kromě toho, že většinou mají demaskující účinek, je jejich velká poruchovost a zranitelnost vůči elektromagnetickým impulsům (EMP) např. z elektromagnetické bomby nebo jaderné exploze.
**** CQB – Close Quartes Battle; boj v uzavřených prostorech; taková akce potřebuje být precizně naplánovaná a musí proběhnout rychle a hladce. Nepřátelská síla povětšinou nemá kam ustoupit, proto bojuje tzv. do posledního dechu – akce tedy vyžaduje přesnou a smrtící palbu. Často hrozí riziko výskytu civilní složky, proto musí útočník nejenže přesně střílet, ale zároveň dbát na bezpečnost. Nikdo nechce mít v našem případě stanici rozstřílenou na kousky a všude mrtvoly civilistů.
***** ITWDS – Integrated Tactical Warfare Data Systém, integrovaný taktický bojový systém dat (vyslovovaný jako eye-tawds); v současné době testovaný systém umožňující vojákovi ve svém hledí sledovat (a filtrovat) taktické informace, které zpracovává počítač. Jedná se tedy o vzdálenosti k cíli, satelitní mapy, přenosy z kamer ostatních spolubojovníků, atp. V našem případě dokáže ITWDS zpracovávat i pokročilejší informace; plně reaguje na oční povely vojáků, integruje v sobě veškeré komunikační, satelitní i bojové složky, což z něj dělá naprosto nutnou potřebu každého vojáka. ITWDS funguje ve třech základních režimech a třech volitelných a upravitelných režimech. Základními jsou denní, noční a CQB režim. Tři volitelné si může každý voják nastavit podle svého a upravovat tak základní režimy.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
99.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 4 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
[ - ] |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 10 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 20 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
