» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Je jen jediné štěstí v životě: milovat a být milován."

George Sandová

počet přístupů: 2141579

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303529 komentářů :: on-line: 9 ::

:: Tak daleko, tak blízko ::

salvator	publikováno: 13.11.2010, 22:33

Víc...


	Už se nestmívá jednou, podruhé, potřetí? Chtěl bych jen dívat se ti do očí, když to tušíš, A pak zapomenout jednou, podruhé, potřetí! Abych už nikdy nezapomněl jak voní tvůj úsměv, co ti tak sluší, Poté se ohlédnout jednou, jen jedinkrát, jestli tam ještě jsi i když vím, že ne, a přesto jsem šťastný.


celkové hodnocení autora: 98.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 9		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 12		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 29		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

obaleč	14.11.2010, 21:52:27

Připomnělo mi to něco, na co jsem už koro zapomněla. Autor muž! Krásné. 1


ze dne 15.11.2010, 11:40:14
salvator: Díky moc. Těší mne, že moje slova připomínají, opravdu. Díky.

Ziriant)	14.11.2010, 14:05:37

Jen z dálky dokážeme vidět plnou krásu světa a jen když ji máme za zády, jako poslední záchranu, si ji dokážeme vychutnat a Žít. Vzala jsem si z Tvé básně své, jako vždy, a za tuhle možnost Ti děkuji.


ze dne 15.11.2010, 11:38:45
salvator: Jsem rád, že jsi ráda Ty sama, Sylvie.

čuk	14.11.2010, 10:57:40

Váháš. doufáš... když tam teď není, možná že bude, když budeš počítat dál.Ale možná že už ses rozhodl jinak.


ze dne 15.11.2010, 11:37:23
salvator: Ještě ne, řekl bych, že dosud stále počítám, jen mne není slyšet...

Verbena	13.11.2010, 23:43:14

Tvá báseň, plná rozporů, opravdu chytne za srdce. Chceš zapomenout, abys nezapomněl? Chceš se ohlédnout, a jsi šťastný, když nevidíš to, co chceš vidět? Chápu...


ze dne 15.11.2010, 11:36:41
salvator: Díky za komentík.

Šíma	13.11.2010, 22:32:20

Zdravím! Kolikrát se nám zdá, že máme něco, nebo někoho na dosah, a ve skutečnosti je (to) dál, než si myslíme? Ještě se naklonit a máchnout rukou, snad to (jej) ještě lapíme, než nám zmizí z očí... Není mnoho slovních spojení v této básní jakousi záměrnou negací? Už se nestmívá, dívat se do očí, když to tušíš, či zapomenout (nebo nezapomenout). Nejde v tomto případě o hádku rozumu a srdce? Jeden teskní a druhý se raduje, třeba nebyla ta pravá! V onom: "poprvé, podruhé a potřetí" bych viděl určité zaklínání, ne nadarmo se mnohdy říká: "Třikrát a dost!" Rozum si však myslí své a srdce, to vše cítí jinak. Kdo ví, jak to vlastně je, a co jsi zaonačil do svého dílka...


ze dne 13.11.2010, 23:22:17
salvator: Zdravím Šímu. Rád tě vidím. Dík za koment. Hezky jsi se rozepsal a já to kvituji s povděkem. Nemohl jsem si nějak pomoci a mou ruku tentokrát vedlo především srdce. Co víc, vystihnul jsi i v jistém slova smyslu i tu hádku se srdcem. Zaklínám totiž sám sebe. A netuším, jestli třikrát bude stačit, nebo tomu bude přesně naopak. To ukáže, jak jinak... čas. Měj se, Šímo, měj se.