|
|
|

|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303529 komentářů :: on-line: 9 ::
|
 |
|
:: Neocortext36 ::
| Hu: |
| |
|
|
robouzím se. Bolest ustoupila. Už se sice udržím při vědomí, ale polámané, nebo dokonce ulámané prsty se mi třesou jako při abstinenčních příznacích. Jsem uzlíček šílenství prolezlého nervovým systémem, radost pohledět, zdraví samo poklepem a poslechem: z některého (už jsem dočista zapomněl, co znamená praválevá, beztak to každý chápe jinak) stehna trčí tříska, poněkud znecitlivělé místečko, div, že se vůbec mohu pohybovat. Leckde obnažená lebka, kdoví, zda je ještě moje, či snad za zavřenými dveřmi proběhla výměna. Těžko vzpomenout, jak a kdy se cokoliv událo, jakékoliv souvislosti přestávají mít smysl.
Mysl zahnaná do kouta je schopna roztodivných kousků, například se vměšovat do cizích událostí, stávat se těžištěm jiných útvarů než jsou ty podomácku ukuchtěné slepeniny zážitků exkluzivně našich nebo vypůjčených. Uviděl jsem události. Nevím, zda vybájené nebo lecčíms reálné, nepoznal jsem pravá jména protagonistů, jen náhražky, substituce bytí. Spatřil jsem ulici, tu její špinavou část, slouposloví popelnic určených k živočišnému, umělému, nezařaditelnému odpadu, přechodné bydliště těch, na něž se zapomnělo. Mezi plísňovými tábořišti nějaká žena, už od pohledu tam nepatří. Její nafouklé břicho světélkuje tak, jako by nechtělo rušit noční klid, totiž opatrně, s pošetilou bázní dítěte objevujícího tajemný svět dospělých. Jemná, přesto všeprostupující, zář krmí, ne, dáví okolní tmu proudem fotonů, ne, životodárnou hrůzou z poznání zakázaného. Bytost leží na zádech, ze sladkých úst chvalozpěvy na Boha plné hnusu, protože jedině upřímnost prý očišťuje od hříchu. Oči jí těkají od jedné osvětlené hniloby k jiné a naopak, vím, že pociťuje závrať, pokud by se postavila, okamžitě by upadla v jistě nevýhodnou pozici. Pouhé pomyšlení na vstyk jí způsobuje nauseu: zvrací přitom, buď bokem, nebo na svá nateklá prsa, a proto pořád leží, čeká na tu chvíli, kdy si uleví. Dlouhou chvíli krátí očistným zvracením a pěním duchovních písní, více méně se tyto dvě zdánlivě nepodobné činnosti pravidelně střídají. Myslím, že jsem ji tam viděl spočívat mnoho měsíců, dny se střídaly s nocemi stejně jako její vyprazdňování se zpěvem – z výrazu jejích očí jsem poznával boží vnuknutí (velkomožně díky, nedostatku kyslíku) nebo posednutí, Duch Svatý pronikal za očnice, rozléval se po tělesných síních, plnil žaludek, aby mohla vždy aspoň něco natrávit a zvrátit.
Něco se počalo měnit. Pulsující břicho jako by dostávalo tvář, leckdy kopnutí do stěny, dvojšlápnutí do plodového obalu, pocítil bych i objímání placenty coby prvního převeselého plyšového medvídka, ale to jsem mohl jenom tušit, víte, domýšlet si. Litanie nevolností, nekonečná smyčka mší za houževnatost lidského pokolení, vrcholila: žalmů ubývalo, zkrátka docházely nápady, a tím i ustávalo obracení žaludku naruby. Její přirození se začínalo otvírat. Nejprve se otevírání jen zazdálo, pak ale pronikl ven uzounký proužek světla a bylo nad slunce jasné, že budu brzy svědkem zázraku stvoření.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
98.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 0 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 0.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 10 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 12 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|