|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303529 komentářů :: on-line: 9 ::
|
 |
|
:: Cucky o lásce ::
| Pozor, nechutné |
| |
|
|
Roco
"Chceš vidět kouzlo?" zeptala se dívka matky. Žena v křesle odložila noviny a nechápavě hleděla na svého potomka. "Odříkej abecedu od písmene A do C," řekla dcera.
"Takže jenom A, B, C?" podivila se matka. V momentě, kdy dořekla třetí písmeno abecedy, dcera před ní stála dočista svlečena. "Tak to byla ďábelská rychlost," uznala matka. "Jsi šikovná, mé dítě," pochválila, zatímco se znovu natahovala pro čtení.
"To není všechno," přerušila ji dcera. "Teď odříkej písmena od D do F." Matka tak znaveně učinila. Při posledním písmenu se v místnosti objevil mladý muž a než písmeno doznělo, svlékl se do spodního prádla. "To je můj kamarád Roco," vysvětlila dcera. "Teď vyslov poslední trojici, prosím," požádala dcera. "G, H a I."
"Nic... dovedu si představit, co by následovalo... mám docela jasnou představu, co vyvádíte na těch vašich diskotékách, pošli Roca pryč, má drahá, musím si s tebou promluvit..."
"Dobře... tak já to řeknu za tebe," promluvila dcera. Při prvním písmenu Roco vytáhnul nástroj, který až dosud tak skvěle skrýval. Při druhém písmenu se napřáhnul a několikrát zapumpoval u matčiny hlavy. A při třetím písmenu vystříkl šedobílý chuchvalec, několik chvístanců dopadlo také na zeď a na Rocovo svalnaté tělo. Matka se s žuchnutím svalila na zem. Krev se rozlévala do spárů dřevěných parket a vytvářela nápadité obrazce. Roco ze svého kladiva odmetl malé kousky matčina mozku.
"Byl to dobrej nápad, nejdřív se svlíknout," musela uznat dcera. "Fakt to nadělalo svinčík..."
Detektiv Fremont
Sluneční paprsky pražily do zažloutlých rolet a ventilátor líně rozháněl mouchy, zatímco detektiv Fremont se převaloval na sesli a pokoušel se pohodlně usadit. Dusno v kanceláři bylo ubíjející.
„Neměl jsem tehdá do čeho píchnout,“ pravil Fremont komusi. „Pak přišel on. Tlustej chlápek. Žena mi zahejbá, mlel pořád dokola ten tlusťoch. Vypadal tak trochu jak zaprášenej cesťák. Prďola jeden. Nemoh jsem ho vystát, ale koukal z toho snadnej kšeft, nic velkýho, dvě tři fotky jeho ženušky v náručí nějakýho rozvášněnýho taliána, nic velkýho, říkam,“ pokračoval Fremont.
Z rádia vyhrávalo jazzové trio, které však bylo jakoby ochromeno tím nelidským vedrem. Hlemýždí tempo hudby bylo nesnesitelné.
„Sledoval jsem jeho kůstku ve dne v noci. Uplynul den dva tři. Po týdnu to ten naducanej prďola nevydržel a sjel mě jak malýho kluka. Zahejbá mi, říkal znova a znova. Takže nebuď tak neschopnej a pořiď mi nějakej důkaz, ječel. Po dvou týdnech vřískal jak opice. Byl tou myšlenkou totálně posedlej, ačkoliv jeho druhá polovička nejevila pražádnej zájem o mužský pokolení.“
Fremont otevřel šuplík a po chvilce přehrabování vyštrachal pestrý vějíř se zlatým lemováním. Ovíval se a slastně přivíral očka.
„Uběhl další tejden a tlusťoch už byl dočista nesnesitelnej. Pak mi to zčistajasna blesklo hlavou! Napadlo mě, jak se ho zbavit! Za ty dva tejdny jsem se dozvěděl leccos o tý jeho paničce. Nebyl vůbec žádnej problém dostat se ji pod sukni. Nenápadně jsem pořídil pár obrázků, když ke mně roztahovala nohy. Vítězně jsem tlouštíkovi předal fotky. Rozbrečel se a nic víc jsem pak o něm neslyšel. Jak říkam... nebylo to nic velkýho... takovej malej kšeftík,“ chechtal se Fremont.
Nehoda
Kráčel jsem takhle po bulváru, byl to jeden z těch krásnejch slunnejch dnů. Broukal jsem si nějakej popěvek a bylo mi děsně fajn. Všecko bylo perfektní, jenom na hlavní třídě něco neštimovalo, přímo uprostřed silnice stál hustej chuchvalec lidí. Tlustí, tencí, mladí, staří, no prostě byl to naprosto náhodnej výběr. Nebylo vidět, co se skrývá uprostřed toho hustýho klubka všech těch těl a končetin, jenom nad hlavama těch postav stoupala troška černýho dýmu. Jenom troška dýmu, nic víc. Přišel jsem až k tomu místu.
„Co se tu stalo?“ zeptal jsem se jednoho chlapíka, co postával na okraji toho hrozivýho hloučku. Neodpověděl, jenom pokrčil ramenama. Začínalo mi bejt jasný, že se muselo stát něco strašlivýho. Ve vzduchu jsem cejtil benzin a spálenej olej. Podobnej smrad je pro každýho pořádnýho chlapa jako rajskej plyn, to je můj názor.
Rozhodl jsem se, že se tý záhadě mrknu na zoubek. Začal jsem se proplítat mezi lidma přímo k centru toho všeho. Po chvíli se mi konečně otevřel výhled na dvojici vzájemně zaklesnutých auťáků. Z jednoho vozidla visela žena, noha ji musela uvíznout někde v labyrintu zkroucených plechů. Hlavu měla zvrácenou dozadu a ruce ji plandaly v dočista nepřirozenejch polohách. Byl to jeden z těch krásnejch slunnejch dnů, všecko bylo perfektní. Krev z ní odkápávala hned na několika místech a vytvářela na vozovce pestrá kola. Ucítil jsem příjemnej tlak dole v rozkroku, ruku jsem si zarazil do kapsy u kalhot a palcem si jemně třel koneček penisu. Po chvilce jsem se vymotal z davu lidiček a kráčel si dál svou cestou. Broukal jsem si neurčitou melodii a bylo mi fajn.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
96.8 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 4 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 9 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 36 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
