obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Bojíš-li se smrti, kde nalézáš odvahu žít?"
estel
obr
obr počet přístupů: 2915815 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39756 příspěvků, 5829 autorů a 393125 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Ženská otázka ::

 autor Dědek publikováno: 13.11.2010, 15:15  
Takový malý podraz.
Přišlo dost nových autorů, kteří mé povídky neznají. Proto jich sem pár vrátím.
 

S mohutným heknutím jsem usedl na pařez a zašmátral v kabele. Byla tam! Láhev piva světové značky i kvality. Polaskal jsem ji jako hodné děcko a bez meškání otevřel. Ruka se zvedla nacvičeným pohybem, ale nebylo jí dopřáno ukončit cestu. Nenadálý bzukot za zády mě totiž přiměl otočit hlavu. Uprostřed mýtiny, sotva co by kamenem dohodil, stál pojednou létající talíř.
Polkl jsem několikrát naprázdno, což vzhledem k láhvi v ruce bylo dosti podivné, a vyjeveně civěl na blikající světla. Neměl jsem strach, spíše jsem byl zvědavý.
Světla pohasla a z talíře vystoupil čapatý mužíček, s žabí hubou a značně prořídlou kšticí, oblečený ve stříbřitém overalu. Chvíli jsme na sebe koukali, načež spustil vodopád rachotivé řeči týrající ušní bubínky.
„Běž k šípku s tou tvou hatlapatlaninou,“ řekl jsem a hned se zastyděl. Ještě, že mi nerozumí.
Človíček se zeširoka usmál, vzhledem k velké hubě to nebyl žádný kumšt, a něco kutil s knoflíky na jakémsi přístroji. Sbíral jsem chabé znalosti němčiny a pracně sumíroval kostrbatou větu, abych dokázal svoji světovost. Než jsem si vybavil potřebná slovíčka, ozvalo se perfektně česky: „Dobrý den, příteli.“
Zatvářil jsem se jako Eskymák na Sahaře, ale díky tomu, že jsem si všiml očí chtivě upřených na láhev, dokázal jsem vykoktat “Pivo?“ Stejně víš houby, co to je, dodal jsem v duchu.
„Nemáte ještě jedno?“
Tos uhodl. Myslíš, že do lesa tahám celou basu? Pokračoval jsem v duševním monologu, ale nahlas jsem řekl: „Prosím,“ a velkoryse mu nabídl.
Zkušeně zaklonil hlavu, zabublalo to, a půlka piva byla pryč.
„Dobré, moc dobré,“ zamlaskal a dorazil zbytek.
„Bodejť by ne. Plzeň je plzeň.“
Souhlasně kývl hlavou a s provinilým úsměvem mi vrátil prázdnou láhev.
„Odkud jste přiletěl?“
„Ale,“ mávl ledabyle rukou. „Ross 154, necelých deset světelných roků.“
„Znám,“ řekl jsem suverénně, ačkoli o hvězdách jsem věděl právě tolik, co o sexuálních obřadech maorů. „To sem létáte na pivo?“ zeptal jsem se naivně.
„Kdepak, jsem tu služebně.“
„Panejo,“ hvízdl jsem uznale. „Takovou služební cestu bych si taky nechal líbit. Já se tak akorát dostanu do Trutnova.“
„Žádný med to není … Tlučete se po různých planetách, ničíte si žaludek místními specialitami a z diet toho mnoho neušetříš,“ přešel na tykání.
„Jako u nás. A co máš v merku.“
„Děvčata.“
„Má to někdo štěstí,“ pronesl jsem závistivě. „Ale až ti přijdou na ty avantýry!“
„Mám to v náplni práce.“
„Co máš v náplni práce?“ nechápal jsem.
„Podívej,“ řekl tónem, jakým se vysvětluje mentálně zaostalému dítěti malá násobilka, „před lety jsme si udělali menší průzkum a zjistili, že ženská populace je u vás ve většině a disproporce dále narůstá. Chápeš?“
„Občas si přečtu statistickou ročenku.“
„U nás připadá na jednoho muže pouhá třetina ženy. Vzhledem k pozitivním testům, uvažujeme o dovozu pozemských žen a dívek.“
„Člověče, na to jsou paragrafy!“
„U nás by byly řádně provdané,“ ohradil se. „A ručím, že si je manželé budou považovat.“
Toť se ví, že by si ti třasořitkové s žabí hubou naše děvčata považovali, ale co ony? Rád bych viděl jednu, která by mu byla ochotna dát pusu. Jen počkej, kašpare, já ti ty choutky osladím. „Co za ně?“ zeptal jsem se, jako majitel požadovaného zboží.
„Náklady na přepravu jsou samy o sobě vysoké a pak, ubyde vám spousta problémů,“ začal zeširoka.
„Každá legrace něco stojí. Kolik,“ naléhal jsem tvrdě.
„Mysleli jsme gratis,“ špitl.
Šupáci švorcoví! Tak naše pěkné holky jim učarovaly a oni si myslí, že je dáme zadarmo. „To asi nepůjde. Ženy jsou naším bohatstvím.“
„Moc si jich nevážíte,“ přitlačil mě ke zdi. “U vás pracují, my je budeme hýčkat.“
„Nejde to a basta!“ odbyl jsem ho rezolutně.
„V tom případě budeme organizovat únosy, ale to se nám značně prodraží,“ povzdechl a když viděl, že ekonomická situace Ross 154 mě ponechala chladným, rychle pokračoval: „Nehledě na to, že můžeme roztrhnout i nějaké šťastné manželství. Co když náhodou uneseme vaši ženu?“
Tak to pr, kamaráde! pomyslel jsem si, ale zároveň mě osvítil nápad: „Pomůžu vám!“
„Výborně! … A zkušenosti máš?“
„Člověče, já jsem dvakrát šťastně rozvedený a potřetí nešťastně ženatý! Vždyť já jsem učiněný expert na ženskou otázku,“ vytahoval jsem si tričko.
Ocenil mě pohledem a zeptal se: „Dají se čekat nějaké komplikace při náboru?“
„Ale kdepak! Ženské budou rády, že jsou pod čepcem. Zato vy se hrnete do průšvihu.“
Pohledem mě vybídl, abych neznámou hrozbu upřesnil, a tak jsem pokračoval v líčení jejich chmurné budoucnosti. „Nejdříve vám zarazí veškeré koníčky, abyste měli čas na domácí práce, a pak vás budou komandovat, převychovávat a jinak terorizovat. Pokud jim nevyhovíte, stanou se nevrlé, svárlivé a plačtivé. Nakonec vás začnou trestat.“
„Jak trestat?“
„No, žádné vycházky, žádní kamarádi a vím já, co všechno vám zatrhnou. Mého přítele manželka občas i bije.“
„To říkáš jen tak,“ zapochyboval.
„Přesvědčím tě!“
Souhlasil a tím se chytil do pasti. Létající talíř nechal záhadně zmizet a odhodlaně mě následoval.
Moje žena je mírná jako beránek, ale k smrti nenávidí opilce a na tom byl založen můj nápad. Namísto domů jsme zamířili do hospody. Vyslance z Ross 154 jsem podnapilým strejcům představil jako diskžokeje z Prahy, což vzhledem k stříbřitému overalu zabralo a nechali nás na pokoji. Vražedná směs Virupi – víno, rum, - pivo – udělala své. Když jsem ho pozdě večer vlekl ke svému domku, škytal a bublal jako přetopený kotel. Pro větší efekt jsme to střihli oraništěm a s mírně pocuchanou elegancí jsme stanuli na světlém koberci v obývacím pokoji.
„Boženko, přivedl jsem kamaráda,“ zahlaholil jsem, zatímco nabírala dech. „Přiletěl až…“
„Mažte z toho koberce, ochmelkové!“ zaječela žena, aniž projevila sebemenší zájem o původ hosta, a rázně nás vystrkala na chodbu.
„Budeme večeřet?“ zeptal jsem se jako neviňátko, než za námi práskly dveře a ztlumily nesrozumitelné, ječivé zvuky v kadenci kulometu. „Vidíš?“ obrátil jsem se na chtivého dovozce. Krčil se v koutku a měl jsem dojem, že se mu ježí skromný porost hlavy.
Vešla žena s kýblem saponátu a kartáčem. „Až to vyčistíte, pakujte se nahoru!“ Myslela tím neútulné podkroví. Škytající představitel mimozemské civilizace se jí snažil cosi vysvětlit, ale moje zlatá Boženka mu zarazila řeč: „S opilci se nebavím!“
Ještě několikrát jsem ji popíchl, a tak předvedla celou škálu vyzrálého ženského umění. Od výčitek přes vyhrožování až po slzy. Nakonec nevydržela a utekla do kuchyně.
„Tak kolik jich chcete?“ obrátil jsem se na hvězdného vyslance.
Hodnou chvíli mlčel a upřeně se díval na špinavou vodu v kýblu. „Tento projekt budu okamžitě v Radě vetovat. Doporučím dovoz z Fomalhautu, i když je mnohem dál a tamější ženy nejsou ani zdaleka tak půvabné.“
„Snad se nebojíš,“ neodpustil jsem si malou špičku.
„Kamaráde, proletěl jsem rojem meteoritů, zažil metanovou bouři na Elteru, ale…“ nedořekl. Pustil hadr a těžkým krokem zamířil ke dveřím. „Děkuji vám. Všichni muži na Ross 154 vám budou blahořečit.“
Mohl se možná rozloučit vzletněji, ale cítil jsem, že návrat k vykání byl projevem nejhlubšího obdivu i úcty.
Dlouho jsem se díval na les, než jsem zahlédl jasný bod vzdalující se v hlubinách vesmíru. Neviděl jsem ho přistávat, ale odlet byl ďábelsky rychlý.
S manželkou jsem prožili tichý týden spojený z bezmasými dny. Když jsem tak posedával nad krupicovou kaší, uvažoval jsem, jestli má oběť nebyla příliš velká a zda vůbec stála za to. Nevím. Někdy, ale opravdu jen někdy, bych s vývozem ženských z celé duše souhlasil.


 celkové hodnocení autora: 99.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 16 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.1 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 27 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 63 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Adelaida 30.03.2012, 8:49:56 Odpovědět 
   Od bezmasých dnů po vývoz ženských jsem se asi hodně podobala onomu mužíčkovi, nemít uši, tak se mi papula rozjela přes celou hlavu. Nešlo se nesmát od prvních řádků po konec. Díky.
 ze dne 30.03.2012, 14:49:19  
   Dědek: Díky za návštěvu. Jsem rád, že povídka pobavila. Nabízím na zasmání Hodraka.
 cojsemtochtělříct 28.02.2011, 11:13:31 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: cojsemtochtělříct ze dne 28.02.2011, 9:04:14

   Samozřejmě to byl pokus o žert a na povídky se rád, průběžně mrknu. :)
 cojsemtochtělříct 28.02.2011, 9:04:14 Odpovědět 
   S pochvalnými komentáři do puntíku souhlasím, jen bych trochu zapracoval na názvu povídky. Chtělo by to větší důraz na proměnu z kuplíře na kazi-uka. :O)))) Promiň :)
 ze dne 28.02.2011, 11:01:40  
   Dědek: Díky za návštěvu, doufám, že se mrkneš i na ostatní povídky. Název můžu zněnit, ale myslím, že to není podstatné.
 Jujacek 06.01.2011, 12:58:32 Odpovědět 
   No myslím, že by to ženské taky přešlo, stálé opečovávání :) A tak obecně? Jo, některé jsou opravdu megery, někdy mám pocit, že v dnešní době veliká část a hlavně ty mladší (nechci se nikoho dotknout). No, můžu si hvízdat, že mezi ně nepatřím :) Doufám :D Ale nikdo není bez chyby... Hezké a vtipné :) Není co k tomu dodat ;)

páčko J. :)
 ze dne 06.01.2011, 17:36:50  
   Dědek: Opět díky za návštěvu. Komentovat komentík nebudu, aby mi to potom ty megery nespočítaly.
 zahradník 29.12.2010, 16:46:36 Odpovědět 
   Skvělé počtení :) Ale ony to ty ženy s námi také nemají vůbec lehké...
 ze dne 29.12.2010, 21:51:56  
   Dědek: V tom s Tebou musím souhlasit. Dík za návštěvu.
 Alasea 17.11.2010, 19:16:03 Odpovědět 
   Koukám, že jsme my ženy a dívky měly docela namále. :-)
Hluboká poklona dílu (a hlavně autorovi).
 ze dne 17.11.2010, 19:28:36  
   Dědek: Díky za milý komentář. Myslím, že se Ti bude líbit i další povídka. Mrkni na ni.
 salvator 16.11.2010, 12:41:14 Odpovědět 
   Zdá se, že jsem byl také ochuzen tímto skvělým dílkem, které bych rád, s tvým dovolením zařadil mezi své oblíbené´, jelikož tento žánr mám moc rád. Apropó, jen tak pro zajímavost, připomnělo mi to Kirila Bulyčova a jeho Mimozemšťany v Guslaru, takže pokud tohleto dílko náhodou neznáš, tak vřele doporučuji.
Mezi námi, vracím se k němu jednou asi tak za pět let. A pořád nemá chybu, fakt.
Máš můj obdiv. Přeji hezký den, Dědku. S.
 ze dne 16.11.2010, 17:08:05  
   Dědek: Díky za návštěvu a komentář. Tenhle žánr je také moje parketa, kde jsem dlouhá léta soutěžil a musím se pochválit, že dost úspěšně. Myslím, že se Ti budou moje povídky líbit. Postupně přidám pár kousků.
 Allainila 14.11.2010, 9:48:20 Odpovědět 
   Hm, tak zase smůla, dámy. I když kdo ví, jak si takový mimozemšťan představuje opečovávání. :D
Tato povídka je koncentrovaný kumšt převázaný mašličkou vtipu. Co jiného může utřinos mého ražení udělat než smeknout. :)
 ze dne 14.11.2010, 10:53:02  
   Dědek: Díky, děvče, vysekla jsi mi velký a vtipný komplimet. Doufám, že se Ti budou líbit i další povídky.
 maja52 13.11.2010, 21:17:30 Odpovědět 
   To nemá chybu, skvělá povídka. Zdravím tě.
 ze dne 14.11.2010, 10:53:24  
   Dědek: Díky, Majče.
 Sidonie Kermack 13.11.2010, 19:48:33 Odpovědět 
   Další povedená věcička, nasmála jsem se. A pak že jsou inteligentnější:-) Tobě se povede všechno, na co sáhneš, pardon, co napíšeš.
 ze dne 14.11.2010, 10:55:10  
   Dědek: Ale taky sem tam něco podělám, jinak to nejde. Díky za návštěvu a komentík.
 Šíma 13.11.2010, 16:35:49 Odpovědět 
   Líbilo, Tvé texty (ať už povídkové, nebo jiné - poetické) si vždy rád přečtu. Pěkně napsáno, na co všechno může jeden v lese narazit, ještěže měl Tvůj hrdina "fištróna" a pěkně to s tím mimozemšťanem vyřešil. Na druhé straně, nějaké ty "furie" bych jim poslal, svět by byl určitě o něco veselejší a v každém koutku světa by se nějaká našla, o to horší by pak byly asi reklamace, ale kdo chce kam? ;-)))
 ze dne 13.11.2010, 19:14:57  
   Dědek: Muselo by se to řešit bez nároku na reklamace, tak jako na vietnamské tržnici. Díky za komentík a návštěvu.
 RastoO 13.11.2010, 16:23:21 Odpovědět 
   Vyvážet ženský? xD hele já nevím... Bůh toho na tomhle světě dost podělal a nedomyslel.. ale mylsím, že ženskou jako takovou vymyslel skvěle... jinak parádní povídka a jak je v ní správně řečeno... Plzeň je plzeň =)
 ze dne 13.11.2010, 19:12:36  
   Dědek: Nemám nic proti ženám a dokonce celou řadu jich mám rád, ale ruku na srdcem, některé jsou hrozné megery a klidně bych je oželel. Díky za návštěvu a koment.
 Carolina 13.11.2010, 15:42:24 Odpovědět 
   Ahoj, že píšeš moc pěkné básně, to už vím, ale že i povídky umíš takhle propracovat, jsem netušila:) Líbila se mi opravdu moc, skvěle propracovaný příběh, není mu ani co vytknout.
 ze dne 13.11.2010, 19:08:40  
   Dědek: Víš, děvče, povídky jsem psal mnohem dříve než básničky a najdeš je v novinách, časopisech i v knížkách.
 Ekyelka 13.11.2010, 15:14:42 Odpovědět 
   Zdravím a vítej zpátky!
Sice s drobným zpožděním (aspoň trocha virtuálního červenání), nicméně jsem ráda, že tenhle text na mne počkal.
Eh, kecám. Zamluvila jsem si ho, jen se objevil ve frontě, protože dobře vím, jak dobře umíš psát. Tvoje texty jsou čtivé, humorné a přitom mají hlavu a patu.
A občas skrývají i velmi hlubokou, léty ověřenou pravdu. :)
 ze dne 13.11.2010, 19:06:26  
   Dědek: Díky, Eky, za publikování a milý komentík. Uvidím, jak bude zájem čtenářů o mé starší věci.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Týnuš
(8.2.2021, 18:37)
Sivanah
(7.2.2021, 21:40)
black dragon
(2.2.2021, 14:52)
kennethparkerp
(30.1.2021, 09:09)
obr
obr obr obr
obr
Ďáblova věž
Khalia Jasnozraká
Svět za duhou 2
micromys
Působivá exkurz...
Rory
obr
obr obr obr
obr

Víceméně normální
chris ONNE
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr