obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele."
Francis Bacon
obr
obr počet přístupů: 2915545 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39811 příspěvků, 5772 autorů a 391773 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Dimenze, kapitola 1/2 ::

 autor lotty publikováno: 09.11.2010, 15:06  
Kam se výzkumníci nakonec dostali?
Podaří se týmu kvalifikovaných vědců odhalit příčinu flabrilace?
 

      Telance pominula. Vzápětí se jednotlivé prstence ustálily ve svislé rovině tak,
aby jimi členové expedice prošli ven. Do neznáma, v němž panovala temnota.
Jako první se na průzkum vydal plukovník George McGoldwynn. Světlo vycházející
z jeho zbraně zbortilo pásy okolní tmy. Pruh utvořeného šera poodkryl část prostoru. Intuitivně se vydal ke sloupům, které odrážely nažloutlé světlo. Pár okamžiků po něm vykročili do černočerné tmy i major Sebastian Fox a kapitán James Wood, následováni Tess Blakeovou a Samuelem Yeffersonem.
      Ačkoliv se to zdálo absurdní, ve skutečnosti s sebou neměli zařízení, které by jim umožnilo zaktivovat zpětnou vazbu naposledy realizovaného spojení mezi oběma spirálami. Tess se proto potloukala kolem spirály, a hledala cokoliv, co by jim pomohlo dostat se zpátky domů.
Samuel se snažil najít známky existence civilizace. Zabrousil mezi sloupy. Jediné, co našel, byla silná vrstva prachu na polici, která vypovídala tak akorát o tom, že tu lidé kdysi byli. Ale kdy? Těžko říct.
      Během průzkumu zarachotily vstupní dveře.
To přilákalo plukovníka ke spirále, Samuela též.
      „Neříkala jste, že nepůjdou otevřít?“ Poznamenal plukovník.
      Se zvukem zdánlivě podobným otevření sejfu se pootevřely. Zpoza těžkých kovových vrat vyšel černoch ve vojenské uniformě. Následovalo ho několik chlapů. Strategicky se rozestavěli kolem jednotky plukovníka McGoldwynna. Dalo by se říct, že je obklíčili. Namířili na ně zbraně a postávali
na svých pozicích jako kamenné sochy.
      „Složte zbraně! Identifikujte se,“ vyzval je velící důstojník cizí jednotky.
      Nic jiného jim nezbývalo. Zbraně popustili hlavněmi k zemi.
      „Plukovník McGoldwynn, letectvo Kvazifederace,“ odvětil.
      „Fajn. Veliteli, transportujte nás,“ zavelel důstojník jednotky.
      Pár vteřin je oslepila jasná záře, barvou i teplotou připomínající světlo terarijní zářivky, načež všechny pohltila. Členové výpravy pocítili nezvyklý, těžko popsatelný pocit. Po zvláštním zážitku
se ocitli na palubě vesmírného plavidla.
      „Tak leťte,“ zaslechli povel velitele transportéru.
      Důstojník sedící ve vedlejším křesle zadal příkaz palubnímu počítači. Vzletky slabě zazvučely, loď zahájila mírné stoupání, a při zážehu hlavních motorů nabrala rychlost. Let trval sotva pár hodin. Jakmile se pod světly - indikátory lodi - zaleskl prazvláštní útvar, částečně zasazený do skalisek, obehnaný štítem sestaveným ze skleněných trojúhelníkových modulů pospojovaných zvláštními bělavými trubkami, Messenger (tak se loď jmenovala) zahájil kolmé klesání k elipsovité kupoli opatřené kruhovou objímkou na svrchním plášti štítu, v němž se nacházela zabudovaná clona rozdělená do osmi částí. Dorazili do cíle.
      Jednotlivé složky clony se na povel Řídícího střediska od středu rozevřely tak, aby v ní vznikl volný prostor. Pomalu se po vlastních osách otáčely protisměru hodinových ručiček,
a když se ob jednu clonu nadsunuly nebo podsunuly, slabě zaskřípaly. Plavidlo díky tomu bezpečně vletělo do Města. Kolem lodě v úrovni clony poblikávaly navaděče. Signalizovaly vzdálenost
od kruhové papily vizuálně – střídavě svítícími odstíny modře, čímž měly zabránit tomu, aby plavidla do kruhové objímky nenarazila.
Když se dostali nad rovinu Střediska obstavěného lodními doky v několika řadách, Messenger naklonil pravé křídlo co nejníže, obletěl zajímavě architektonicky řešenou budovu a zakotvil v doku číslo jednadvacet - v kotvišti dva u prvního mola.
       Během prvních okamžiků je hned po vstupu do podzemní budovy patřící letectvu nečekalo nic jiného a nic tak záživného jako nařízená zdravotnická prohlídka. Poté s každým členem expedice proběhl náležitý výslech.

*

       Mezitím na Velitelství super-spirály v jejich domovském vesmíru hledali odpověď na otázku, co vyvolalo oslnivé záblesky. Padaly různé návrhy, třeba takové, že se mohli přehoupnout
do paralelního vesmíru, dimenze, nebo že šlo o projev něčeho, s čím se ještě lidstvo nesetkalo.
To však nebyla obstojná odpověď.
      Řešení situace se ujal doktor Terry Marshall, kvalifikovaný astrofyzik.
S pomocí doktorky Cassandry Blakeové, sestry Tessiry Blakeové, se pustil do řešení problému. Přizval si tým vědců. Společně zjistili, že jev, který nazvali flabrilace , poškodil spirálu. Alespoň tak si to mysleli. Při opětovném pokusu zadávání adresy se jim nedařilo zadat symboly na čtvrtém a pátém kruhu spirály. Kruhy se dál otáčely tak, jakoby žádné symboly nezadávali. Došli k názoru, že zkusí jinou variantu.
Doktor Marshall kvůli tomu svolal poradu. Během vášnivé debaty postával u prezentačního plátna, s ovladačem k přepínání snímků v ruce, naproti němu se na tmavě hnědé desce stolu vyjímal technicky pokročilý tablet opřený o vyklápěcí stojánek, a vysvětloval, k čemu nejspíš došlo.
Na přísedících sledoval mizející úsměvy. Před zahájením ostrého provozu se téměř všichni obavám doktora Marshalla a ostatních vědců, kteří se podíleli na primárním výzkumu artefaktu, vysmívali. Tvrdili, že to se spirálou půjde jako po másle. Teď se nesměli divit tomu, že je Terry poučuje s takovým odporem. Nebýt ho, sami by záhadu super-spirály nejspíš nerozluštili.
      „Když se nedají zadat symboly na dvou středových kruzích, představuje to problém,“ spustil.
      „Toho jsme si vážně nevšimli,“ vyzval ho generálův zástupce a poradce, Anthony Greewes.
      Terry zareagoval tak, že sklopil hlavu a zoufale pohlédl nato, jak se většina kruhů propadla
o pár centimetrů níž, ale dva středové kruhy ZAS ne. Kvůli tomu nemohlo vzniknout spojení mezi touto a posledně vytáčenou adresou cílové spirály.
      „Možná existuje způsob, jak je dostat zpátky,“ hlesl Terry.
      „Jaký?“ Vyzval ho generál.
      „Vytvoříme stabilní super-síť.

---
Slovníček pojmů
Flabrilace - z anglického flash – záblesk a brilliant – namodralý, je jev, který vznikl za nejasných okolností při zadávání adresy na spirále


 celkové hodnocení autora: 89.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 19 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 09.11.2010, 15:05:45 Odpovědět 
   Zdravím!

Další díl je tady. Naši hrdinové sice někam onou "červí dírou" odcestovali, ale zatím není jisté kam (v prostoru a čase). Nemůžu si pomoct, ale zdá se mi, že šetříš popisy. Mohla bys trochu více přiblížit svým čtenářům to, co vidíš před očima, když text přepisuješ z vizuální představy svého vnitřního zraku na papír. Připouštím, že je to mnohdy těžké, ale ne vždy je představivost čtenářů tak velká, jak se zdá, aby svým vnitřním zrakem byli schopni vidět to, co ty... (nebo ta moje silně pokulhává) Každopádně se těším na pokračování...

-- Signalizovaly vzdálenost od kruhové papily vizuálně – střídavě svítícími odstíny modře, čímž měly zabránit tomu, aby plavidla do kruhové objímky nenarazila. -- zabránit čemu? (Aby narazila, nebo nenarazila? V každém případě nesmí narazit, tedy: zabránit tomu, aby narazila...)

-- Nebýt ho, sami by záhadu super-spirály nejspíš nerozluštili. -- Nebýt jeho, sami by záhadu... (jeho zní lépe)

-- a zoufale pohlédl nato -- a zoufale pohlédl na to (chybějící mezera mezi slůvky)

-- ale dva středové kruhy ZAS ne. -- ZAS jako: zas? zase? (velkým to vypadá spíš jako nějaká zkratka)

P.S. Ještě mě napadlo: Copak Tví hrdinové na nic nemysleli? Nic necítili? Strach, obavy, zvědavost, či bůh ví co? ;-)
 ze dne 13.11.2010, 12:00:44  
   lotty: Ahoj Šímo,
děkuju za publikaci a za hezkou známku.
Ano, popisy šetřím. Má to svůj důvod. Kdybych jimi totiž nešetřila, tak by výsledek knihy měl nejspíš tři sta stran. Navíc mám tendenci rozkousávat dějová okna, takže to se tomu snad vyrovná. Navíc i právě díky tvému poznatku to ve čtenáři může nastartovat fantazii.

- Ano. Zabránit jim, aby nenarazila.

- Nevím, tohle mi nějak drhne.

- Ono není nato jako na to. I když máš pravdu. V tomhle je přípustnější na to, protože jako nato by se bral časový údaj v přirovní s hned po tom, což by nedávalo smysl.

- Spíš mi šlo o to, to zdůraznit, aby čtenáře trklo, že je problém.

- Jistěže cítili, mysleli a tak podobně. Tenhle styl psaní má dokázat, že to jde vyjádřit i beze slov. Beru to jako samozřejmost, a co beru jako samozřejmost, většinou ani nezmiňuji.

Můžu ti slíbit, že pokračování bude už trošičku v akčnějším duchu.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
TheaK
(16.5.2020, 11:57)
Ka
(11.5.2020, 21:51)
BukBird
(3.5.2020, 22:07)
Kakofonie Osudu
(2.5.2020, 20:00)
obr
obr obr obr
obr
Strůjce
Tilda
Když svět býval...
guru
Síla celku zvít...
markus
obr
obr obr obr
obr

Sedmihlavá kráva
Amarantine
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr