» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Slova jdoucí ze srdce, hřejí tři zimy."

K. Čapek

počet přístupů: 2141587

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303530 komentářů :: on-line: 11 ::

:: Oběd ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Literární jednohubky!

Šíma	publikováno: 13.11.2010, 16:05

Vykreslení situace: obyčejná kuchyň - stůl, židle (nedaleko kuchyňské linky), na stole ubrus, na ubruse talíř s gulášem a knedlíky, vedle ležící příbor (v zašedlém ubrousku) a neotevřená lahev piva s upatlanou sklenicí. Kdesi tiše vyhrává rádio, venku (za špinavým oknem) je zamračeno, poprchává.


	"Dneska to asi přijde!" postěžoval si guláš a trochu se rozvlnil na talíři, který by si zasloužil větší péči. Jar snad viděl jen z rychlíku. "Jo, nejspíš máš pravdu..." řeklo maso v guláši. "Jednou to přijít muselo, proč ne dneska?" "Dneska ne," prohlásil rezolutně jeden z pěti knedlíků, ten úplně na levé straně. "Dneska je den na hovno, podívejte... Venku prší!" "A co my s tím?" zamyslel se guláš. "Když už jsme na talíři?" "No a co?" zeptal se tentýž knedlík. "Ještě jsem si ničeho neužil!" "Ale užiješ si..." řeklo maso v guláši. "Jo, v žaludku," chechtaly se zbývající knedlíky. Kdesi zahučela voda v toaletě, vrzly dveře od WC a ozvalo se tiché zafunění. Nakrátko zasyčela voda v koupelně, pak spadl na zem špinavý ručník, ještě stačil hlesnout: "Sakra, už zase!" "Už je to tady..." řekl guláš a malinko se zachvěl. Možná se zachvěl i talíř a s ním i stůl. A se stolem i podlaha kuchyně. Do místnosti vešel postarší břichatý muž s holou hlavou, děravým tričkem bez potisku a červenými trenýrkami s lampasy. Mlsně se podíval na stůl, na talíř, na guláš s knedlíky a na pivko, které ještě ani neotevřel. Promnul si ruce a polkl slinu. "Už?" špitl knedlík, který chtěl ještě žít. Bohužel byl jen knedlíkem, jedním z mnoha, a na jeho názoru nezáleželo. "Už!" řekl guláš třesoucím se hlasem. "Připravte se..." "A bude to bolet?" špitlo maso v guláši. "Snad mu budeme chutnat," řekly tichounce zbylé knedlíky. Chvíli se díval na čekající jídlo na talíři, ze kterého se ještě kouřilo. Vzal do rukou vidličku a nůž a chvíli si je přeměřoval, zda je příbor patřičně nabroušen. To, že byl trochu upatlaný, mu ani v nejmenším nevadilo. Užmoulaný ubrousek si dal na klín a zaposlouchal se do kručení svého břicha. Naposledy se nadechl a naklonil se nad talíř s příborem v rukou, aby se dal do jídla. Blaženě si oddechl a začal hlasitě mlaskat... "Tak a je to," nadechl se guláš. "Máte někdo poslední přání?" "Ani ne..." špitlo maso. "Tak na viděnou v žaludku, tam se všichni sejdeme!" "Do hajzlu!" zakřičel knedlík (ten první zleva), který to také schytal jako první ze všech pěti knedlíků. "Tam se možná sejdeme taky!" zavolal na něj guláš na rozloučenou. "Se včerejším obědem, večeří a možná i dnešní snídaní..." "Vzhůru do jiného stavu!" křičely zbylé knedlíky nedočkavě. "Vstříc novým dobrodružstvím... Bude cvrkot, bude veselo!" Naříkající knedlík byl namočen v guláši, rozkrojen na pět kousků a pomalu sněden. Muž si ničeho nevšiml, nějaký ten tichý hlásek kříčícího jídla jej ani ve snu nezajímal. Mlaskal jako hladové čuně, občas si říhl, nebo tu a tam pustil ducha. Kultura stolování jako hrom. "To je doba... To je doba..." broukala si stále zazátkovaná láhev piva s pěnivým mokem uvnitř. Tu správnou teplotu měla asi před pěti minutami a s každou ubíhající vteřinou byla teplejší a teplejší. Maso si myslelo své. Kdo by byl potěšen pomyšlením, že bude rozemlet na malé kousky? Knedlíky odhodlaně čekaly, až skončí v mužových útrobách, zatím co se guláš ještě chvíli cukal. Pivo tiše, avšak o to netrpělivě čekalo, až přijde na řadu. Venku pořád poprchávalo. Jen rádio přestalo hrát, snad drželo pietní minutu ticha za guláš s knedlíky. Realita však byla mnohem drsnější, došly mu baterie. A pak se to stalo, s posledním soustem vytáhl tlusťoch z kapsy u trenek otvírák na pivo a s hlasitým psík jej otevřel. "Konečně svoboda!" bublaly bublinky v pěnivém moku. "Za chmel a jeho přísady... Vzhůru do sklenice!" Když bylo po všem, muž vstal, dopil pivo a zanesl talíř i s příborem do špinavého dřezu. Prázdnou láhev hodil do kouta. S cinknutím dopadla vedle ostatních na linoleu. Guláš s knedlíky v břiše svedl poslední boj s žaludečními kyselinami. Navzdory jeho snažení vše dopadlo dobře, pro tlusťocha, který si poplácal odulé břicho a malinko se otřásl při pohled na neuklizenou kuchyň. Dneska to musím všechno umýt! řekl si. A pak si hlasitě říhl. Snad šlo o poslední výkřik guláše, pěti knedlíků a desetistupňového piva... Ano, milé děti, být jídlem není vůbec jednoduché!


celkové hodnocení autora: 98.2 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 15		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: [ - ]		tisk příspěvku

počet komentářů: 45		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 48		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Kondrakar	03.10.2011, 15:53:44

Zdravím, předpokládám, že ten chlápek a jeho způsoby byly pouze fiktivní nebo jsi psal podle živé předlohy? Jinak to bylo povedené. Chudinka jídlo. Co asi zkouší než nastane jeho konec.


ze dne 03.10.2011, 16:02:27
Šíma: Vše je jen čistá fikce, dík za zastavení a komentík! ;-)

Tess.n	18.02.2011, 11:48:02

Odpověď na příspěvek od uživatele: Tess.n* ze dne 17.02.2011, 21:01:37* Ach jo, další, kdo nezná báječné slovo bego:o))) Když je něco bego, znamená to, že je něco ještě víc, než ,,faň":) Vlastně určitý titul pro věc, která se nám líbí, nebo nám vyhovuje:o) Bego se samozřejmě stupňuje, máme bego, begišo, begiško a nejvíc bego. Ano, bego má opravdu čtyři stupně:o) Tak snad jsem trošku rozšířila řady znajících slovo bego:o)


ze dne 10.09.2011, 19:19:50
Šíma: Teď už ho znám, přestože netuším jeho význam! ;-)))

Tess.n	17.02.2011, 21:01:37

Tohle mi v dnešní deštivý večer zvedlo náladu!:D:) Oddechové, bego..:o)))


ze dne 17.02.2011, 21:46:03
Šíma: Díky za zatavení a komentík. Jsem rád, že se líbilo, přestože netuším, co je to: "bego"! ;-)))

phaint	15.11.2010, 21:54:21

Tak tohle mě neskutečně potěšilo, napadá mě něco jako "dojemně absurdní" (nebo to bylo absurdně dojemné ?!?) Myslím, že každý z nás má občas chuť zařvat "Do hajzlu!" a pravda je, že se tam taky všichni nejspíš sejdem, takže mám pro tvůj guláš a knedlíky pochopení :) Díky...


ze dne 15.11.2010, 21:57:21
Šíma: Děkuju za zastavení i komentář a jsem rád, že se povídka líbila! Guláš mám rád, ale gulášem bych být nechtěl! ;-)))

Matylda Kratinová	14.11.2010, 20:09:08

Pripomnelo mi to filozofickou otazku, ktera tohle tema trochu rozvadi. Jak se treba cejti psenice, co vyrostla na poli, nez ji spolkne kombajn (nasledne je z ni mouka a pak knedlik), a co si mysli pasik, o tom by tu jiste radi vypraveli ochranci zvirat. Nebo jistej kmen z Andaman, kterej ma pomerne originalni zpusob domaci zabijacky =-) Jinak moc pekny, M.


ze dne 14.11.2010, 21:41:20
Šíma: Děkuji za zastavení i pěkné rozvedení komentáře (do šíře i do podrobností)! ;-)

chris ONNE	14.11.2010, 17:29:26

Ahoj šímo! Nooo, i mé maličkosti se to líbilo! :-DD Šotky jsem nezahlédl, takže předpokládám, že se odstěhovali. Jen doufám, že jsi je nenasměroval mým směrem! ;-) Ale přesto se mi tam jedna věc nelíbí /jj, jsem hroznej!/. Ta poslední věta mi tam tak trochu kazí atmosféru. Asi bych ji tam nedával, toť však jej můj názor! Hezký den a těším se na další takové šímoviny! Chris


ze dne 14.11.2010, 20:07:23
Šíma: šíma zdraví chrise a děkuje za zastavení a komentík! ;-)

Charlotte Cole	14.11.2010, 17:12:46

Zasmála jsem se, vážně. :) A vzpomněla jsem si na svoji Ruličku... Líbilo se mi to, Šímo, potěšilo (i ta délka, protože poslední dobou tak nějak nestíham a nemam čas číst delší dílka) a nechávam ti tu zaslouženou Jedničku. :)


ze dne 14.11.2010, 20:06:37
Šíma: Děkuji! ;-)

Pelion	14.11.2010, 17:02:47

Poznal jsem tě, Šímo! Mě neobalamutíš! Ty trenky, triko, břicho… :-))) Hezký den přeji. Nic se nedá dělat, než-li konstatovat, že se mi povídka dost líbila. Snad z prosté absence nadbytečných slov a vět, které autor v minulosti hojně používal, či pouze proto, protože proto. V jednoduchosti je síla a luxusu i určité nadvybavenosti filmových domácností si pozorný divák užije ažaž… Tady jde o čtenáře. Komu by se nelíbil „obyčejný“ oběd bez všech těch „kudrlinek? Poslední věta „hapruje“, mohla být nahrazena jinou, vhodnější. Možnost je také vynechat – „Milé děti“… = Být jídlem není vůbec jednoduché! Pelion


ze dne 14.11.2010, 17:05:26
Šíma: Díky za zastavení a komentík! Ano, šíma se vždy stejně prozradí! ;-)))

Jujacek	14.11.2010, 16:07:10

Wow, husté a smutné. Snad mi od teď nebude líto každého sousta :))) S ručníkem mě to rozesmálo :D A pak i dál :) Chování onoho tlouštíka mi trochu připomíná mého bytného :D Ale pšt :) Líbilo, jedna :)


ze dne 14.11.2010, 16:11:32
Šíma: Lidi jsou si někdy podobní jako vejce vejci! ;-))) Ale pšt! Děkuju za zastavení a jsem rád, že se líbilo!!!

Dani	14.11.2010, 15:20:20

Úsměvná představa, jak se asi cítí jídlo, než ho sníme. Může mít vůbec radost ze života? :-) Já, když jím, tak ano :-))) Bezvadné, šímovské. Za jedna.


ze dne 14.11.2010, 16:10:54
Šíma: Díky moc za zastavení a komentík! Jídlo se s tím bude muset smířit, hlavně že nám chutná! ;-)

Sidonie Kermack	14.11.2010, 8:27:59

Odpověď na příspěvek od uživatele: Sidonie Kermack* ze dne 13.11.2010, 19:56:32* Myslela jsem, že to bude takový ten klasický oběd, kde se sejdoulidé a žvaníá a cpou se... Tohle je pro mně nový druh pohledu a asi se budu rozmýšlet, než něco jen tak "spořádám" a každému soustu se radši omluvím:-)


ze dne 14.11.2010, 11:40:11
Šíma: ;-))) "Promiň!" mňam. "Mrzí mě to..." ham. "Opravdu," hmm. "Omlouvám se!" mlask. To by ses moc nenajedla. Možná by bylo lepší omluvit se jídlu jako celku a poprosit jej, aby Ti chutnalo! Nad tímhle jsem vážně nepřemýšlel! Hihihi...

salvator	13.11.2010, 23:30:17

Šímo, Šímo, je to tak akorát, ani moc krátké, ani dlouhé, jak jsem původně čekal... Nakonec, nejdůležitější je, když jeden nemá o nápady nouze a zvlášťe o ty, které jsou jako tento skutečně, příjemně, úsměvně originální. Vlastně, nemám skoro, co bych řekl, prostě, fakt dobrý. D.


ze dne 13.11.2010, 23:35:17
Šíma: Děkuji, jsem rád, že se líbilo! ;-)

Anna Weberová	13.11.2010, 21:46:01

Zdravím, jsem nadšená :-), připomnělo mi to jeden krátký animovaný film od Jana Švakmajera, kde spolu tančí masa na řízky :-). Osobně bych tam nedávala tu poslední větu, ale jinak bezva, dávám za jedna.


ze dne 13.11.2010, 22:14:13
Šíma: Zdravím a děkuju moc za zastavení a komentík! Když tak si tu poslední větu odmysli! ;-)

Sidonie Kermack	13.11.2010, 19:56:32

Čekala jsem všelicos, ale takovéhle pojetí oběda mě nenapadlo. Je to povedené.


ze dne 13.11.2010, 20:42:19
Šíma: Myslela jsi, že to bude ještě horší? ;-))) Nebo jsi netušila, že by i jídlo mohlo mezi sebou komunikovat? Dík za zastavení a komentík!

Aini	13.11.2010, 19:24:17

Odpověď na příspěvek od uživatele: Aini* ze dne 13.11.2010, 18:37:11* To: Šíma večerníček pro hubňulky... :-))))))))))))


ze dne 13.11.2010, 19:55:05
Šíma: :-DDD

Dědek	13.11.2010, 19:01:48

Skvěle napsaná povídka, Šimi. Nakonec ty už jsi vypsaný autor, který má svoji kvalitu.


ze dne 13.11.2010, 19:17:47
Šíma: Díky, Dědku, nic autora nepotěší více, jako kladná kritika! ;-)

Aini	13.11.2010, 18:37:11

Hezké; živě, barvitě a dobře napsáno (klidně i jako večerníček či příručka pro hubňulky…) :-)))


ze dne 13.11.2010, 18:56:49
Šíma: I jako Večerníček? A nelekly by se děti a nepřestaly pak papat? ;-))) Osobně netuším, aby z toho neměly noční můry, že si jídlo v jejich bříšku povídá...

exiles	13.11.2010, 18:18:16

Skvělý nápad trochu postrádající hloubku, kterou mám na literatuře tak rád, ale na rozptýlení fajn. Mimochodem bylo by to fajn vidět v divadle a o přestávce dostat guláš místo zákusku či chlebíčku :)


ze dne 13.11.2010, 18:55:47
Šíma: Huh, hloubku v "Literárních jednohubkách" hledat nelze... Děkuji za zastavení i komentík! Takový dobrý gulášek (i v divadle), to by bylo! ;-)

Albireo	13.11.2010, 17:45:08

Za jedna!


ze dne 13.11.2010, 18:54:37
Šíma: Díky! ;-)

Terry	13.11.2010, 17:38:34

Moc nevím, co si o tom myslet, každopádně musím říct, že jsem dostala hrozný hlad :)


ze dne 13.11.2010, 18:54:21
Šíma: Pěkné, já už povečeřel, přeji dobrou chuť! ;-)

Carolina	13.11.2010, 16:40:12

Šímo, opravdu moc pěkný, je dobře, že tě dotyčný autor přemluvil, aby jsi toto dílko zvěřejnil:))) Pobavila jsem se. Naprosto jednoduchý příběh, pěkný nápad a skvěle napsané. Posílám 1 jak jinak :)


ze dne 13.11.2010, 16:54:36
Šíma: Dík za zastavení a komentík a jsem rád, že se líbilo! ;-)

Garth	13.11.2010, 16:32:55

Hodnotit nebudu, protože bych nevěděl, co vůbec dát za známku. :)) Neskutečně jednoduchá, přesto však zábavná krátká povídka, která by se přesně hodila dětem "na dobrou noc". A ano, mluvící jídlo je vážně dobrý nápad!


ze dne 13.11.2010, 16:38:12
Šíma: Díky, jsem rád, že se líbilo! ;-) A známku dej takovou, jakou si myslíž, že si tento textík zaslouží... Něco kolem dvojky, snad! Hihihi...

Šíma	13.11.2010, 16:22:48

K publikaci mě přemluvil jeden autor na SASPI, snad se bude líbit, dohromady je to "o ničom", ale když už, tak splním jeho přání. Snad se bude tento text líbit i dalším čtenářům! ;-))) P.S. Tak a vykecal jsem se z toho... Myšlenka to však není špatná, kdyby jídlo umělo mluvit?!