zvířátka na mých kalhotkách
v tvojí přítomnosti svítí
a já si řikám
snad nejsem zas tak moc
/shnilý jablko/
prolezlá červy, ikdyž dávno nemám roupy
můj světlonoši v černym kabátě
jen prosakuj dál
minotaurskými cestami lebečních švů
a střez mě před jedem křehčícím
/moje prsní řízky/
krustu mýho svědomí
vždycky bez hotovosti
budu tvůj vděčný zákazník
pořád v první řadě
osvícená ultrafialovým světlem
/na záchodcích v Globusu/
rozvinu lístky z loterie