obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Dobré dílo poslouží jako potrava pro duši, špatné i jako podložka nohy stolu."
Pavel Sečkář
obr
obr počet přístupů: 2141588 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303531 komentářů :: on-line: 9 ::
obr

:: Šípky červené ::

 autor 40 publikováno: 15.11.2010, 23:46  
 

Šípky červené
kapky krve
na trnech

Slunce nad hlavou
v ní tma
slov

Každý svůj
hrob
má vykopán

Někdo znaven
ulehl už
někdo nad ním
pravá žena, pravý muž
dosud tančí

Zase vidím:
můj stín
je častěji větší
než já

Šípky červené
kapky krve
na trnech
To oni
my ne
My ne!


 celkové hodnocení autora: 98.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 12 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.1 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 22 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 32 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 čuk 25.11.2010, 7:34:11 Odpovědět 
   Nostalgie smutná a pak vzdorovitá, Ale taky: my ano! Obvazujeme, a dlouho se dá prohlídat skrz obrazy. Líbí se mi.
 ze dne 26.11.2010, 8:03:39  
   40: Prohlédat skrz se dá asi u každého obrazu, základní filtry jsou objekt, skrz který se kouká, a pak subjekt, který kouká. Tys mě zase dobře nakop, neboť jsem pochopil jiný smysl, který jsem si v tom neuvědomoval, ale mohu se s ním ztotožnit. Díky a díky.
 Mab 17.11.2010, 21:16:28 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Mab ze dne 16.11.2010, 23:25:54

   Určitě na tom pracuj častějš, protože jinak by to byla škoda! ;)
 ze dne 19.11.2010, 14:37:02  
   40: Zkusím, většinou beru tužku do ruky, když už v ní neudržím nic jinýho a oči se klíží...
 maja52 16.11.2010, 23:59:03 Odpovědět 
   Ta se mi líbí moc, bravo. Ahojky.
 ze dne 17.11.2010, 16:40:55  
   40: To jsem rád, díky taky moc. Hezký podzim.
 Mab 16.11.2010, 23:25:54 Odpovědět 
   Pěkná báseň, závěrečnou gradaci považuju za povedenou, je to takový... prostě básnický =)

Co ti ale musím vytknout, je forma. Ta tu myslím není moc zvládnutá, místo aby napomáhala obsahu (tj. zvyšovala jeho dynamiku, rozvrhovala správně důraz atd.), jej spíše ruší.
 ze dne 17.11.2010, 16:40:25  
   40: Díky, máš pravdu, forma je u mě většinou až na chvostu. Tady pokulhává někde za ním. Ale občas na tom pracuju, tak třeba někdy nějaké zlepšení vznikne.
 Sidonie Kermack 16.11.2010, 19:02:12 Odpovědět 
   Líbí se mji to, už proto, že mám červené šípky oblíbené (stejně jako jeřabiny). Jinak kapky krve (mojí) zůstávalo i na angreštu, když jsem ho jako dítě musela trhat a můj kocourek si myslel, že si s ním hraju:-). Tak jsem pak nevěděla, od čeho mám víc škrábanců, zda od kocourka nebo z trnů angreštu:-)
 ze dne 16.11.2010, 19:28:12  
   40: Milé, když vykouzlí básnička takovéhle vzpomínky. Děkuji. Sofistikovaný přístup (když už nejsi dítě a chtěla bys toto rozřešit): pěstuj beztrnné odrůdy, pak bude jasné, kdo může za škrábance (kromě Tebe). Děkuji a přeji hezký podzim.
 Verbena 16.11.2010, 17:34:00 Odpovědět 
   Kapky krve na trnech občas zůstanou, když trhám šípky. Hezky jsi to vystihl. Na podzim se dlouží stíny dřív a můj stín je také častěji větší než já. Hezké, dávám 1!
 ze dne 16.11.2010, 18:08:49  
   40: Děkuji, dělám, co můžu. Jsem rád, že se líbí můj pohled na svět, respektive to, jak se ho snažím transformovat do slov. Ale někdy moc slov je tma a hluk, neustálý šum, myšlenky utíkající od jedné věci k druhé...
 Aini 16.11.2010, 15:53:01 Odpovědět 
   Jako bychom sklízeli to, co jsme sami "zaseli"
- lidé se na sebe přestávají už i usmívat...-
a stíny se prodlužují (?)
1
 ze dne 16.11.2010, 16:27:45  
   40: Děkuji. Přiznám se k tomu stínu (a shodím poetičnost). Došlo mi to, když jsem si vozil beton a lampa za mými zády protáhla můj stín až na střechu stodoly... Nějak mně to připomnělo moji velikost...
 Adam Javorka 16.11.2010, 12:12:08 Odpovědět 
   Páči sa báseň a hlavne jej myšlienka používaš dobre zvraty....
 ze dne 16.11.2010, 16:24:54  
   40: Děkuji, jsem rád, že se líbí, že jsem při popisu reality až tak moc nepokřivil obrazy.
 Dědek 16.11.2010, 11:36:02 Odpovědět 
   Líbí se mi, ale těžko komentovat. Každý má svůj hrob vykopán, ale já ještě tančím, jen rytmus už mám jaksi pomalejší.
 ze dne 16.11.2010, 16:22:43  
   40: Je fajn, že si to uvědomuješ. To stačí. Díky
 obaleč 16.11.2010, 5:23:46 Odpovědět 
   Všichni jsme pomíjivý a všichni vinni.1
 ze dne 16.11.2010, 7:02:17  
   40: Tož sem dopil víno a včil sem nejak minul...
Díky. Ve srovnání s krví na trnech věnce jsme pomíjiví a vinní porušením hmotněprávního ustanovení nejvyššího zákona všichni.
 Šíma 15.11.2010, 23:45:51 Odpovědět 
   Zdravím!

Jako bych za jednotlivými slovy viděl určitou oslavu života a popírání vlastní smrti, přestože vše živé musí jednou zemřít. Tancovat na cizím (nebo vlastním) hrobě? Radujme se, než tam také ulehneme k věčnému odpočinku? Ano, každý máme svůj hrob, někteří označený, jiní bezejmenný. Už když se narodíme je jasné, jak skončíme a nic na tom nezmění fakt, jak moc, nebo jak málo, proléváme svou krev, která může mít i na trnu podobu šípku (plodu docela bezvýznamného). Není v této "nesmyslnosti" a pomíjivosti určitý smysl? Ale kdo ví, třeba hledám něco, co najít nelze, nebo pláču (či se raduji) na špatném hrobě...

Nemůžu se dohodnout (sám se sebou), jak moc se mi dílko líbí, nebo nelíbí... Známka je proto taková, jaká je! Ať si každý čtenář posoudí, jak moc dobrá je tato báseň! ;-)
 ze dne 16.11.2010, 6:58:07  
   40: Díky za publikaci a koment. Jsou to jen takové pohledy kolem sebe. Každý si v tom může najít své významy. Neumíme/nechceme převzít zodpovědnost, byť svým konáním (včetně smýšlení) rozhodujeme o sobě. Maximálně jsme o tom schopni tlachat v příšeří čajovny nebo tak nějak. Ale na druhou stranu, není účelem odříkat si radosti ... Cituji: "Prdel musí bejt, i kdyby fotra věšeli!" Všichni jsme de facto stejní a chceme to samé. Jsou jen různé úhly pohledu a úrovně, na nichž jsme schopni se pohybovat. A ty hroby máme vykopány všichni.
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
Ve westernovém ...
Fany Švandová
Věk páry
Panano Nymni
Bludná planeta ...
dimitrij
obr
obr obr obr
obr

Neocortext14
kilgoretraut
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr