obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska klade odpor jakémukoliv osudu."
Miguel de Cervantes y Saavedra
obr
obr počet přístupů: 2915821 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39762 příspěvků, 5830 autorů a 393164 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Poslední šance ::

 autor Dědek publikováno: 17.11.2010, 11:20  
Svět naruby.
 

Invaze mimozemšťanů trvala necelý měsíc. A i ten krátký čas stačil k tomu, aby celá pozemská civilizace byla v troskách. Žádné ultimatum, žádné kapitulace, jen nemilosrdná likvidace obyvatel třetí planety, která se zřejmě měla stát domovem jiné nehumanoidní rasy. Agresoři odvedli perfektní práci, ale když naposledy zformovali lodě na zemské orbitě, namísto slavného triumfu přišel hořký konec. Nečekaně se tu objevila početnější flotila jejich úhlavních nepřátel a po těžkém boji je totálně zlikvidovala. Vítězové pak spokojeně odlétli ponechávajíce Zemi svému osudu.

Seržant Ben Oldet přihodil několik větví na oheň a vděčně pohlédl na spícího společníka. Nebýt Tima a hlavně jeho nezdolného optimismu, kdo ví, kde by dneska skončil. Dva měsíce se potloukal sám bez cíle. Každý den opilý, aby zapomněl na spousty mrtvých těl, a každý den byl blíže k šílenství. Když konečně na jednom zapadlém ranči narazil na Tima, rozvzlykal se jako malý kluk a drtil ho ve svém objetí.

"Nebul, kámo," potáhl Tim dojatě nosem a v náhlém záchvatu šibeničního humoru dodal: "Zatraceně, potřebujeme ještě jednoho do mariáše."
"Podle toho, co jsem viděl, myslím, že nás čekají pouze šachové večery."

Další dny se změnily v úmorné trmácení po městech a vesnicích. Najezdili tisíce kilometrů, a stále více bylo zřejmé, že Benova vize šachového duelu byla správná.

"Vstávej, Time, káva je hotova."
"Moc by mě zajímalo, jestli si ještě někdy pochutnám na čerstvých houskách," zabručel Tim a nepřátelsky se podíval na balíček trvanlivých sušenek.
"Ty ale máš starosti. Celé lidstvo je v hajzlu a tobě se stýská po houskách."
"Tohle nekonečné ježdění od města k městu nemá cenu, Bene. Ti hvězdní čubčí syni odvedli perfektní práci."
"A my dva?"
"Asi jsme jim nestáli za námahu."
"Jo," připustil Ben a razantně nakopl prázdnou plechovku.

xxxxxx

Uplynul rok marného hledání. Vysílače mlčely, protože nebyl nikdo, kdo by mohl dát zprávu o svém bytí. Planeta si pomalu hojila rány a zdivočelá zvířata obsadila prázdné byty nebo se proháněla po městských ulicích. Fauna i flóra svůj boj o přežití vyhrály, pouze existence jediného druhu byla na vážkách. Druhu, který si hrdě říkal Homo sapiens.

xxxxxx

"Time," protáhl Ben Oldet zamyšleně. "Musíme do Skalistých hor. Pokud někdo přežil, bude tam."
"Proč právě Skalisté hory? Zrovna tak můžeme hledat třeba na Aljašce."
"Než jsme se do toho srabu dostali, budovala tam armáda nějaký podzemní komplex. Určitě to nebylo skladiště na buráky."
"Když myslíš," pokrčil rameny Tim. "Jen si od toho moc neslibuj. Ušetříš si další zklamání."

Namísto odpovědi však zaburácel motor vyhnaný do vysokých obrátek.

Najít ukrytý armádní komplex bylo i pro zkušeného seržanta speciálních jednotek perným oříškem, přestože se hojně zásobil nejmodernější technikou z opuštěných armádních skladů a informacemi, které nesly označení přísně tajné. Dva týdny lezl po skalách, proklínal emzáky, armádu i nepříliš aktivního Tima, než se mu podařilo najít vstupní bránu. Další dny trvalo dekódovaní vstupního hesla a odstranění celé řady nejrůznějších návnad a pastí. Jakmile padla poslední překážka, odsunul se mnohatunový balvan stranou a uvolnil tak vstup do řídícího sálu.

"Jdeme na to, Time," vybídl kamaráda, který si ho obdivně prohlížel. "Tenhle trezor teď patří nám."
"Co myslíš, že tam najdeme, Bene? Zbraně? Těch je všude dost. Jídlo? Taky nám nechybí. A lidi... ti už by se přece dávno ukázali."

Ben pohodil hlavou a vešel do sálu. Biosnímače zapojily nouzové osvětlení a záložní energetické zdroje. Šedavé monitory se rozzářily a předaly základní informace.

"Tohle je..." vydechl Tim a hledal vhodný výraz.
"Hibernátor. Ohromný hibernátor, který pečuje o..." Ben pohlédl na displej. "Jestli tohle číslo nelže, tak je tu tři tisíce lidí."
"Ženských," vyprskl Tim a ukázal na jiný monitor. "Samé ženské."
"Snad nebude tak zle, kámo. Projedeme databázi."

Obrázky mladých žen defilovaly jeden po druhém doplňovány věkem, výškou a váhou. Vybraný chovný materiál pro vojáky, kteří měli podle generality přežít emzáckou invazi.

"Co teď, Bene?" vydechl nešťastný Tim.
"Mizíme!" seržant Oldet opět uzavřel vchod do vojenského hibernačního komplexu a pohlédl na Tima, který se zatím věnoval svému zevnějšku. Lehce si přepudroval nos a potom si pečlivě nanášel perleťové oční stíny.

"Fuj, ženské," ušklíbl se Ben a láskyplně objal Tima.


 celkové hodnocení autora: 99.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 12 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 26 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 45 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Adelaida 30.03.2012, 12:06:32 Odpovědět 
   Jejda, tak to by byl vážně konec, nečekaný. Je tam i pozitivum, hibernovaným nebylo ublíženo.
 ze dne 30.03.2012, 14:50:10  
   Dědek: Dík za nakouknutí a komentář.
 cojsemtochtělříct 02.03.2011, 8:06:53 Odpovědět 
   Dědku, omlouvám se, byl jsem při tom, že jsem Ti jí tam vlepil. Nevlepil a hned napravil. Zdravím Tonda :))
 cojsemtochtělříct 28.02.2011, 11:55:04 Odpovědět 
   Nejsem přívrženec šminek, ale tady bych je vzal na milost - zachraň se, kdo můžeš! :))) Dobře napsané.
 ze dne 01.03.2011, 22:10:23  
   Dědek: Díky za nakouknutí, škoda, že nehodnotíš. Ale takový babinec, to je vážně o strach.
 Jujacek 06.01.2011, 13:06:48 Odpovědět 
   Hmm, co k tomu říct? :) Nechci se pořád opakovat... No nic, pobavilo :D Opravdu to umíš vše pěkně popsat :) Šššš, tichá závist :))) Konec super :D

J.
 maja52 19.11.2010, 2:08:10 Odpovědět 
   Moc krásně jsi to napsal, je radost tě číst. Ahojky.
 ze dne 19.11.2010, 11:09:04  
   Dědek: Díkec za koment i návštěvu.
 zahradník 18.11.2010, 23:29:27 Odpovědět 
   Nádherně napsáno :), závěr je úsměvný, i když tedy končí tragicky pro lidstvo :( Je to dokonale vypointováno, čtenář celou dobu přemýšlí nad tajemstvím, proč byli oba jedinci ušetřeni, aby v závěru zjistil, že byli nejspíš mimozemšťany shledáni jako "neškodní" pro obnovení populace.
Na první pohled "jen" humorná historka, která však skrývá filozofické zamyšlení o možném směřování a osudu lidstva...
 ze dne 18.11.2010, 23:35:22  
   Dědek: Díky za hdnocení a komentář. Snad pobaví i další díla.
 Adam Javorka 18.11.2010, 21:36:51 Odpovědět 
   Najlepšie na tomto príbeju je na konci a ten ti vyšiel. Máš talent a dobrú predsavivosť a aj fantáziu...
 ze dne 18.11.2010, 22:41:07  
   Dědek: Díky, Adame. Myslím, že ještě přidám jednu povídku a pak si dám chvíli pauzu. Snad se Ti bude také libit. Ahoj.
 Werika 18.11.2010, 19:21:31 Odpovědět 
   Ten konec mě vážně dostal. V dobrém slova smyslu (:
 ze dne 18.11.2010, 22:39:41  
   Dědek: To jsem moc rád. Díky za návštěvu.
 Alasea 18.11.2010, 18:42:39 Odpovědět 
   Dílo hodné mistra.
Napřed jsem si říkala, že se milí hoši asi zalekli takového množství Růženek, ale ono to bylo nečekaně jinak. :-)
 ze dne 18.11.2010, 22:39:14  
   Dědek: Krásně jsi mě povýšila děvče, ale do mistra mám daleko. Díky za návštěvu a hodnocení.
 chris ONNE 18.11.2010, 17:48:54 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: chris ONNE ze dne 18.11.2010, 15:45:25

   Žádné kapitulace – jo takhle, já to bral celkově jako lidstvo, ne jako jednotlivé státy.

Rok
… "Time," protáhl Ben Oldet zamyšleně. "Musíme do Skalistých hor. Pokud někdo přežil, bude tam."
"Proč právě Skalisté hory? Zrovna tak můžeme hledat třeba na Aljašce."
"Než jsme se do toho srabu dostali, budovala tam armáda nějaký podzemní komplex. Určitě to nebylo skladiště na buráky."… - nemohu si pomoci, ale to jeho „Musíme do Skalistých hor.“ se mi zdá docela naléhavé, jako by PRÁVĚ na něco přišel. A pak „Než jsme se do toho srabu dostali, budovala armáda…“ to mi zase přijde docela důležitě. Navíc, kdy armáda nebuduje něco nedůležitého (teď neber v potaz tu naší)?
Je těžké odhadnou, jak se bude člověk chovat při takové situaci. Je logické, že nejdříve budou jezdit po městech, aby měli zásoby (potažmo budou hledat přeživší), ale zase, pokud je naděje, že v těch horách je něco (nebo dokonce někdo, kdo přežil) co by jim pomohlo, tak čekat rok, než se tam vypravím se mi zase až tak moc nezdá. A i kdyby sloužil na opačném konci Států, tak má snad nějaký dopravní prostředek, ne? Takže tak dlouho by mu to trvat nemělo.

Je to jen takový detail, který by šel odstranit přidáním pár vět. Nic zásadního v tom nevidím. A jak už jsem napsal, povídka se mi líbí.
Již nějaký ten pátek neznámkuji, nejsme ve škole… ;-)

Chris
 ze dne 18.11.2010, 22:33:31  
   Dědek: Díky za další dlouhý koment. Víš, tohle je tzv. druhý pohled, který autor zažraný do psaní ztrácí. Když jsem to psal, tak mi ta doba nějak nevadila, ale jak píšeš, nechá se to lehce opravit. Díky.
 chris ONNE 18.11.2010, 15:45:25 Odpovědět 
   Zdravím!

… žádné kapitulace… - proč množné číslo? Buď se jedná o přepsání (žádná kapitulace), jinak tápu, kdo všechno by se měl vzdávat.

A ještě jedna taková hnidopišská poznámka: Proč mu trvalo ROK, než navrhl „výlet“ do Skalistých hor? Jestli o tom věděl předtím, proč tam nejeli rovnou. Jestli se o tom dozvěděl, tak jak, kde a kdy? Tohle mi tady chybí.

Ale jinak se mi příběh líbil, zvláště ta pointa je povedená a nečekaná.

Přeji hezký den a ať múzy slouží nadále!

Chris
 ze dne 18.11.2010, 17:07:23  
   Dědek: Díky za pozorné čtení povídky. Takže pár vět: Proč žádné kapitulace ... no v reálu by možná čínská nebo vietnamská armáda vzdorovala déle než americká armáda. Oni jsou houževnatější než civilizovanější armády. Proč rok? No Amerika je velká zem a pokud sloužil někde na druhé straně Ameriky, tak prozkoumat všechna města, městečka jistě zabralo hodně času. Myslím, že každý by se dal nejdříve do prohledávání měst, vesnic, nebo rančů. On nevěděl, co v tom komplexu najde, proto ho to zpočátku tam nelákalo.
Nakonec místo dlouhého vysvětlování se nechá ten časový úsek zkrátit. Takž jak hodnotíš povídku teď?
 salvator 17.11.2010, 23:28:26 Odpovědět 
   Musím říct, že tyhlety příběhy musejí mít opravdu pointu s velkým P, jinak zapadnou mezi večernice a už o nich nikdo nikdy více neuslyší.
Ve tvém případě, to rozhodně neplatí.
Skvělá pointa.
Jestli přečtu ještě jednu takovou od tebe, tak se vrátím na okamžik do své minulosti a zašmátrám tam po nějaké té své, abych ti třeba udělal radost, co ty na to. Pravda, docela určitě jí dám nový kabát, ale to hlavní, jí nechám.
Hezký den ti přeju.
 ze dne 18.11.2010, 14:03:54  
   Dědek: Díky za pochvalný komentář. Přidám ještě několik povídek, zatím vybírám kratší, nevím, jestli by si ty delší našly dost čtenářů.
 Carolina 17.11.2010, 11:35:47 Odpovědět 
   Dědku, líbilo se mi to. Píšeš opravdu pěkně. Jen ta hláška... Fuj, ženský! ... :)))) Ale ne, líbí se mi tvé příběhy:)
 ze dne 17.11.2010, 18:55:34  
   Dědek: Díky, děvče, za návštěvu a koment. Já tedy bych to osobně neřekl, spíš bych zvolal Aleluja.
 Šíma 17.11.2010, 11:19:08 Odpovědět 
   Zdravím!

Pěkné, poslední šance lidstva byla zmařena! Jediní dva chlapi, kteří snad zbyli po celém útoku na lidstvo (mimo tři tisíce ženských uspaných v hibernátoru) byli na chlapečky! Nejdřív jsem si myslel, že se jich lekli, tolik něžného pohlaví na dva osamocené muže?! Chyba lávky, tohle lidstvo zřejmě neustojí... Líbilo, pointa překvapí, už ono: "Fuj, ženský!" mě rozesmálo! ;-)
 ze dne 17.11.2010, 18:52:29  
   Dědek: Díky za uvedení povídky, snad jsem moc ženskou čast nepobouřil.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Proste jsem
(27.2.2021, 20:22)
Týnuš
(8.2.2021, 18:37)
Sivanah
(7.2.2021, 21:40)
black dragon
(2.2.2021, 14:52)
obr
obr obr obr
obr
Zlodějka
kamikadzzze
Parádní mejdlo
Panano Nymni
Radost je boles...
Centurio
obr
obr obr obr
obr

Novoroční:
jiřička
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr