» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Znovu milovat znamená, že se srdce vysmívá rozumu."

Théodore de Banville

počet přístupů: 2141589

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303531 komentářů :: on-line: 8 ::

:: Tiché jarní ráno ::

Alasea	publikováno: 23.11.2010, 8:36

Les nemusí být jen světlý a veselý...
A pak jen stačí, aby měl autor posmutnělou náladu.


	Dnes bylo tiché ráno jarní, den nerad svoji dobu marní. Tak spěchá tucty našich přání, jak lehké kroky ladných laní. Jen v tomto místě, jak se zdálo, čas nejspíš zmizel natrvalo. I lesy okolo snad spaly, snad život utichl kdes v dáli. Však vidí oči, vidí smělé, i uši slyší zvuky znělé, že tají stromy tichý svůj dech a zloba přilétá na křídlech. Již nevnímá čas, ten lesů pán se béře houštím zlobou svou hnán, mu svítí zraky líté zvěře co číhá, číhá u večeře. On rozsel strachy, rozsel zlobu a divou ženu přived‘ k hrobu, pak potácel se z vůle ďábla až smrtka po něm rukou hrábla. Jen tělo leží, duše sténá, tak jak sténala ona žena, teď není ani chvilky klidu, teď duše zkusí těla bídu. Nuž poznal už čas, ten lesů pán, jak plyne žádným pastýřem hnán. Snad věčnost, která nepromíjí, či roky, které vinu smyjí. Přešly zimy, přešla léta, krajina zas opět vzkvétá. Kosti zvolna v prach se mění, vánek přines‘ odpuštění.


celkové hodnocení autora: 96.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 4		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 13		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 30		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Nikopol	12.01.2011, 15:35:20

takovýhle rána neznám, asi jsem nesnědl dost hub... a nebo jsem jich sežral až moc.


ze dne 13.01.2011, 17:23:30
Alasea: Tak zkus někdy na podzim zajít do lesa a zaposlouchat se do jeho ševelení. :-)

Allainila	30.11.2010, 19:43:25

Ou, málem bych toto dílko na saspi propásla! To bych se tedy ochudila! Vzpomněla jsem si na Máj a Kytici... Což mě překvapilo, protože víš, jak jsem na tom s pamětí. Něco v tom dílku tedy musí být, když to probudilo i můj memorizační proces. ;-) Akorát mě mrzí ten podtext smutku, ne u dílka, ale u autorky. Co se dá dělat, život není peříčko...


ze dne 30.11.2010, 20:15:45
Alasea: Máš pravdu, i tak zarytý optimista jako já holt má občas těžší chvilku... Ale ty máš přeci dobrou paměť, ne? Pokud ovšem... :-)

Alasea	28.11.2010, 12:50:13

Myslíš k počasí v básničce nebo k počasí venku? :-) Jarní ráno - ticho, klid, pohoda v kontrastu se zlem a zlobou.

Dědek	23.11.2010, 20:03:14

Hezká básnička, jen k tomu počasí mi nesedí. No, ale to nená vliv na hodnocení.


ze dne 04.12.2010, 16:58:02
Alasea: Vida, teprve teď jsem si všimla, že jsem zase odpověděla někam mimo. S tímhletím přístupem se jednou ani nevrátím ze školy domů. Smutný to osud. :-)

RastoO	23.11.2010, 15:29:40

líbí, obzvlášť ta pasáž s tím časem a pastýřem... to mi přišlo hodně dobrý... 1


ze dne 28.11.2010, 12:48:11
Alasea: Děkuji. :-)

Kitty	23.11.2010, 15:02:08

Podle mého názoru zdařilá a pěkně zpracovaná balada, zaujala mě. Básnička má pěkné rýmy, poněkud odlišný rytmus v poslední sloce umocňuje to, že ta sloka už do příběhu přímo nepatří a je vlastně takovým smířlivým ohlédnutím za tou smutnou událostí. Ve 3. sloce by bylo myslím rytmicky lépe: že tají stromy tichý svůj dech a zloba letí na svých křídlech. 1


ze dne 28.11.2010, 12:47:36
Alasea: Děkuji za komentář i známku. Jsem ráda, že poslední sloka splnila svůj účel jakožto malá a pozitivně laděná tečka. Ano, i tak by ta třetí sloka šla napsat. I přes to tam zůstane ta původní verze. :-)

čuk	23.11.2010, 8:35:46

Balada vskutnu podivná. Tu pěkná metafora a pocit, tu parodie. Tu pěkný rytmus, tu škobrtání. Dávka patosu s dávkou naivity. Připomíná mi archaické kalendářové balady. Pobaví, když se nebere vážně. No jasně! Pochopil jsem, když jsem si přečetl předchozí básničky. I v posmutnění se humorný recesista nezapře. Nechť smutnou laň brzo vystřídá nějaká ta ťava. Takže se na báseň dívám jako posmutnělý humorný recesista.


ze dne 28.11.2010, 12:43:58
Alasea: Děkuji za uveřejnění i za komentář. Jak se zdá, ani silná deprese nemůže zapřít vtipálka uvnitř. :-) Nu, co se dá dělat...