| ... |
| |
|
|
Stéká-li lež krouživě do sklenky
do hořkoslaných pravd a vína
leží tu chtění věž, jenž zbortila se
za mandlemi hladko, když v slovech drsní vina
z mýdlenky řasa milenky
vyklíčí obroste myšlenky o spáse
skane-li k ní pohled...
Je utajený čas ještě časem,
když rychlostí svitu po setmění letí?
Je tělo upřímné když odkrývá se
dlaním, co bolest v rozkoš vysvětí?
Na zkřížené posteli jen prostor a svět
hrbí nás a napřimuje
sděluje a rozpojuje
v sobě a vzdáleni sobě na nedohled...
Vtékáš-li do mě, jak vzteklá bystřina
tišina mnou splývá až dostojata
ze sladkokyselých lží do vína
jdou dny, jimž dno a dech neschází,
když voda kolem kolen
od sebe do sebe vlnami hází
a dusí mne tvým stínem a svou iluzí-
proteklá prsty jsi odpověď...
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
97.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 8 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 10 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 29 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
