» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Všechno, co vidíme nebo v co věříme, je jen pouhým snem ve snu."

E. A. Poe

počet přístupů: 2141681

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 2 ::

:: Elegie pro Ortena ::

Flamy	publikováno: 26.11.2010, 22:29

...žádný pokus o napodobování, žádný pokus o vyrovnání se jeho veršům.....pouhopouhé pohlcení a zamilovanost do úžasné Ortenovy Sedmé elegie (a stejně tak do jiných jeho básní) a vzdání pocty autorovi samotnému....


	Píši Vám Ortene a vím, že nejste živ že odešel jste dávno, mnohem dřív než duše má se stihla narodit. Jste nyní tam, kde vládne věčný svit? jste nyní tam, kde slunce nezapadá a ruka Kariny se smrtí neuvadá? A jste-li tam, tak jaké to tam je? chci poznat detaily a všechny údaje jak podal jste si ruku s Karinou jak dny a noci náhle pominou Zda je to tam, jak bývá v básních psáno Řekněte příteli a nejde-li říct ano, pak mlčte raději, neb zhasl byste ve mě poslední naději v té době zlé a temné. Chci spočítat, co uplynulo let kdy živý svět jste spatřil naposled, kde Karině jste svoje verše psal, ve kterých jste se zvolna rozpadal, tak krutě mlád a ponejprve mladý však vaše verše v době té už zrály a jimiž jste se mnohým vzorem stal. Proč jenom si osud krutě hrál a náhrobek, co pokryl vaše plíce se nenadzvedl, nenadzvedl více Jak marné bylo prosit všechny růže, aby vám smrt vyškubaly z kůže. Píši Vám Ortene, z jiného století a možná líp Vám je, nemáte ponětí jak krutě jinou tvář má dnešní svět a možná líp je pro Vás nevědět, co lidí páchají, čeho se dopouštějí a kam jen naše kroky dneska spějí. Kam ptáte se? Do pekel, zrovna tam! Čas neléčí, ne, čas je šarlatán. Chci spočítat, co uplynulo dní co napsal jste své verše poslední, než skončil Váš nebezpečný věk čas neléčí, na smrt má sotva lék. Píši Vám Ortene, že nejste živý vím a jednou snad, tak trochu o tom sním, se shledáme a Vy mi ruku mou jak Karině, stisknete na uvítanou...


celkové hodnocení autora: 94.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 2		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.5		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 5		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 26		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Flamy	30.11.2010, 10:46:49

Děkuju moc za publikaci i komentáře :) A Šímo, jsem ráda, že tě to vedlo k bádání ;)

Lord Mordvig	30.11.2010, 0:08:39

hezky odvedená řemeslná práce... (tzn. palec za formu) musím říci, že snad jednou se dostanu k nějakému tomu výtisku jeho díla (místní knihovny nejsou příliš zásobeny...) zatím jsem nezasažen, nihilominus, obsah tvé básně se mi zamlouvá

Kitty	27.11.2010, 22:01:15

Mně se to líbí moc. Hezky zpracované vyznání Jiřímu Ortenovi, dobře je tam zakomponovaný i ten povzdech nad dnešní dobou.

maja52	26.11.2010, 23:23:54

Ortena zbožňuji. Není to vůbec špatné, občas nějaké zaškobrtnutí, ale mám husinu z rýmu "růže - kůže". Stačilo větu zpřeházet a vyhnout se tomu. Zdravím tě.

Šíma	26.11.2010, 22:28:41

Zdravím! Báseň je zřejmě věnována Jiřímu Ortenovi, nadějnému básníkovi, který zemřel ve věku dvaceti dvou let v Praze po srážce se sanitou. Mnohdy si Osud s lidmi ošklivě zahraje a usekne jejich ještě mladý život v plném rozkvětu, přestože náš básník neměl lehký život a hodně trpěl ztracenou láskou, když se s ním rozešla jeho dívka. Byla jí právě ona Karina, která zanechala v jeho srdci hlubokou ránu? Kdo ví! Z lidí se prý stávají dobří básníci a spisovatelé po nějakém hlubokém psychickém traumatu, kdy se snaží z tohoto pocitu vypsat a dostanou docela jiný pohled na svět kolem sebe. Mnohdy jde o úmrtí milované osoby, rozchod, nebo neklidná a zlá doba. O co je dnešní svět lepší? V mnohém patrně ne, přestože se za tu dobu již mnoho změnilo. Jak by se asi na nás a naši společnost díval jmenovaný autor, kdyby vstal z mrtvých? Ale k básni. Drží se svého nadpisu, je zádumčivá až pochmurná se spoustou otázek, na které neznáme odpovědi. Gramaticky působí báseň poněkud neupraveně a chtělo by to sjednotit interpunkci - mnohdy se držíš oné formy vět (jako v próze), na mnoha místech však schází interpunkce - jak uprostřed veršů, tak na jejich konci. Nevypadá to hezky. Báseň samotná vypovídá o jistém zaujetí (možná nejen do autorova díla), ale i zájem jako o člověka (nejen básníka). Naneštěstí již není mezi námi a pokud se na nás dívá z jiného světa, možná spatří i to, co bylo v této básni napsáno. Myšlenky mohou zřejmě putovat nejen naší myslí, ale i prostorem a je docela možné, že dokáží putovat i mezi světy... Osobně mne báseň zaujala a trochu jsem si i "zahledal" na Wiki, abych byl v obraze. Každá doba má své umělce a jejich dílo, kdo ví, jak se budou příští generace dívat na nás...