| Stín je jako splín: Nalepí se na člověka opačnou stranou slunce: |
| |
|
|
....Vlekouce těžkou podobu klopýtá po boku
tu roztažen, tu smrsnut
zatímco slunce obkresluje jeho stopu
Těším se na poledne!
Úsvit bude mít vrchol
potom zas začne rozmazávat mou podobu
do chodníku bude psát stopu
Tak neforemný je můj tvar!
bude šeptat obrazu
až ho pohltí noc, kdy se zapomíná
než na lampy
i za nimi vyskakuje nepodařená silueta
a usmívá se pokřivená měsíčním svitem:
To jsem já:pokřivená existence stínu!
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
97.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 3 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 5 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 16 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
