|
| |
|
|
Jako motýl se zlatými křídly
pod nánosy sněhu
jihnu.
Svit smělé svíce
pookřává pod příkrovem
voskové tmy,
jež přináší tuhý
mráz.
Jako motýl se zlatými křídly
pod těžko snesitelnou
lehkostí lásky
se vznáším
příkrovem sněhu.
A nad voskovou tmou
září měsíc pln vrtkavého
smíchu.
Lechtá mě jen pomyšlení
na vločku, na Tebe,
můj milovaný.
A dvanáct dní
do Vánoc
mi s koledou
krade pomyšlení na sebe.
Má láska k Tobě,
má sněhová vločko,
mé zlaté motýlí křídlo,
mé hřejivé obejmutí.
Mých zlatých křídel je pět,
Ty, Ty, Ty, Ty, Ty.
A někde mezi tím
je sníh, labutí barvy
a svíčka na stole,
pod niž jihne tma.
A také Ty.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
93.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 5 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 5 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 19 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
