| Raději shořet, než nemilovat |
| |
|
|
Je to již dávno
Co sám do ohně přikládal
Polínko za polínkem
Aby oheň hezky plápolal a hřál po nocích
Nejen do rána
A přesto jednou zbyl z ohniště jen
Spálený a žhnoucí Řím
Kartágo rozvalin
Bez ohně chlad prázdnota
Dnů a nocí
Na srdci temný stín
Bolest z popálenin
Zůstala jen poslední jiskřička
Doutnající doufající
Jednou se snad oheň
Zase rozhoří
Když ji vítr někam zanese
Do vyprahlých míst
Opět hoří
Ohně se nebojí
Možná se spálí
Kdo to ví
Možná shoří
Na uhel
Však nebude toho nikdy litovat
Že shořel
Láskou
Jen nikdy nesedat od ohně dál
Tam je chlad
Tma
Prázdnota
Pompeje
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
98.4 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 4 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 2.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 5 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 24 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|