» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"V pohromách se většinou z přátel stávají nepřátelé."

Caesar

počet přístupů: 2141682

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 2 ::

:: Ladova zima ::

jiřička	publikováno: 08.12.2010, 17:35

K adventnímu času sluší trochu dětského osvěžení.


	Bílé kopečky smetany sypané do kotlíku jemně jako by praštěly- stříbrně zrní, ba, studí nosy! Ujíždíme po nich a srdíčka nám hřejí mládím Prostí a bosí v myšlenkách - dávno už tomu bylo Takhle že to pan Lada maloval? Sněhuláci, mrkví nosy, uhlík z očí, starý kastrol místo čepice hrají s námi koulovanou jako kdysi vprostřed vesnice Rybník, vrba košatá, starý vodník třesoucí se nad ledem co mi dětska dovedeme! Pohádkové vyprávěnky- tetky nad peřím co derou "Kterou dnes?" Mikuláš, ztratil plášť, vzal tě čert do pytle,strašpytle! Špalíček co byl pastelkou , papír od starého hokynáře přísné tváře a čarami náhle vzniká celé vyprávění. Že není? To ví maličký klouček Lada Josífek to je, kdo tyhle vyprávěnky střádá až tady nebude - My budem advent mít a zase budem snít nad kopečky bílé smetany co jemně sunou se do kotlíků Studí nám nosy, ale to nevadí; jsme bosí v myšlenkách ještě včera dopekli jsme zbylé brambory v ohništi, pastvišti krav a koz teď hostíme advent; dáme mu po kousku z obrázků ke snovým zastavením Zazvoní zvonek a vstoupí Vánoce. Snad, pane Lado sejdeme se opět po roce!


celkové hodnocení autora: 97.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 4		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.3		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 4		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 20		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

40	09.12.2010, 7:36:52

interpunkce dtto Šíma, dostalo mě ale "co mi dětska dovedeme". Hezké plastické obrazy, vystihla jsi Ladu velice přesně. Vnitřní rým je hezký, ale když ho je moc, působí to šroubovaně. Líbí jako poetická próza.

jiřička	08.12.2010, 18:04:44

Ó jé, než já se naučím básnickou latinu. Pořád zdůrazdňuji, že, žel, píši srdcem:tady a teď...Co nadělám. prorto vítám každou nápovědu - návod.

Šíma	08.12.2010, 17:34:32

Zdravím! Jako bych znovu pročítal některou z Ladových knížek, které také sám ilustroval. Tuším, že někde doma máme pohádky o kocourovi Mikešovi. ;-) Přestože je báseň psaná volnějším rýmem a čtenář jí musí určitým způsobem vlézt "pod kůži" (ztotožnit se s obrazy, které se v ní ukrývají), líbí se mi. Škoda jen interpunkce, která by si zasloužila více utřídit, schází čárky, či interpunkce na konci veršů, všiml jsem si i nadbytečné nebo scházející mezery. Báseň je také text jako každý jiný a určitá úprava jí jen sluší a napomáhá k plynulému čtení (o to více se pak čtenář může soustředit na to, co je zakleto mezi slovy, nebo řádky) a nemusí se pídit po tom, kde co nadbývá, či naopak schází (přestože u poezie se mnohdy na nějakou tu čárku nehledí, pokud je však báseň napsána v určité formě, například v podobě celých vět, měla by se tato dodržovat v celé dílku). Ale dost už, venku je obleva a mi se stýská po sněžení, přestože k smrti nerad odklízím sníh, ale zima má přeci svou poetiku, kterou jiná roční období nenahradí (ať už jde o Mikuláše, nebo Vánoce, či neslyšný závoj padajícího sněhu, vytí meluzíny okolo komína, nebo štěkání psů kdesi ve vsi, které se zajímavě nese krajinou)... ;-)