» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Krutá jsi lásko, kam ty až doženeš smrtelná srdce."

Publius Vergilius Maro

počet přístupů: 2916012

obr

:: Na SASPI.cz je právě 39820 příspěvků, 5843 autorů a 393391 komentářů :: on-line: 0 ::

:: Sirotek snu ::

Vopice	publikováno: 12.12.2010, 8:02


	ten otrok paměti za kus masa slovo bič pharo dživipen pavlačí bloudí zápach zmalované noci takové už bývají odvážné v matčiných podpatcích laciné děti nemavo dukh z mincí skládáš dnešek hůř než včera tělo ti zešedlo žižkovským snem o štěstí bazary s životem zastaveným do zítřka nonstopy s ruskou ruletou nahoře bez džungalo meriben hledáš světlo až na konci nic čeho by ses bála stačí škrtnout rty o sucho polknout jazyk a sebe stačí jenom zhroutit do sebe nebo zahodit drobné a čekat na Boha anebo jenom zahodit Boha


celkové hodnocení autora: 98.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 10		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 12		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 39		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Albireo	13.12.2010, 18:50:39

Tohle se mi opravdu líbí. Ty cizojazyčné vsuvky jsou jazyk vopičí? :-)


ze dne 14.12.2010, 21:54:58
Vopice: Přesně tak. Je to cigi-vopinština:) Děkuju!

maja52	13.12.2010, 0:01:42

Tak to je skvělý kousek. Svěže popsaná hloubka. Líbí moc. Ahoj.


ze dne 14.12.2010, 21:52:28
Vopice: Děkuju, Majo! Mně to svěží teda vůbec nepřijde, ale když ti to tak přijde... rozhodně se tomu nebránim:)

Anna	12.12.2010, 20:34:09

Zdejší poezie mě většinou v poslední době dost míjí, ale tohle je nepřehlédnutelný. Tak jak nás nejdřív opustí sny; a po nich následuje realita... a možná je to ta "lepší" možnost... kdo ví?


ze dne 12.12.2010, 22:22:14
Vopice: Tvoje zastavení tady mě těší obzvlášť. Snad by bylo ještě horší, kdyby byla JENOM ta realita?! No fakt - kdo ví, jak je to snesitelnější. Děkuju za návštěvu, vlčko sněhová:)

obaleč	12.12.2010, 15:39:47

Je to velmi zajímavá a skvěle napsaná báseň.


ze dne 12.12.2010, 22:17:37
Vopice: Děkuju, Jablůňková!:)

Dědek	12.12.2010, 11:30:47

Tahle báseň mě zaujala.


ze dne 12.12.2010, 22:16:53
Vopice: Jsem ráda, žes mi to dal vědět. Díky!

čuk	12.12.2010, 8:01:49

Ošklivý život, ošklivá smrt, česky i rómsky. Dovedu si představit žižkovské pavlače a v nich nepokojné křičící i plačíci Rómy. Plastické, barevné, expresivní, bezvýchodné. Jako by deprese a znechucení nad životem měnilo bílé nositele a volilo si jiné prostředí. Autorka nápaditě transponuje své pocity( zřejmě nezávislé na Žižkově) Tři náznaky řešení, ani jedno dobré.. Báseň je však dobrá, byť nenachází další východisko, ono to u této básně ani nejde (anebo cesta k němu je velmi dlouhá). Ani ve Strepfordu ta oná na stromě to neví.


ze dne 12.12.2010, 22:15:51
Vopice: Čuku, děkuju za takhle úžasnej komentář! Zatraceně bych si přála najít lepší/jiný východisko, ať už z těhlech příběhů bo aspoň v tomhle textu. Jenže... někdy se v něco doufá celej život a ono to nepřijde. Ani ve Stepfordu:) Kdybych do konce roku už nic nevyplodila, přeju radši už teď - pevný zdraví a nervy a neutuchající energii v jedničkovym roce 2011.