» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Nic nezničí lásku tak jako ženin smysl pro humor."

Oscar Wilde

počet přístupů: 2141682

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 2 ::

:: Šito do ticha ::

Viviana-Mori	publikováno: 12.12.2010, 18:31


	Jen u něj jsem zažila, co je to polykat těžkopádný slzy, když v sobě svírám muže, když žízeň zmizí, ale chuť zůstane pořád po jeho psaných slovech, ty básně mne živily přes všechna možná klišé. Jen jeho i mé dny byly dny s básněním a z propadliště, kvůli němu bych za noc tisíckrát převlékla rty a střídavě na nich živila mlhu, abych neublížila Slunci ani Měsíci, a kdyby jen věděl, jak ze mne pít, tak možná bych jen s malou špetkou studu upekla koláč s vzorkem nahoty a řekla, že i my jsme pořád tak nějak zaobleně v sobě skrytí a máme stejné dluhy, nebýt jen lhářka z oblohy… Díky němu jsem věděla co je to smích, když učí hlasivky trylkovat po létu , ačkoliv kaňky pršely na účet mládí, bolest zmizela, však touha bude pořád pít z naší číše, připomínat vesmírný žár v horském údolí, prosit a ševelit, abych ukončila spaní té lásky, obtiskla všem na psí tlapky úhly slastných šlépějí, co jsem prošla s ním… a hlavou kopírovala pohyb hladiny, která se vrací k břehům aniž by on s pár hezkými obrazy změnil věčnost… A přesto v těch jeho dnech jsem mohla tušit, že i samota zná v závojích slastná oblaka, že mysl má své rakoviny jen nepoví jak léčit, dělil nás ten závoj dávno prošlých let, ba ani tak nic nekončí… Jen díky němu znám ten datum, kdy ptáci pláčou v orlojích, nevíru labutí, co uhynuli kvůli změnám v jeho hlase, veškerá krása souzněla s jeho očima, vím, že červánky v nich nikdy nevyhasly, jen s ním tu a zároveň i bez, si lesy vyplavují cesty a requiem srdce ob notu krouží kolem negližé šitého do ticha, s průvanem stočeným k bosým nohám, milovat oblohu nestačí ani koloběhu sfér. … A to tango se mnou tančí pořád jen déšť.


celkové hodnocení autora: 98.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 16		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.1		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 15		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 58		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

janie	17.12.2010, 23:48:36

nic se neboj, jednoho dne příjdu na to, jak reagovat na to všechno, co po přečtení cítím, aby to bylo dost jasné a konkrétní, aby jsi to pochopila, aniž bys byla v mojí kůži.... jednoho dne na to příjdu...... příjdu na to. zatím jen jedna a poroučím se se smeknutým kloboukem... skvělé.


ze dne 18.12.2010, 11:14:03
Viviana-Mori: Když jsem ten tvůj komentář četla včera, byla jsem až dojatá, protože jsem měla hodně špatnou náladu, ale toto je vždy takové povzbuzení... Kam se hrabe nakopnutí do zadku :-) Děkuju ti mockrát Janie, že jsi zase zabrousila do mých řádků.

salvator	17.12.2010, 12:09:20

Ten neutuchající hlas, milý, monotóní, přesto kouzelný... úplně jej slyším... a nemám, co bych dodal, ačkoliv jindy... Na mne je dlouhá, ale o to je hezčí. S.


ze dne 18.12.2010, 11:16:09
Viviana-Mori: Někdy méně slov nestačí na tu explozi co se ve mne děje... Jsem ráda, že tvůj dojem to nezmrzačilo... Mockrát dějuju.

Tlouie	15.12.2010, 18:03:20

Vím, že jsem ti u jedné tvé básně vytkla sklon v próze. Teď si po několikáté čtu toto a právě ta rozevlátost se mi tam moc líbí, působí to na mě jako slunce, kolo ověnčené paprsky které dokola trčí trčí, jako ta slova...a je to pěkné, v tomhle jsem si "vzpomněla" na tvůj styl a opět jsem ucítila to cosi nakřehle-zakulaceně-vzdušně/šťavnatě(:D) hezkého v tvé poezii...prostě mi to sedlo. bum :)


ze dne 18.12.2010, 11:15:05
Viviana-Mori: To je super! Mám radost :-) Děkuji ti Tlouie

Dědek	13.12.2010, 22:33:57

Už ji čtu podruhé s odstupem, abych napsal nějaké moudro, ale nic moudrého mě nenapadlo. Tak jen krátce: Líbí se mi a Albi to správně uzavřel.

Albireo	13.12.2010, 18:26:10

Podle mého názoru je tohle snad nejlepší z Tvých věcí. Píšeš čím dál líp.


ze dne 13.12.2010, 18:32:33
Viviana-Mori: Známe se už tak dlouho Albi, pamatuji si tvé kritiky i co jsme si říkali na icku... Proto tohle je asi ta největší pochvala, co může být. Mockrát děkuji.

40	13.12.2010, 10:13:04

Slov je tu dost, ne že ne... tak nějak ale nevadí, k tomu patří... Možná se pletu, ale zdá se mi, jako bys vyměnila kvantitu za kvalitu. Nechci tím říct, že předchozí Tvá díla by se nedala číst. Jen jsem měl občas pocit pózy. Jak vidíš, nedáš se komentovat, tedy alespoň ne stručně... Dotýkáš se, možná nevědomky, jako každý v žití, podstatných pravd, které se nedají vyčíst a pojmenovat, ale jen prožít. Hezké, líbí se mi to i Tvým nezaměnitelným rukopisem.


ze dne 13.12.2010, 10:17:57
Viviana-Mori: V pózách se nevyznám, to především jiní, ale asi vím, jak to myslíš... Však už je dnes o dost vzácnější, když vůbec něco napíšu... Tedy, píši pořád, ale jen málo z toho se dá někam vložit. Tvůj komentář mě moc potěšil. Díky.

obaleč	12.12.2010, 20:40:35

To je tedy NĚCO! Nemám slov, jen, že dojem z tvé básně je sladkohořký.Líbí,1


ze dne 12.12.2010, 20:52:16
Viviana-Mori: Děkuji moc.

čuk	12.12.2010, 18:29:42

Plavbu krajinami tvých obrazů a citů nelze rozebírat. Slova by byla nedůstojná. Lze se těšit z vyznění básně, která probouzí empatie i z jednotlivých metafor Lze jen obdivovat, jak se vzpomínky přetavují v metafory, když "bolest zmizela, však touha pořád bude pít..." "Ptáci pláčou v orlojích"... a rty by se převlékaly...a tango jen za zvuků deště... Přijde čas, kdy se hudba znovu ozve.


ze dne 12.12.2010, 20:50:06
Viviana-Mori: Díky čuku moc za citlivou publikaci. Přehršle slov někdy vážně nejsou nutné... Ano, přijde čas....