|
| |
|
|
hladit laskat nový styl
prázdnota duše je ta nejhorší možná varianta
i když tě tíží všechno na světě
alespoň přemýšlíš a to je důležitý
není to tak dávno co jsem pochopil svůj úděl
piju abych otupil svoje myšlenky
teď seru na rytmus a pravidla
básně se můžou vymykat když v nich je něco víc
než v prázdné lahvi vodky
když už jseš tak ožralej že to dává smysl
a život není procházka růžovým chladem
někdy se ty otázky samy zodpoví
někdy se zase vynoří další
je to moc obecný já vim
ale co mám dělat když moje ruce píšou samy
nelze to zastavit a přece si nestěžuju
je to krásnej pocit psát a být sám sebou
jen v básních jsem to já jen při psaní jsem to já
všechno ostatní je jen zpocená hra na pravidla
psaní mi dává sílu je to lék
kterým vyléčím svoji duši
na kterou doktoři nestačí
sám sobě nejlepším psychitrem
možná že jen bolest na hranici únosnosti může odkrýt skutečnou podstatu
když zatínáš zuby a koušeš se do jazyka
když přemýšlíš o všem a všechno se na tebe valí
jen proudění vesmíru temný noci
bolest a očištění jsou dvě rozdílný věci
a přece bez sebe nedaj ani ránu
po ránu unavenej z předchozích zážitků
napjatý svaly a najednou to skončí
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
96.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 5 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 5 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 33 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
