|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 2 ::
|
 |
|
:: Nejnezdlouhavější minipohádečka ::
 Das |
publikováno: 21.10.2006, 13:21
|
| Prosím všechny, kdo znají dílo jistého velkého mistra české pohádky, aby mi odpustili tu inspiraci jím, neboť nejde o parafrázi, ale o poklonu a hold jeho dílu. |
| |
|
|
Šel skrz ves kluk. Tu mrk, tam kouk, sem pliv, tam štěrk kop až prach vzlét. Zdál se být zlý. Vše měl, co chtěl, však měl-li cos dát, byl škrt. Měl luk a šíp, psa i nůž. Měl vlak, měl hrad, měl lví zub, měl snad vše, co mít se dá, ne však dost. Měl rád spor a bil koho jen moh. Tě šleh, ji prásk. Jen tak, jen když vztek jde ven.
Jak čas šel, řek si ten kluk, že mít věc je fajn, však že je sám a být dva že je víc. Však kdo s ním chce být, když je škrt? Kdo má ho rád, když je rváč? Kdo chce si s ním hrát, když ví, že zná jen vztek a svár? Jak lze s tím žít, jak má pak spát? No a tak s tím sek. „Už ne vztek“, děl, „od teď už jen smích a na tvář jas, ne mrak.“
A tak vzal koš a dal do něj lví zub i vlak a šel. Šel vpřed až tam, kde vždy ve dvě je sraz. Tam pod ten strom, pod ten dub, v němž dá se spát. Už jen krok a je tam. Je tam Dan a o kus dál Jan a tam už jde ten, co mu pan Kos říká Bob. A teď je tam i on. „Čau“, řek. Však ti tři nic. „Co tu chce, oč mu jde?“ zní těm třem. Měl by jít pryč a hned, než jme nás zlost a on bude bit, a jak! Kluk však sáh v koš a hle, má lví zub. „Lví zub! Ten bych si přál mít,“ vzdech Dan.“ „Tady ho máš, je tvůj. Fakt. Tak ber“, na to dí kluk. „A dal bys mi ten vlak?“ ptá se Jan. „Ale jo, na!“ „No to je fajn!“ křik Jan a stih mu vzít ten vlak dřív než bys řek švec. „Tak si pojď hrát,“ houk na něj Bob. A šli.
A tak to šlo dál, den co den. Vždy ve dvě sraz, tam co je strom. Vždy měl kluk koš a v něm, co kdo chtěl. Až byl tu den, kdy měl tam jít zas. A šel. Má koš, do nějž už den před tím tak tak že měl co dát a teď už v něm má jen vzduch. Ti tři tam jsou, jdou mu vstříc až Jan zří koš a v něm nic.
„Čau,“ řek kluk jak dřív, to už byl zvyk. A ti tři nic. Jan stáh tvář v škleb a řek: „Co máš dnes?“ „Už nic, však máš dost, jdem si hrát.“ „Tak to ne!“ řval Jan a zle se kouk. „Už ať jsi pryč.“ Kluk nic. Být to jak dřív, šel by se prát, však to už je pryč. Tak vzal koš a šel. Spíš se vlek, než že by byl šel a tam, co je plot, tam zmoh ho pláč.
Byl jak stín, pln chmur, když tu ji zřel. Šla mu jen říct, že když chce, tak ať jde s ní. Že chce si hrát, ale s kým, když jim zběh pes? A jí je fuk, že má jen ten koš a v něm nic. A on vzléd a byl rád, neb mít nic je buřt, vždyť jsou teď dva, a být dva, to je víc než moc.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
97.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 10 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.2 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
[ - ] |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 19 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 60 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
