|
| |
|
|
zamotaný do vymotané
pásky z vé há esky
unavený z pocitů
otupělosti
radost šplouchá v žaludku
nic není ztracené
ještě je čas změnit se
ještě je čas utišit
bolest je čas žít
ještě je čas pít
pivo z petky
jako odpověď na otázku
kterou mi nikdo nepoložil
možná jsem neměl začínat
s přemýšlením o světě
možná jsem měl vytrhnout
poslední stránku a začít znovu
není rytmus není řád
který by přehlušil chaos v mojí duši
žádná pravidla a přece píšu pro ryby
co se motají v akváriu mého těla
možná psaní není vždycky odpověď
ale je to lepší
než sedět zamotaný
do vymotané pásky
z vé há esky
s rukama v klíně
a čekat že se všechno změní
možná je odpověď
v bezmyšlenkovitém přemýšlení o všem
a o sobě
jak prorážím davy nechápajících kaprů
zvukomalebnost se pomalu vytrácí
metafory se rozplývají na jazyku jako poslední joint
jako poslední cigareta co smrdí a tíží tělo a otupí mysl a unaví
jako poslední pivo s dechem uzené makrely
a přece se vždycky políbíme
já a můza já a kterákoliv žena
asociace asociací asociací
zacyklení divnej smutek
divná poloradost optimistickej vandr myšlenek
táhneme po nebi zmatený a nekonečný
vesmír nás obaluje miluje
odmítání opilosti je odpověď
ale ne ta správná
proudění představ a života mezi prsty
uvolnění se z představ o dokonalosti a genialitě
je stále ta představa která mě tíží
a kterou se přesto snažim postihnout
nejzvláštnější pocit když píšeš
a nevíš co
klapalo nám to ale bylo to moc potichu
a ty miluješ anděly a já miluju všechny
i ty zmatený duše co se kolíbají prostorem
nevyřešený případy, který si něco prožily
i my jsme si něco prožili a nejen spolu
budeme pít pivo až do svítání
někdy je možná odpověď být sám sebou až na hranici únosnosti
nevěřit na lásku a nevěřit na spřízněnost duší
ale já jsem debil a stejně na to všechno věřim
protože doufám že mi to třeba pomůže vyřešit všechny problémy
a stát se tím co jsem vždycky obdivoval
a ty sedíš vedle mě dotýkáme se nohama
a přece jsme tak vzdáleni jeden druhému
miluju ten pocit když se tě dotýkám
pak mám dojem že se i naše mysl dotýká
ale jich se to netýká
nerozumí spřízněnosti a radši se jen závistivě šklebí
jeden na druhého na televizi na nás
nám to může být jedno protože máme sami sebe a jeden druhého
možná si řekneš že je to klišé ale já mám dojem že se známe dýl než dva měsíce
až vlci zavyjou z posledních sil
a ptáci zazpívají poslední sloku
nad ránem z pivem v rukávu
zmrzlý prsty zmrzlý ústa zmrzlý nohy
duše roztajou s posledním sněhem
a my se dotkneme a pak i naše hranice roztajou
budu se teď soustředit na někoho jinýho
protože i když moje představa lásky může bejt jakkoliv romantická
nikdy se to nepohne tím směrem kterým chci
tak budu hledat dál ve fulltextu
a nebude to přesně to co jsem hledal
ale bude to alespoň něco
těším se na nádech z plných plic
až tě budu líbat a hladit při tanci
určitě to tak bude
věřím tomu co neznám
neznám tebe ty neznáš mě
až se poznáme tak pochopíme
že jsme se hledali celou dobu
doufám
alespoň to mi zbylo
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
96.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 3 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 32 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
