|
| |
|
|
Ve spleti drátů
na svázání copu
z rozmanitých koní
sedím, na konci ulice.
Páchne to svící s voskem
rozlitým do tmy nočního
kandelábru střevíce.
Zmuchlaný papír v ruce
a nit ve větru plane
smíchem trapné chvíle.
Nekonečný jek v tónu,
ticho na obzoru zapadá
a slunce v hlavě siré
potřebuje rozsvítit.
Chlemtá tmu mozku
a v jitřní rose se koupe
na dně nad ně.
Páchne to. Avšak vůni svou
cítí Ty. A Já?
Směji se. Líbí se mi to.
A co Ty?
Na dně sklenice
snubní prsten,
střevíce,
a možná nějaký dárek.
Smích. A co pak?
A co Já?
Nit. Smích. Jek.
Brek - a nakonec?
Láska.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
93.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 2 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 18 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
