» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Slova jdoucí ze srdce, hřejí tři zimy."

K. Čapek

počet přístupů: 2141682

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 2 ::

:: Dva vojáci ::

Příspěvek je součásti workshopu: Na svatou Barboru

Govrid	publikováno: 22.12.2010, 23:19

Příběh je naprosto fiktivní - jde o dva vojáky, kteří jsou ve válce ve Vietnamu... Je to na téma ve workshopu tedy; na svatou barboru. Snad se mi to povedlo vystihnout podle podmínky, která tam je. :D


	Dva vojaci "Já na svatou Barboru nevěřím, můj kámoš byl něco jako křesťan - věřil na tu Barboru a deně se k ní modlil. Jenže mu to bylo naprosto k ničemu, když pročesával opuštěnej zákop, našel jednoho z nepřátel - byl vyděsenej, byl to taky ještě skoro dítě, měl tak osmnáct nebo devatenáct let. Chvíli tam stáli a potom vystřelil - dvě rány; jedna do hrudi a druhá do krku. Když jsem to uslyšel, přiběhl jsem tam - ten parchant právě sundával mému kamarádovi boty - neváhal jsem, vystřelil jsem po něm! Kde byla ta jeho Barborka, když po něm vystřelil ten hajzl - nikdo mu nepomohl, umřel. A ty na ní věříš, Franku?" "Ano, manželka mi dala i obrázek svaté Barbory jako talisman pro štěstí. To stím tvým kamarádem je mi to líto, ale to se stává - jsme ve válce... Máš tam ještě trochu vody, Charlie?" "Jo, tady. Chytej!" Charlie vytáhl ze své brašny malou čutoru a hodil jí muži, který seděl pár metrů od něj opřený o strom. Ten ji chytil a napil se z ní. "Támhle se něco pohlo - nevzbudíme ostatní?" Vyděsil se Frank. "To nic nebylo - vietnamci by takhle blízko nepřišli. To bude nějaký zvíře." Řekl Charlie. "A v co věříš, charlie?" Frank dopil vodu a hodil čutoru zpátky svému společníkovi. "Já jsen ateista - věřím v realný život; mě žádná Barborka nezachrání, když budu ve srabu. mě ochraňujou moje smysly... Raději se koukám před sebe se zbraní v ruce, než spoléhat, že mě nějací svatí uchrání." "Ale víra není jen o službách, které ti třeba svatá Barbora splní, že tě například ochrání - víra je naplnění lidského ducha, je to něco, co se nedá vyčíslit penězi..." "Já mam na to jiný názor, to nezměníš Franku." Z ničeho nic spadli na zem několik velkých a velmi studených kapek vody, které přistaly na dva opřený vojáky o stromy naproti sobě a ponich přišel i déšť. "No, skvěle! A je tu zase monzun. Jak dlouho že si tu, Franku?" Řekl Charlie a navlékal si přitom na sebe pláštěnku, kterou vytáhl ze své brašny. "Asi tak měsíc. Takovej déšť jsem ještě nezažil." Usmál se Frank pochmurně a taky si navlékal pláštěnku, kterou taky našel ve svý brašně. "Tohle je už můj třetí monzun... Není to jako ten náš déšť u nás doma, co?" Řekl charlie, ale tentokrát se musel rozkřičet - protože déšť dělal veliký hluk. "To ne! Támhle se znovu něco pohnulo." Zakřičel Frank na Charlieho, ale díval se před sebe do houští, kde se předtím něco pohnulo. "Asi máš pravdu, taky jsem něco viděl - myslím, že to jsou nepřátelé, Franku." Řekl tiše Charlie a taky se díval tím směrem. Najednou se nedaleko od nich ozvala děsivá rána - ostatní vojáci se zbudili, vyšli ze svých stanů připraveni se zbraněmi v rukou. "Myslím, že je teď vhodná chvíle, aby ses začal modlit ke svaté Barboře - je tam hodně nepřátel..." Najednou se znovu ozvala ohlušující rána, Charlie uviděl, jak se k němu blíží horda cizích vojsk... Konec


celkové hodnocení autora: 67.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 5		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 2.6		uložit příspěvek

známka poroty: [ - ]		tisk příspěvku

počet komentářů: 19		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 34		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Šíma	07.01.2011, 18:01:26

Zdravím! Řekl bych, že jde o jeden z nejslabších textů ve Workshopu, ale... Když pomyslím na své začátky... Hihihi... Na chybky se dívat nebudu. Sv. Barborka mohla být v textu vystižena lépe (možná víc dramaticky?), na vzniklou situaci se příběh rozvíjí dost klidně... Je tu však jeden háček, nikdo z nás ve Vietnamu nebyl (známe to jen z filmů a dokumentů), proto jsem dal Dvojku. Ale příběh mohl být více autentický, jde přeci jen o takovou momentku ze života vojclů. Také by mě zajímalo, v co se modlil protivník! ;-)

Joa	30.12.2010, 21:05:14

Tenhle textík trpí spoustou neobratností a chybek - o některých z nich už se zmínili jiní, tudíž se nebudu pouštět do jejich pitvání. Snad jen dodám, že po přímé řeči se píše malé písmeno, pokud navazuješ slovy jako řekl, zeptal se, apod. "To ne! Támhle se znovu něco pohnulo." Zakřičel Frank... => "To ne! Támhle se znovu něco pohnulo." zakřičel Frank... Myslím, že už to také bylo řečeno, ale celá povídka postrádá zápletku, čili něco, co nutí čtenáře číst dál.. Je to spíše rozhovor dvou vojáků v zákopu a nic se nevyřeší, nezmění, slova vedou čtenáře odnikud nikam. Příště by to snad chtělo si s textem trochu víc pohrát.. Snad jsem nebyla příliš kritická, věř, že cílem nebylo tě odradit od psaní, ale právě naopak nasměrovat. :-)


ze dne 31.12.2010, 4:43:35
Govrid: Díky za přečtení i kritiku - nemusíš se bát, psani mě zatím velmi baví, ale spíše jsi mi pomohla.;)

phaint	30.12.2010, 15:40:56

Pozice v zákopech před útokem nepřítele je rozhodně báječně nastavená scéna pro nějaké psaní o svaté Barboře. Bohužel mi přijde, že ta scéna nějak neožila ani s postavami. V takové situaci asi není prostor k mluvení pro mluvení samo, to musí být co slovo, to bomba (obrazně, samozřejmě :)) Přišlo by mi zajímavé, kdybychom my šichni komentující vyšli ze stejného výchozího bodu ... co by z toho vzniklo? ... A úplně mimochodem jsi mi naočkoval myšlenku, že za styrých časů se té Barbory pravděpodobně dovolávali na obou stranách bitvy, to muselo být teprv zajímavé ...


ze dne 30.12.2010, 16:47:12
Govrid: Děkuju za přečtení a známkování - je to zajímavá teorie; mohli se svatých dovolávat na obou stranách...

čuk	30.12.2010, 9:46:04

Nevíra v ochranitelský účinek Sv. Barbary je naznačena pouze vyprávěním, spor věřícího a ateisty ve střihovém záběru směřuje trochu od tématu, mohl být stručnější a vyhraněnější, textu chybí domyšlení a pointa. Jinak viz předchozí komenty.

Leontius	30.12.2010, 0:10:06

Hmm, ty chyby opravdu nemá cenu vypisovat. Navíc by stačilo fakt málo, když přihlédnu k délce textu. S tím se pojí i otázka obsahu: Čtenář povídku dočte a zeptá se: „A?“ Celá debata byla taková prázdná, koneckonců válka není plná bojů, ale i spousty nudného hlídkování, přesunů, stavení táborů apod. Během toho se může debata rozvinout mnohem více. Tady byla utnutá tak, jako by oba vojáci přesně věděli, kdy přesně přijde útok. Navíc si přesně nejsem jist, jak to je s uctíváním svatých v Americe. Můj osobní problém je (tedy ne výtka), že vždy skřípu zuby, když je jako znázornění hovorové řeči použitá pražština.


ze dne 30.12.2010, 3:05:54
Govrid: Zdravím. Díky za přečtení - povídka je nic moc, ale stvořila se jako můj první nápad co mě napadl - proto je taková jaká je. :) (Hold mi moje můzá nepřeje nic dobrého...) Celý příběh je jen výplod jednoho (ne)moc bujného mozku, kterýmu se nijak zvlášť nedařilo při dějepisu - proto zde není nutné uvěřit ani jedinému slovu - vojáci o útoku nevěděli, ale chovali se tak jak byli vycvičeni...

Aini	28.12.2010, 13:53:52

Ahoj. Nechci mentorovat, ale chybek tam je fest. Ono za něco mohou šotkové (viz kupř. zde v příspěvcích také, cituji – „máš malími písmeny", nebo: … "ráda. jak pal salvator,"…). Sama se někdy divím, jak jsem mohla… A proto chyby nekritizuji, i když na některých je třeba vážně zapracovat, je-li jich více pohromadě. Jinak oceňuji snahu zúčastnit se. K samotné povídce: mě osobně v začátku vybídla k zamyšlení, co vše se svádí na svaté a zač si mohou lidé sami. (pozn. víru neodmítám ani neupřednostňuji…). Příběh mi přijde živý, popis jako hra na lidské vojáky… V zásadě jsem ale nepochopila autora, co přesně on chtěl předat a říci čtenářům svým dílem. A proto neznámkuji, ale přesto děkuji i za dodatek zde v odpovědi.


ze dne 29.12.2010, 4:19:58
Govrid: Zdravím. Děkuju za přečtení - ty chyby nesvádim na mé šotky, ale sám na sebe - trochu jsem tu spěchal... Jinak, chtěl jsem tu říct, že víra je něco, co lidstvo obohaťuje; buď v něco věří (bohové, zázraky, v dokonalého partnera atd.) a nebo i když v nic nevěří. Nějaké vyšší poslání povídka zřejmě nemá. (Leda tak skryté poslání o kterém neví ani sám autor.) :D

Leontius	27.12.2010, 12:26:57

Přečteno, zhodnoceno a komentář mám již připraven. Zašlu co nejdříve po vyhlášení.

čuk	25.12.2010, 17:48:27

Přelouskáno, vyjádřím se až po ukončení hlasování.)

Lyrie	25.12.2010, 17:32:23

Povídka vypadá, jako bys ji v rychlosti napsal, zkopíroval do formuláře a ihned odeslal. Jsou tam naprosto školácké chyby, které by se vychytaly, kdyby sis to po sobě aspoň jednou pořádně přečetl... Příběh sám o sobě je velice jednoduchý, atmosféra je naznačena jen velice povrchně. Víc to prokreslit a mohlo by to vypadat dobře :-)


ze dne 25.12.2010, 17:58:28
Govrid: Pravdu díš, pravdu díš - napsal jsem to, lehce si to pročetl a poslal, ale i tak jsem s tim neočekával bůhví jaké "dobré" reakce od čtenářů... Teď bych měl sto chutí na tom zapracovat.:-D

Carolina	25.12.2010, 8:09:55

Ahoj, příběh by potřeboval ještě hodně upravit. Trochu dát dohromady věty, jak mají být, vynechat chyby, kterých je tam spousta. Jména, máš malími písmeny, čárky, překlepy... celkově by to chtělo přepracovat. Dva vojaci - Dva vojáci věřil na tu Barboru a deně - věřil na tu Barboru a denně byl vyděsenej, - byl vyděšenej Chyby jsou v každém řádku a kdybych je tu všechny měla vypsat, zabralo by to spoustu času, kterého momentálně moc nemám, i když bych ráda. jak pal salvator, máš před sebou ještě hodně dlouhou cestu, ale určitě se zlepšíš;) Čti, čti a čti aby si věděl jak mít příběh správně a poutavě psaný a časem i chyby vymizí;)


ze dne 25.12.2010, 10:50:03
Govrid: Děkuju za přečtení - je pravda, že jsem si to po sobě pořádně nepřečetl - trochu jsem i spěchal.:(

salvator	24.12.2010, 22:53:43

Uff, tak by asi zareagoval indián na válečné stezce, spatřiv tvoje slova visící a třepotající se ve větru přicházejícího se podzimu. Malá začáteční písmena, čárky nad písmeny i celá ta kompozice... tedy, snad nějak takhle jsem začínal i já. Proto, pokud chceš dostat více ze svých slov, je třeba mnohem více po sobě číst, a číst vůbec, jednoduše, rozhodně je před tebou ještě dlouhá cesta, a snad bude jen čím dál, tím lepší. To už záleží na tobě.


ze dne 25.12.2010, 10:55:52
Govrid: Děkuju za přečtení - snad se do budoucna i zlepším, snažím se jak to jen dovedu.