|
| |
|
|
život se s námi nemazlil
rovnou nás tvrdě znásilnil
bez předehry a bez citu
bez lásky a za svitu
měsíce mezi stromy
v lese jen temné stíny
beru teď prášky na psaní
abych utišil touhu po spaní
můžu pobývat ve světě snů
ale pouze v tom svém - unaven
noc nás vytrhla z polobdění
unavení pološílení
rozproudění teď musím psát
jen teď je na to ten pravý čas
dotknu se oblohy jako rtů
pochopím smyslnost všedních dnů
krása je na dosah proč se bát
laskat dny noci proč utíkat
od reality od života
někdy je fajn zvlášť když je tma
potom mě baví žít a psát
a ne jenom tupě přežívat
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
96.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 0 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 0.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 1 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 20 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
