| Báseň, kterou jsem jednou napsal těsně po rozchodu s mou (ex)přítelkyní... |
| |
|
|
Motýlci
Motýlci modří,
motýlci něžní,
vy nejste k mání,
vy nejste běžní.
Málo vás!
Málo vás léta
a asi i bude
po dlouhá léta.
Až hledat vás půjdu
zlým smutným rájem,
snad mít s kým budu
hledat váš zájem,
o mne a můj život,
který tak ničíte,
když hloupě a sobecky
v bříšku chybíte.
Zjistit, že v něm nejste,
znamená zklamání,
klamnost,
klamavá vyznání.
Co když chtít nebudu
vás najít tolik jako teď,
co když jste zmizeli
za velkou tlustou zeď?
Motýlci modří,
motýlci něžní,
buďte k mání,
nebuďte běžní...
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
80.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 1 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
3.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 1 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 25 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
