obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Většina lidí se domnívá, že láska znamená být milován. Avšak pravda je opakem: láska znamená milovat."
Erich Fromm
obr
obr počet přístupů: 2915543 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39807 příspěvků, 5772 autorů a 391761 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: Hlad ::

 autor Sonya publikováno: 05.01.2011, 17:27  
... (neviem, čo k tomu dodať)
 

Spomínaš? Bývala si krásna - teda, relatívne. Ale rozhodne si vyzerala lepšie než dnes.

Vieš, v čom spočíva tá zmena?

Vieš, isteže vieš. Napokon, sama si si na vine. Hádam si približne sledovala, kedy si prestala rásť, nie? A rovnako ti muselo byť jasné, že vtedy sa človek musí zariadiť trochu ináč.

Napríklad nejesť v ohromných množstvách ako predtým, keď sa to stíhalo spáliť. Ale ty nie, ty si, práve naopak, prijímala stravy ešte viac.

Kašleš na názory ostatných a jedna z vecí, ktoré ťa život naučil, je tá, že ľuďom sa nedá veriť. Snáď len blízkym. Každý ti vraví, že slovo tučnota sa ťa ani náhodou netýka, preboha, veď si chudá! Sleduješ sa denno-denne v zrkadle, či tá okrúhla tvár ešte nestráca na objeme. Či je to brucho stále také vyduté... a tuku všade priveľa.

Hanbíš sa za to, ja viem. Musíš pôsobiť ako krava, ktorá príliš dbá o svoj zovňajšok, ktorá sa nevie zmieriť s tým, aká je. A v tom je ten problém. Tebe nejde o upútanie chalanov, i keď je tu jeden, ktorého by si chcela. Vieš, že ho nikdy mať nemôžeš, a tak trpíš ešte viac...

Tebe ide o zmenu toho, čo reálne vidíš, o odstránenie ďalšieho utrpenia. Hĺbi do mysle ohyzdné jazvy, ktorých je tam už aj tak priveľa. Rovnako ako jaziev na ruke. Miznú, a ty vieš, že takto je to príliš jednoduché. Opäť sa dorezať? Ach nie, tým sa nič nevyrieši.

Aj ich miznutie je priľahké. Kiežby to tak bolo s váhou...

Poznáš príbehy anorektičiek a myslela si, že sa ťa to netýka, že máš dosť rozumu... Ale keď si vynechala prvé jedlo, spustil sa tento príšerný kolotoč. Nejedla si nič a bolo to vcelku fajn, kým neprišiel prvý kolaps.

Ani tak si si nedala povedať, že? Tak nastal druhý - a to ešte ani veľmi neschudla! -, ktorý ti vyniesol kopu problémov. Predovšetkým sa o tom, že neješ, dozvedeli nepraví ľudia. Tvoje jazvy videli primnohí. V tvojom trápení ti škodia i radia viacerí. A ty si povedať nedáš...

Ješ len to, čo musíš. Neustále menej a menej, pribúda len výhoroviek. A kilogramy snáď ubúdajú, vlastne ani nevieš... Kedykoľvek pozrieš do zrkadla, vidíš len nechutnú masu, ktorú musíš odstrániť. Tuk, ach, tuk! Jedlo je tvojím úhlavným nepriateľom a už vieš, že skĺzavaš do problémov čoraz hlbšie.

Nebude to len hlad.

Pálčivý a všadeprítomný. Prenasledovateľ tvojich myšlienok, ktoré sa k nemu upnú, aby ťa donútili zasýtiť sa. Temný vo dne, keď ti bude zahmlievať unavenú myseľ; jasný v noci, keď ťa jeho žiara bude budiť zo spánku. Stravujúci - áno, taký bude. Pohltí ťa celú, no možno v tebe ostane zvyšok tvojej novej vôle. Vôle nejesť, vyhýbať sa všetkému, čo by si mohla nedopatrením hodiť do úst. Prekliatej vôle.

Úsilie nejesť verzus hlad. Jing a jang. Ale jedno majú spoločné - bolesť. Odolávať je ťažké, musíš to prekonávať s vypätím všetkých síl. A hlad bolí tiež, bolí už nielen psychicky, ale i fyzicky, a napokon ťa zachváti ako oheň.

Nebudeš jesť. Vieš, že si dostatočne silná, aby si odolávala. Ale až cez tvoju pergamenovú kožu, tesne obopínajúcu kostru, začne presvitať slnko, pochopíš. Pochopíš, že si mala počúvať hlad. Uvedomíš si, že nastávajú posledné hodiny a dni toho, ako ešte môžeš to slnko sledovať. Potom nastane tma. Trvácnejšia a večnejšia než ten nešťastný hlad.

A tesne pred tým sa do teba vkradne ľútosť. Povieš si, že takto to dopadnúť nemalo. Ale už nebude cesty späť...

***


Spomínaš? Spomínaš si na sladkú chuť jedla, ktoré si mohla jesť bez výčitiek a obáv z priberania? A na pocity nasýtenia? Ach, dievča. A ty si nedáš povedať.

Ver mi. Vieš, kto som, však? Tvoj hlad, moja milá.

Podala si mi ruku a spočiatku ostýchavo sme sa pustili tancovať v rytme tvojej obľúbenej skladby. Postupne sme si stále bližší, hudba je hlasnejšia a rýchlejšia. Táto noc bude dlhá. Tak tancuj. Vybrala si si to sama. A sama na to doplatíš, ak si ešte nedáš povedať.

Pobozkaj ma a budeš stratená. Ostanem pri tebe - až do konca.

Ďakujem za bozk... Hudba ustáva a myslím, že budú podávať večeru. Nechceš?

***


Spomínaš? Život býval trpký, iste, ale vedel byť aj krásny. Kým ho načisto neprekryl hlad a nezvíťazil nad tebou. A teraz spi. Bude to dlhý spánok.


 celkové hodnocení autora: 86.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 5 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 24 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Hanulka222 09.01.2011, 20:51:28 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Hanulka222 ze dne 08.01.2011, 20:33:31

   To je fajn, rozhodně jsem tě nechtěla nějak zdeptat... Sama mám problém po sobě ve velké nedočkavosti upravovat texty, jenže vím, jak to pak dopadá, tak to radši ostatním radím... :)
 Hanulka222 08.01.2011, 20:33:31 Odpovědět 
   Nevím proč, ale připomnělo mi to období, kdy vyšly snad stovky knížek s touhle tématikou, některý vyléčila láska, některý si vzala do pucu léčebna a některý to nedaly.
Když o tom tak člověk uvažuje, je to psychická nemoc jako každá jiná. Jenže proto, že se dotýká i vcelku mladých lidí, je neustále omílaná a to i v literatuře.
Bohužel ani autoři doposud nevymysleli stoprocentní lék.
Ano, jistý sarkasmus tam je, ale i přesto nebylo dílo zachráněno. Konec, kdy mluví hlad a tančí se, mi přijde našroubován jen proto, aby se z toho stalo něco extra a bylo to in.
Když už má text nějaký spád, nějaký směr, je hodně těžké s ním přejet do jiných kolejí. Někde se to povede, zde tomu něco bohužel chybí. Nebylo to tak, že bych vzdychla páni, on to byl hlad!
Ano, je to ošklivá a zlá nemoc, mělo by se jí předcházet různými kampaněmi a podobně, prosákla i do literatury, ale myslím, že jsme už tak daleko, aby i v literatuře byla jen oporným prvkem uceleného textu a ne hlavním motivem.
Protože na tom už není nic inovativního.

Co se týká druhé stránky, promluva k ty je zajímavá. Nemáš problém se psaním jako takovým, spíš jde o to téma.
Z čehož vyplývá názor, že ne vždycky čtenář chápe vše tak jako autor.
Neber to zle, je to jen můj názor. Proto ti nedám ani známku. Těžko bych hodnotila jinak než špatnou za téma a šroubovitý konec, ale na druhou stranu cítím, že po stránce textu jako takového tu není nic špatně. Proto tentokrát neznámkuji.
 ze dne 09.01.2011, 20:06:58  
   Sonya: Ten koniec je taký (a ja viem, že nie je dobrý) preto, že som to písala rovno tak, ako mi to šlo z hlavy a na záver mi už akosi zlyhali myšlienky. A keďže nemám trpezlivosť a neviem čakať, hodila som to sem bez úpravy.
Nesnažila som sa o inováciu, ide skrátka o moje osobné pocity - tváriace sa, že sú v skutočnosti pánom Hladom -, takže síce nevidím problém nijak originálne (doparoma!), ale aspoňže ho už vidím :)
A ďakujem za komentár, rozhodne potešia aj negatívnejšie slová.
 čuk 05.01.2011, 17:22:04 Odpovědět 
   Dovedeš pěkně porejpávat a balamutit. Kroužíš okolo oslovené (třeba je to sestřička) a čekám, kdy už už dostaneš po papuli. Děvčata takhle dovedou štěbetat. Ta demagogie je zábavná a téměř divadelní. Anebo by takhle mohla opantavať psychiatrička snažící se o sugesci! Že by to byl hlad? Personifikovaný? A nenasytitelný? Asi si osedlal nějaký skrytý vnitřní komplex. A pana Hlada jsi zkrotila příliš drasticky. Postrašit ovšem dovedeš. A pravdu máš. Některé extrémy se nevyplácejí, Dobře se četlo. Trhaný styl s opakováním se mi líbí. A sarkasmus a ironie rovněž.
 ze dne 09.01.2011, 20:01:09  
   Sonya: Sestrička to nie je, snažila som sa prebudiť rozum vo vlastnej hlave. Nutno dodať, že úspešne, i keď pod nátlakom. Ďakujem pekne za pochvalu! Rýpanie a balamutenie ma baví :D
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
TheaK
(16.5.2020, 11:57)
Ka
(11.5.2020, 21:51)
BukBird
(3.5.2020, 22:07)
Kakofonie Osudu
(2.5.2020, 20:00)
obr
obr obr obr
obr
Inkvizitor
Hugozhor
Temnota lásky
NoWiš
Opium
MarkízDeSade
obr
obr obr obr
obr

Kosmické hlasy I.
Jáchym Vostřický
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr