obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Přítel je ten, kdo o vás ví všechno a má vás pořád stejně rád."
Elbert Hubbard
obr
obr počet přístupů: 2915784 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39719 příspěvků, 5825 autorů a 392933 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Castitas Lilium ::

 autor Garth publikováno: 14.01.2011, 13:12  
I literatura je forma protestu.
 

Dopotácel se na benzínku. Zesláblý, polomrtvý hlady a žízní. Byla ještě tma, ale uvnitř se svítilo. Zatlačil na dveře. Měl štěstí, bylo otevřeno.
Malý, tlustý prodavač si neustále utíral plešatou hlavu velkým hadrem. Vypadal velice nervózně a pořád těkal očima. Regály, na které bloudil pohledem, byly naplněny nejrůznějším sortimentem, od potravin až po napodobeninu aztéckých medailonů. Stěny byly tak špinavé, že se na ně báli lézt i pavouci.
Muž rozrazil dveře, přiběhl k pultu a s výrazem plným šílenství zašeptal "vodu".
Prodavač zamrkal, pak si utřel nos do rukávu a odpověděl: "To bude dvacet korun."
Muž, nevěříc svým uším, prošmátral prázdné kapsy roztrhaného kabátu.
"Když nemáte, voda nebude," řekl, a nehnul při tom ani brvou.
Muž zvedl roztřesenou ruku. "Prosím. Umírám," odpověděl pomalu a s nesmírnou námahou.
Prodavač zavrtěl hlavou. "Peníze jsou život."
Za tři hodiny muž zemřel, na špinavé podlaze benzínky. Nikdo mu nepomohl. Neměl peníze.
Lilie.

***

Jmenoval se Mirek. Prohlížel si svého spoluvězně. Byl vysoký a hubený. Měl pocit, že ho už někde viděl.
"Neznáme se náhodou?" Zeptal se přátelsky.
"Těžko," odfrkl pohrdavě. "Možná mě znáš z televize. Jsem majitel velké automobilky."
Mirek pokýval hlavou. "To bude ono. Tak co jsi provedl?"
"Netykej mi, ty smradlavej hnusnej skřete. Přejel jsem tři lidi na přechodu. Pletli se mi do cesty, jejich chyba, kreténi," řekl pobaveně. "Za co sedíš ty?"
"Vloupal jsem se do cizího domu. Neměl jsem na vybranou. Byl jsem na dně. Žena mě opustila i s dětmi, začal jsem brát drogy a vzali mi i byt."
"Když seš blbej. To je tvoje chyba."
Nejraději by mu jednu vrazil, ale usoudil, že by to bylo k ničemu. Nerad někoho bil.
"Jak dlouho budeš sedět?"
"Řek sem, abys mi netykal, vole!" Zlostně se mu blýsklo v temných, hnědých očích. "Sedět budu tak hodinu nebo dvě, než můj bratr podplatí soudce, aby změnil svůj rozsudek."
Znovu pokývl hlavou. "Takže ty... vy, raději utečete od toho, co jste provedl, místo abyste si spravedlivě odseděl svůj trest?"
Zasmál se. Hnusně a falešně. "Já neutíkám, hlupáku. Já jen platím."
Mirek byl znechucen. "Chcete vyvážit lidský život penězi?"
Kývl. "Peníze jsou právo."
Za tři hodiny byl venku. Znovu se projížděl ve svém mercedesu, bez starostí a bez svědomí. A Mirek seděl dál, vlastně zbytečně. Za to, že mu život sebral všechno.
Čistá lilie.

***

"Miluji tě celým svým srdcem. Dal bych za tebe všechno, i život svůj, udělal bych cokoliv, jen proto, abych tě viděl šťastnou," řekl jí tichým, příjemných hlasem v malé místnosti osvícené svíčkami, kde byla jen ona, on a jídelní stůl s kuřecí nádivkou a vínem.
Hleděla na něj, zjevně dojata slovy, co jí řekl. "Dál. Pokračuj," pobídla ho.
"Mám jen tenhle byt v paneláku, starou škodovku a práci v továrně. Ale toho všeho bych se vzdal, jen pro to, aby tvé srdce bylo i mé," pronesl procítěně. Opravdu ji miloval, jako nic jiného. Potkal ji před osmi měsíci v lunaparku, a od té doby s ní byl dnem i nocí, stále. Byla docela bohatá a žila ještě s rodiči. Ale to mu vůbec nevadilo. Uživit druhý krk ve svém malém bytě by zvládl, kdyby pracoval přesčasy, a možná si našel ještě něco přes víkendy...
"Počkej. To mi chceš říct, že tohle je všechno, co máš? Žádná chata v romantickém prostředí, žádná televize, počítač, bankovní účet nic?"
"Ne. Copak to vadí? Nemůžeme žít i bez toho?" Hleděl na ni trochu zmateně.
Zvedla se a naštvaně po něm mrštila svůj nový iPhone. "Nevolej mi, chudáčku," jen řekla, než si otevřela ven.
"Ale... ale proč? Proč?!" Několik mokrých slz mu steklo po tváři.
Ještě otočila hlavu. "Peníze jsou láska." Pak práskla dveřmi a odešla.
Znal ji tak dlouho. Nikdy ho nenapadlo, že by jí mohly vadit jeho finanční poměry. Vždyť přeci nejde o peníze. Nebo ano?
Za tři hodiny spáchal sebevraždu. Oběsil se na provaze, který si vzal tehdy na památku z lunaparku.
Chtěl jí ho dát jako svatební dar.
Čisté lilie umírá.


 celkové hodnocení autora: 88.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 2 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 2.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 10 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 22 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Lišák 04.02.2011, 18:13:37 Odpovědět 
   Promiň, že jsem se neráčil odpovědět tak dlouho. Svádí mě říct, že jsem dlouho volil slova, ale jediný důvod je má lenost.
O prvním příběhu jen to že se mi prostě nelíbí. Takhle by to mohlo fungovat v nějakém velmi špatném sci-fi, ale nepředpokládám, že si se chtěl pohybovat v tomhle žánru.
V druhé mikropovídce mne zaráží ten Dušínovský postoj prvního z vězňů. Opravdu se diví, že někdo nechce odsedět si spravedlivý trest? Který z vězňů po tom touží? Který z nich netouží po zkrácení trestu? Který z nich by ho odmítl?
V textu mě zaráží hlavně myšlení Mirka (Toliko k Dušínovskému postoji že... omlouvám se, blbí vtip), že sedí zbytečně. Když někoho opustí žena i s dětmi, tak to podle mě není důvod začít brát drogy. A jestliže byl navíc zavřen za vloupačku...
Co se týče třetího příběhu... Ta holka si za osm měsíců nevšimla že nemá chatu v romantickém prostředí, bankovní účet ani televizi? Ale no tak... Navíc si nedokážu představit sebevraždu kvůli nějaké holce. To je sice jen můj problém, ale je to jeden z důvod, proč se mi to nelíbilo.
V tom první komentáři jsem to vzal opravdu hodně zhruba, snad to teď pochopíš lépe.
 ze dne 04.02.2011, 21:39:50  
   Garth: Teď už to LZE pochopit.
Děkuji za komentář, chápu vítky a dokáži pochopit, proč ti text nesedl.
 Lišák 17.01.2011, 19:52:00 Odpovědět 
   Ten první střípek mi nepřijde nijak ze života. Nic neparafrázuje ani nezesměšňuje. Je to jen afektovaný pokus donutit lidi přemýšlet. Ty druhé dva už jsou o něco lepší, pravdivější. Ale stále afektované.
Ono je dost lehké kritizovat tímto způsobem. Vybrat některé z neřestí dneška, popsat je aspoň trochu naturalisticky, nedat čtenáři ani trochu naděje a úspěch je zaručen.
 ze dne 18.01.2011, 12:59:06  
   Garth: Děkuji za komentář, ač nemohu souhlasit s tím, co je v něm napsáno.
Ocenil bych příště trochu kontruktivnější kritiku. Například napsat, co přesně se Ti nelíbí. Napsat něco o afektovaných pokusech a dodat, že to nic nezesměšňuje, což ani nebylo účelem, mi nepřijde zrovna nápomocné.
"Ono je dost lehké kritizovat tímto způsobem..."
 Kazimír 15.01.2011, 19:58:49 Odpovědět 
   Peníze dělí lidi v podstatě na dvě skupiny…

Vcelku se mně povídky líbily. Jen u té první si nejsem úplně jistý. Nevím, zda by člověk umírající žízní dokázal „přiběhnout k pultu“. Ten muž na mě podle popisu působí značně živým dojmem.
 ze dne 15.01.2011, 21:42:10  
   Garth: Máš pravdu, to jsem úplně nedomyslel. Děkuji, přístě si dám pozor.
 zahradník 15.01.2011, 17:18:31 Odpovědět 
   Moc krásně napsané, dojemné, silné, pravdivé. Líbí se mi ta forma, jak je to kratičké a přitom koncentrované, řekne to velmi mnoho. Líbí. 1
 ze dne 15.01.2011, 21:41:19  
   Garth: Děkuji.
 Šíma 14.01.2011, 13:12:29 Odpovědět 
   Zdravím!

Tři kratičké ústřižky z osudů tří lidí. Tři pohledy na svět bohatství. Peníze nejsou všechno, přestože bez nich je člověku zle. Za peníze si lze koupit kde co, život a zdraví za ně však koupit nejde (alespoň zatím ne). Každý střípek se zaměřuje na jiný aspekt týkající se peněz (a toho, co se za ně dá, či nedá koupit).

Proč ten prodavač nenatočil tomu člověku alespoň vodu z kohoutku? Bylo by to zadarmo, pochybuji, že tam neměl umyvadlo, ale pro ilustraci je tento příklad dobrý (přestože napsaný na efekt). Náš zbohatlík v mercedesu je také kapitolou samou pro sebe (i spravedlnost se dá koupit, ne nadarmo má ona dáma v rukou váhy a na očích šátek). S láskou je to těžší, lidé se mají rádi i v chudobě, avšak potkají-li se dva lidé ze dvou různých sociálních "tříd", je katastrofa nasnadě (tedy, zde záleží i na charakteru jednotlivých postav).

Ať už je to jak chce, docela se Ti povedlo vypsat (či vyjádřit) onen pohled na dnešní svět, kterému vládnou peníze a moc. Bohatství má zelenou, lidé žijící v chudobě a bídě jsou jen přítěží...

--> Muž rozrazil dveře, přiběhl k pultu a s výrazem plným šílenství zašeptal "vodu". --> Muž rozrazil dveře, přiběhl k pultu a s výrazem plným šílenství zašeptal: "Vodu." --> (dal bych ono zvolání za dvojtečku a pozor na interpunkci na nesprávném místě)
 ze dne 14.01.2011, 14:25:40  
   Garth: Zdravím, děkuji za rychlou publikaci a za komentář. Doufám, že se povídka bude líbit i ostatním.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Mr Solaiman
(15.1.2021, 11:53)
VNVNVNM
(8.1.2021, 09:15)
albert lisy
(8.1.2021, 06:41)
andrerushell
(7.1.2021, 12:46)
obr
obr obr obr
obr
Exorcista
Charles
VŠICHNI JSOU TU...
Radovan
O duši
Hromdopolice
obr
obr obr obr
obr

Má píseň jako jepice
jiřička
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr