| 15.1.2011 Nepopisuje "domácí vězení", ale momentální stav, který každý z nás jednou zažil/zažívá/zažije... (spíše forma písně než poezie) |
| |
|
|
Zavři se do klece
a pochopíš, co citím.
Nemůžu doprava, doleva, dozadu ani vpřed.
Zavři se do klece
a uvidíš, co vidím.
Lidi přichází
a koukaj na zvíře v kleci.
Zdá se jim to fajn,
být takhle zavřenej.
To, že jsem smutná a něco mi schází.
Toho si nevšímaj.
Kření se na mě a hážou mně piškoty.
Myslí si, že mám hlad.
Já nemám hlad, mám vztek.
Jsem zavřená a nemůžu ven.
Už mně nebaví jen sedět a blbě čumět.
Chci vzít život do svých rukou
a vypadnout ven.
Zavři se do klece
a pochopíš, jak se cítím.
Nemůžu doprava, doleva, dozadu, ani vpřed.
Chci ven a nic mi nebude chybět.
Ani blbý piškoty, ani ti, co jsou v kleci se mnou.
Chci vypadnout ven.
Toulat se, hrát a smát se.
Nemyslet na zítřek,
protože nebude stejnej.
Už nechci stereotyp,
chci zažít pořádný dobrodružství.
Tak otevři tu klec, já CHCI VEN!
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
77.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 0 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 0.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 2 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 20 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
