» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Teorie lásky je božská, její praxe ďábelská."

Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais

počet přístupů: 2141643

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 7 ::

:: Sexistická básnička ::

MaláJouda	publikováno: 22.01.2011, 8:09

Lascivní, sexistická básnička a jako obvykle se nedržím kterékoli formy... Účelem není zdělit příběh ale vzbudit pocit (ať sympatie nebo odporu - obojí je fajn!) ale to už bych měla přenechat autorovy!


	Došel sis pro mě, bágl vzal, objal, vášnivě políbil... A já už tušila co bude dál. Svět se mi hned víc líbil. Nedočkavci, vyjdu Vám vstříc a učetřím si ty romantický kecy. Takže teď to co vám chci říc, takže teď už k věci! Zalezli jsme pod peřinu, já ji hned zkopla a rozsvítila. Cítím Tvoje ruce v klínu, něhu oplácím, koušu, abych tě políbila! Moc dobře víš co mám ráda, pokousanej krk a otlačený zápěstí, nehty zryls mi řádně záda. Tato noc bude plná neřestí! Moje ruce svázaný šátkem, sprostí se rychle pout. Osedlám si tě, hnu zadkem, na vlnách rozkoše budeme plout! Taháš mě za vlasy, drásáš mojí bílou kůži. Hvězdný prach padá na řasy, tím měním se v růži. Ano, v rudou růži, protože ona ostré trny má! drásáš moji kůži, poškrábaní budem tedy oba dva! Dlouho nesneseš moji převahu, tak vstanem na podlahu. Opřeš mě o stůl a přehneš vejpůl! Pak semnou praštíš do peřin, nenecháš mě se hnout. Noha na rameni, odvážný to čin, slastí musím vykřiknout! Po hodině už je klid, utřu si bílý bříško. Musím si zapálit, najednou je úplný tíško. Oblékám si šaty, koukáš na mý rty. prokousaný, krev z nich teče, žes mě zřídil, chceš brečet! Usmívám se ještě rozechvělá a ty se taky usmívej! Já to takhle chtěla, neni mi z toho ouvej!


celkové hodnocení autora: 75.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 2		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.5		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 15		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 39		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Kaileen	25.01.2011, 11:49:16

Odpověď na příspěvek od uživatele: Vopice* ze dne 24.01.2011, 22:21:39* Viz. "Která jména tam mám špatně?" Tvoje verze: Fracois Villon, František Gellner, Charles Baudlaire, Emile Zolla, Guy de Mopasant, Fjodor Michalovič Dostojevskyj,... Opravená verze: Francois Villon, Charles Baudelaire, Emile Zola, Guy de Maupassant, Fjodor Michajlovič Dostojevskij... Stejně jak laxně přistupuješ k oblíbeným spisovatelům, stejně tak přistupuješ ke svým textům. Což mě přivádí k otázce: Jak se dá vstát na podlahu? Když se vstává, tak se vstává a nevstává se někam. Ale i kdyby se vstávalo někam, tak na podlahu těžko, neboť podlaha je dole a vstává se směrem nahoru (obvykle). Ale máš pravdu, že se nemůžeš zavděčit všem a dědkům u piva by to zřejmě bylo stejně jedno - za předpokladu, že by z nějakého záhadného důvodu četli něco jiného než noviny.


ze dne 28.01.2011, 19:26:18
MaláJouda: Kailen jo, jsou tam překlepy.. stane se... a já laxně přistupuju k celýmu životu, podlemě je to recept na štěstí! Na podlahu se vstává když na ní neležíš (nestojíš), podle mého se běžně vstává z postele na zem a když ne tak to ber jako oximoron.. :) Je to můj najivní sen... neber mi ho!

Vopice	25.01.2011, 10:07:14

Odpověď na příspěvek od uživatele: Vopice* ze dne 24.01.2011, 22:21:39* viz. vzkaz

Vopice	24.01.2011, 22:28:36

Odpověď na příspěvek od uživatele: čuk* ze dne 22.01.2011, 8:07:59* Čuku, já tomu nerozumim:( Když se někdo s textem nepáře a s rýmem jakbysmet, tak ho poplácáme po ramenech chvalitebnou známkou? Jako redaktora si tě vážím, proto na to čumim jak ze stromu spadlá.


ze dne 25.01.2011, 8:53:01
čuk: Milá Vopice, já už jsem hospodskej dědek a předem fandím tomu, kdo vůbec začíná psát, pokud neškodí jiným. Poplácání po rameni není za literární úroveň, ale za autenticitu a odvahu i za určitý postoj k realitě. Ostatně u mně dvojka není zase až tak dobrá známka. Většinou lepší básně dostávají 1-. Víš já mám všechny autory (kromě několika vejtahů a sprosťákú) rád. Co mě mrzí: ty už jsi někdy ze stromu spadla, že víš, jak se čumí jako ze stromu spadlá? Vopice mám velice rád a pokud si vzpomínám známkoval jsem tě taky dobře.

Vopice	24.01.2011, 22:21:39

Nevzbudilo to ve mně sympatie ani odpor. Spíš pocit trapnosti. Při "tíško" mě až zatrnuly zuby. To je jako která třída základní školy? U tvý minulý věci jsem četla, že chceš psát pro puberťáky a hospodský dědky. Co znám dědky v hospodách, slovo tíško by jim k pivu moc nešlo. Stejně jako tvoje rýmování: např. Dlouho nesneseš moji převahu, tak vstanem na podlahu. Zkus ti to říct nahlas a řekni mi, jestli ti to furt příde dobrý. S textem si se opravdu moc nepárala, takže se nepářu ani já s tebou: Má-li být text takovýhle úrovně oznámkován chvalitebně, pak by přinejmenším chvalitebně měla být oznámkována i Amarantineho Reginina vagína. Tam je to aspoň na férovku a netrhá to uši. A obojí je stejně trapný. Tohle možná víc, páč je to delší. ps. doporučuju opravu jmen spisovatelů, co máš na profilu.


ze dne 25.01.2011, 9:50:11
MaláJouda: Krejá jména tam mám podle tebe špatně? Každý úspěšný člověk má příznivce i odpůrce... díky ti za tvůj komentář... a slůvko tíško bych definovala jako novotvar... mě se tohle líbí, jako se jiným líbí Bárbínky, které mě přijdou trapné.... Nelíbím se ti, nu dobrá, neuráží mě to, ba naopak...

Kaileen	24.01.2011, 21:42:09

Tak potřeba vzbudit pocit se vydařila - mám z toho pocit odfláknutého kusu čehosi. Mohl to být divoký počin, ale místo toho akorát hromada vykřičníků, které měly možná vyjádřit to, co se autorce slovy vyjádřit nepodařilo. Slova použitá jako rýmy-nerýmy. Emoce v tom možná z tvé strany jsou, ale z textu nepřechází na čtenáře (na jiné možná jo, na mě ne). Chybějící čárky a překlepy to taky nezachrání. Přitažlivé téma, ale zpracování se mi teda nelíbí ani trochu.


ze dne 25.01.2011, 9:44:54
MaláJouda: Každý den není svátek a každý jsme jiný, ale stejně děkuju, minimálně za přečtení!

Albireo	24.01.2011, 20:31:37

Dost naturalistické, ale proč ne? I tohle je jedna z tváří lásky.


ze dne 25.01.2011, 9:43:33
MaláJouda: Děkuju!

J.U. Ray	24.01.2011, 10:27:56

Myslím, že po tomhle se můžou sexisti jít vycpat, tak akorát. Naprosto normální věc, které ten styl, jak's to napsala, jenom prospěl. Je dravá, nespoutaná, žene se vpřed a na nic si nehraje, je to tak, jak to je. A máš pravdu, že občas jedno skandálnější přiznání způsobí, že ostatní drží pysk a nechtějí vědět radši nic. ("Všechno, na co jste se ptali, ale báli se to vědět."). Dneska za jedna, naprosto zas(ou)loženě a bez pochyb. ;)


ze dne 24.01.2011, 17:28:38
MaláJouda: Děkuju Děkuju!

čuk	22.01.2011, 8:07:59

No lascivní to je, sex- drasťák, ale zase proč ne, vznikl-li text jako přetlak zážitku nebo naopak neuskutečněné touhy. Velmi důležité jsou reakce post coitum a tady jsou fajn ( až na to, že oblékání šatů je najednou moc hrhr, býti spolu, vedle sebe, unaveni a se šrámy, je cenná dohra) Bílou kůži... v rudou růži: kdyby tam nebyla nadmíra škrábání, a ono se vynechalo, byl by to hezký básnický obraz (třeba studu), ale tady je holt drsnost vášně, plně chápu, i tu vzdornou provokativní notu. S textem jsi se moc nepárala a s rýmem jakbysmet PS: Ve škole vykládej, žes byla u zubaře-rasa. A příště nehty ostříhat na velmi krátko. zdělit? autorovy?


ze dne 22.01.2011, 18:44:03
MaláJouda: Ajéje.. hrubice... až já jich jednou všech uhlídam, tak to oslavím! a ještě významové chyby... místo Autorovy má být čtenáři... Každému se líbí něco jiného, mě zrovna tohle. Oblékání šatů je moc hrhr, ale takový je celý můj život :) hlavně když si lehnu nechci přemejšlet nad tím jak budu zejtra vypadat třeba na plavečáku když mam pordápaný záda, krk i břicho! Vzdorná provokativní nota, jo, to jsem já, provokatérka co se za nic nestydí a pod uměleckym jménem píšu z "politických důvodů" ale moji blízcí (kromě matky) jej znají... Nikdy si nehraju s textem, s rýmem taky ne... mám svůj styl, jednou jej definuju do manifestu a budu mít svuj.. prostě píšu když mam můzu na posteli a odmítám to česat.. PS: Ve škole už se mě neptají co jsem dělala když přijdu zřízená, po jednom otevřeným přiznání nikdy ani zmíňka! :D