» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Dobré dílo poslouží jako potrava pro duši, špatné i jako podložka nohy stolu."

Pavel Sečkář

počet přístupů: 2141650

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 5 ::

:: Snad nejsem básník ::

Malíř	publikováno: 31.01.2011, 8:02

Text vznikl víceméně na požádání od pana Mirka Kováříka a byl i odvysílán v pořadu Zelené peří. Myslím, že by mohl být zajímavým počtením pro čtenáře mých textů. Snad více nahlédnou do kuchyně mé poezie.


	Mohl bych si dovolit tvrdit, že nejsem básník, ale malíř. Malíř, který tvoří obrazy v podzimní deštivé noci, kdesi v potemnělém zákoutí parku. Protože, tak jak jako obrazy zachycené v dešti, ukazují i moje básně rozpitou a pokřivenou realitu. Proto v mých básních může unavená růže plakat do vázy. Proto jsem schopný utopit zítřek ve vaně. Prvním impulsem je pocit, který chci malovat. Pocit může vyvolat i naprosto nepoetická věc, například ztracený lístek od šatny. "Malovat nikoli věc, nýbrž dojem, jenž vyvolává," pravil některý z prokletých básníků. Přestože maluji spíše věci, snažím se, aby vyvolávaly onen pocit, či dojem, který prožívám. Nejsou to ovšem pouze básně, které dokážou vyvolat dojem. Tu samou moc má i hudba. V tónech a melodiích schovávají své nálady muzikanti. Znám tu sílu hudby, hrával jsem na klarinet. Mnohokrát se mi stalo, že jsem přes tóny proléval své pocity, především při improvizaci. Je nádherné opřít se o skříň, zavřít oči a hrát, vymýšlet si melodii, hrát si s tóny. A při tom vědět, že se jedná o okamžiky, které nebudou nikdy stejné, okamžiky, které se nepodaří nikdy zachytit. Hudba totiž, dokáže prohloubit a přeměnit mé pocity a zážitky. Především při poslechu hudby bluesového charakteru mě začínají napadat první verše nové básně. Tóny jakoby vedly moje tahy štětcem při tvorbě začínajícícho obrazu. Díky hudbě se mé mysli tvoří podivné a neobvyklé slovní obraty. Slova dostávají nové významy. Mohl bych tvrdit, že hudba je deštěm, který rozpíjí a křiví obraz namalovaný na plátně. Snad hudbu cítíte i z mých básní. Měla by tam být schovaná.


celkové hodnocení autora: 98.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 3		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 2		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 17		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

40	31.01.2011, 11:42:43

Pouze lehké formální pravopisné šotky bych vytkl (v posl. odstavci v první větě přebytečná ", "a" ..Díky hudbě se mé mysli..." - tam bych spíš čekal ...se v mé mysli - ale to není nutné, takhle to má jiný odstín. Znám malování, když si člověk vyčistí hlavu, najde vhodnou hudbu a podle ní tvoří... 1 Hezké stručné představení se...

čuk	31.01.2011, 8:01:15

Moc krásně napsané,moudré i poetické. Málokdo nahlíží do nitra umění tak citlivě. Vyvolal jsi ve mně zasuté pocity, které by se snad nikdy nevynořily do vědomí. Obrazy i hudbu mám rád, dost často se mi o nich zdá. A džezové improvizace s nečekanými zvraty mám snad nejraději ( i když neumím příliš hrát na piano a náhodní posluchači si zacpávají uši, já žiju zvláštním vnitřním životem). Prakticky přijdu bohužel do styku s hudbou jen když se snažím udělat aranžmá divadelních (amatérských) her a někdy mi zní hudba hlavou i když bdím. Maluješ-li hudbu, mohl bys ji umět i psát. Máš něco v šuplíku? Rád bych si poslechl.