» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Láska je svátost, kterou je potřeba přijímat na kolenou."

Oscar Wilde

počet přístupů: 2141657

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 5 ::

:: Dekadentní nálada ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Šeptané do větru

zahradník	publikováno: 07.02.2011, 8:44


	duše zalitá v černém téru nepronikne světlo mé vězení má silné mříže nespatřím horké ruce hvězd květiny ze svatebních cest nenasypou cizí prsty svírají můj krk nemůžu dýchat chci křičet, ale jsem němý mé srdce je prokleté už léta nenávratně patří někomu kdo jej dávno odhodil ta marná láska pálí je oheň v mém nitru který neumím uhasit jen Bůh zná moji bolest v očích kapky podzimního deště pokoušejí se odplavit chyby minulosti jako suché listí stále znovu a neúspěšně sůl už dávno došla vůle prohrává zápas s časem chtěla by vše vrátit neumím zapomenout posedlý zoufalou snahou slepit střepy černý havran se jen chechtá už víckráát ne! doživotní odsouzenec už nemám pro co žít ztratil jsem s tebou i kus sebe zbyla otevřená rána, která nesroste čas ji nezacelí prázdnota hříchů mě nedokáže naplnit útěchou snad brzy vykrvácím neumím žít se srdcem vyrvaným z hrudi měl jsem jen jedno životem semlený a roztrhaný na kusy nebudu jako dřív už nejsem schopen krásných citů nezbylo nic co mě nezabije to mě přizabije zůstalas jen ty jediná věrná moje samoto má pravá nevěsto


celkové hodnocení autora: 99.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 11		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.3		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 30		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 46		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Anelline	18.02.2011, 22:15:23

To je děs, jaké mají lidé sebevědomí, když nás kritizují po internetu, říct to nahlas by byl větší problém. Pokud vím, básníci se nikdy neřídí tím, co od nich čeká společnost, zvlášť ne "dekadenti". A slušně vychovaní lidé nepřepisují cizí básně, zvlášť ne tak povedené, jako je tato. Piš, vždycky se najde někdo, kdo to bude kritizovat, a někdo, komu se to bude líbit.


ze dne 18.02.2011, 23:36:39
zahradník: Jsem rád, že se Ti mé dílko líbí. Jinak dekadent jsem jen občas, z donucení :) Děkuji za návštěvu!

Aini	11.02.2011, 17:31:04

Odpověď na příspěvek od uživatele: Aini* ze dne 11.02.2011, 15:28:18* To: zahradník Vydrž, ať jsi kdekoliv. Ani v žaláři se nezblázníš, pokud to nedovolíš. Hlavně nepiš hrubosti a zvrácenosti, těch nějako přibývá. Je to dobou, nevím? Ráda bych si Tě chodila dále číst. Držím palčáky, ať se daří.

Aini	11.02.2011, 15:28:18

zahradníku, piš dál, nebal to chápej, že někdo "je lepší" a rád o tom píše, ale Ty píšeš básně, které se lidem líbí, cítíš ten rozdíl? přeci bys to nebalil kvůli "lepším", no tak šup, šup - skládat básně :-)))))))))


ze dne 11.02.2011, 16:00:37
zahradník: Neboj, nepřestanu psát - ať už bude výsledek mého snažení jakýkoliv :) Bez psaní už bych nemohl v životě být, je to pro mě jediný způsob seberealizace, který mě naplňuje. Nevím, co bych dělal bez psaní, asi bych se už dávno zbláznil - i když možná už se stalo :))

JAB	11.02.2011, 11:08:13

V poho, četl jsem stovky knih, ale ne zas vše, takže přiznávám se, nepoznal jsem to. Píšu jak píšu, ale dostal jsem se tomu přes deset let vlastní tvorby a kvanta četby, napsal jsem něco přes 700 básní a z toho je tak 10% takových, že jsem na ně celkem i hrdej. Psát, psát, psát a číst, číst, číst...

JAB	11.02.2011, 0:06:34

Obyčejně nedělám větší rozbory, neb to nikdo nečte, ale ok.. „duše zalitá v černém téru“ – z tohle stříká poetično, i.e. dobré; „nespatřím horké ruce hvězd květiny ze svatebních cest nenasypou“ – tohle je myslím nejzajímavější střep z textu; „cizí prsty svírají můj krk nemůžu dýchat chci křičet, ale jsem němý“ – bezobsažná pasáž, respektive pojetí silně kulhá za tušeným a hodně široce vykladatelným obsahem. „mé srdce je prokleté už léta nenávratně patří někomu kdo jej dávno odhodil ta marná láska pálí je oheň v mém nitru který neumím uhasit jen Bůh zná moji bolest“ – bezobsažná pasáž plná tuctových opisů na téma miluju ji, ona mě ne. „v očích kapky podzimního deště pokoušejí se odplavit chyby minulosti jako suché listí stále znovu a neúspěšně sůl už dávno došla vůle prohrává zápas s časem chtěla by vše vrátit neumím zapomenout posedlý zoufalou snahou slepit střepy“ – tohle není špatná pasáž, jen pojetí a provedení kulhá za obsahem, například: „Podzimní déšť utopen ve zřítelnici jež zkalena je minulostí v níž omyly jak suché listí jak krystali už dávno došlé soli pálí jak umí pálit snad jen čas psával jsem básně, pamatuješ? v nich nebyl čas mým pánem a uměl zapomenout na větrný boj se vzpomínkou na její oči“ Vím, takhle z fleku nic moc, ale přijde mi to víc poetické a obsahem totožné. „černý havran se jen chechtá už víckráát ne!“ – odkaz na E.A. Poea jsi mohl použít jako rámec a ucelující motiv celé básně. „doživotní odsouzenec už nemám pro co žít ztratil jsem s tebou i kus sebe zbyla otevřená rána, která nesroste čas ji nezacelí“ – motiv odsouzení, toliko typický pro milostnou poezii, je zabalen do fádního pojetí. Naopak “prázdnota hříchů mě nedokáže naplnit útěchou“ je zajímavá obsahem, formou je to slabší: „V prázdnotě hříchu útěcha protéká mi prsty“ by mi třeba sedělo lépe; “snad brzy vykrvácím neumím žít se srdcem vyrvaným z hrudi měl jsem jen jedno životem semlený a roztrhaný na kusy nebudu jako dřív už nejsem schopen krásných citů nezbylo nic“ – píše se „semletý“, „semlený“ je nonsens, jinak je to nejhorší pasáž, dle mého názoru. “co mě nezabije to mě přizabije“ – dobrý nápad, neuškodilo by jej rozpracovat a použít jako druhý opakující se motiv v textu; “zůstalas jen ty jediná věrná moje samoto má pravá nevěsto“ – katarze, pointa, prostě konec básně, by měl čtenáře dostat, motiv samoty je natolik tuctový, že přímo křičí po originálním pojetí, např: „jsi nadoblačná, samoto jsi milenkou mé jarní moci a já jsem jaro, jež v ledu čeká na tvého vraha, a až ti zhasnou oči já nezapláču více má prává nevěsto“


ze dne 11.02.2011, 1:42:39
zahradník: Teda, děkuju moc, přebásnils to krásně, ten závěr je opravdu nádherný! Myslím, že to básnění asi zabalím, protože takovou invenci nemám a netuším, jestli jí kdy dosáhnu, možná to pomalu přijde až s časem... každopádně mám o čem přemýšlet. No ty horké ruce hvězd a květiny ze svatebních cest je Václav Hrabě, jak jsem psal níže - vše co je kurzíva, jsou odkazy na klasické autory (myslel jsem, že to uhodí do očí, jsou to notoricky známé citáty) - takže jsem to tušil správně, že za nejcennější považuješ ty pasáže, co nejsou moje :))

JAB	10.02.2011, 18:27:45

Přijde mi to jako špatný překla cizojazyčného textu. Takové syntakticky a stylisticky blbě navazující výkřiky, některé zajímavější, jiné slabší, některé bezobsažné. 3


ze dne 10.02.2011, 23:00:31
zahradník: Jo, já vím, že Fade To Black to není... Ale jsem rád, že tentokrát je známka o stupeň lepší, než minule, a že snad zaujala aspoň něčím. Můžu ještě poprosit o upřesnění, které obrazy Ti přijdou zajímavější a které bezobsažné a proč? Hlavně neříkej, že zajímavé jsou ty v kurzívě a ostatní bezobsažné, to bys mě ranil :)

Lord Mordvig	09.02.2011, 12:07:46

docela se mi líbí, dosahuji i jisté katarze text hezky plyne, jsou tam zajímavé obraty, líbil se mi odkaz na pana Poea (ne toho bankéře :-D) je tam vidět zkušenost - tedy, nejsou to zamilované bláboly


ze dne 09.02.2011, 13:07:07
zahradník: Děkuji moc, jsem rád, že takto zapůsobila. Ano, ta kurzíva jsou odkazy na klasické autory, mělo to vyznít tak, že v té svojí náladě se utíkám do literatury, ale zároveň musím s většinou těch děl nesouhlasit a polemizovat, protože realita je jiná, ne tak ideální... :)

Adam Javorka	07.02.2011, 21:16:21

Báseň sa mi páči, lebo cítim v nej tvoju úprimnosť a Boh pozná každého bolestí a niekomu pridá z nej, alebo časom odoberia, alebo zoberie, to je o ľuďoch a a spomienkách, či skutkoch a tak...


ze dne 07.02.2011, 23:22:57
zahradník: ...a za spoustu bolesti si může člověk především sám svými chybami... Děkuji za návštěvu!

javavia	07.02.2011, 20:39:45

Ělověk aobčas bolí srdce, a zapomenout není jednoduché, protže jizvy, ty stále zůstávají...Časem se sice zmenší, naděje však je tady také:-)) Hezky napsané, rozumím tomu a líbí se mi...1


ze dne 07.02.2011, 23:15:47
zahradník: Děkuji moc za návštěvu a milý komentář :)

Aini	07.02.2011, 20:25:53

Srdce přijímá stále více brázd, rány zůstávají, čas je zacelí, ale ony nezarostou. Nejsou vidět, bolí, přesto posílí. Jednou rozbité na střepy zůstává stále jen slepené. V hledání nového neustávat… Nálada se dá měnit vůlí i slunečním jasem. Krásně zachycená atmosféra pocitů.


ze dne 07.02.2011, 23:12:21
zahradník: Děkuji za přečtení a krásný kometář! Ano, je to tak, i když šťastný ten, kdo si v životě nemusí hojit žádné jizvy, ani se přehrabovat ve střepech, ale takhle jednoduché to má asi jen málokdo...

Dědek	07.02.2011, 19:25:53

Moc se mi líbí. Takový pocit je nepříjemný a deptající, ale nakonec je tu přece jistá naděje. Od každé něvěsty se nechá zmizet a najít si nějakou lepší.


ze dne 07.02.2011, 23:07:05
zahradník: Zajímavé řešení ;)) Děkuji za návštěvu!

Jujacek	07.02.2011, 14:10:00

Ani začínám lehce (tiše) závidět. Plný inspirace (i když někdy není nejlepší...). Naprosto a do puntíku znám tento pocit :( Tak výstižné! Ach jo :) Ale! Nesmutnit!!! O:) Kuk z okna, jak je krásně. Nemáme to od sebe až tak daleko, tak myslím, že u vás je podobně. Chce to vyjít na procházku. Člověk má až pocit, že ho sluneční paprsky nabíjí novou energií :) Škoda, že to nemůže vydržet... Ale dočkáme se :) Jako se vším. Takže, pěkné, tak jak má dílko takového typu být. Jedna :)


ze dne 07.02.2011, 15:50:19
zahradník: Inspirací mám spoustu, to ano (jen s tou formou pořád válčím) - stačí mi jen ohlédnout se za uplynulým životem, tam je inspirací ke psaní, jéjej... :-/ Ale neboj, taky to přijde ;) postupně si prožiješ další svoje příběhy, potom už jde psaní samo a inspirace přichází jedna za druhou, stačí zavzpomínat na to, co člověk prožil - nebo ani nemusel - i lidé kolem prožívají spousty inspirativních příběhů, autor by se měl asi naučit být těmto osudům otevřený a zamýšlet se nad nimi, to vše Tě potom v tvorbě posouvá stále kupředu... Děkuji za návštěvu!

Tonyend	07.02.2011, 12:42:41

Souhlasím s tebou, že psaním jde z těla(duše) mnohé pryč a uleví se. Není potřeba psycholog a psychiatr, ale někdo, kdo si to bude číst a zamýšlet se nad tím Proč to bylo tak či jinak napsáno. Sdělená starost, poloviční starost. Něco na tom vážně je. Já jen, že samotu za nevěstu ani nevěstku nechci mít. A že bylo zklamání? Není první, ani poslední. Havran ať si kráká co chce! Je to těžké, když duše ochuraví. Není vidět, není do ní vidět, kdo nepoznal, neuvěří. Ale není o co stát, to rozhodně není.


ze dne 07.02.2011, 16:01:59
zahradník: Děkuji za přečtení a porozumění :)

maja52	07.02.2011, 12:19:30

Tyto nálady dobře znám. Moc hezky jsi popsal momentální stav duše. Bravo. Ahoj Majka.


ze dne 07.02.2011, 15:52:21
zahradník: Děkuji moc za přečtení, jsem rád, že jsem se trefil a líbilo se :)

Šíma	07.02.2011, 11:20:44

Není to špatné dílko. Kolega čuk to vystihl a popsal hezky. Není tam těch pocitů až příliš? Ale kdo ví, jak už samotný nadpis napovídá, když dekadence (viz úpadek, rozpad, či snad i určitá zvrácenost), tak ať to stojí za to! ;-)


ze dne 07.02.2011, 12:22:40
zahradník: Děkuji za návštěvu! Ano, možná je až příliš doslovná a polopatická a chtělo by to víc zaobalit do metafor... exprese mi jde asi hůř než imprese, ale na druhou stranu - člověk uvězněný v dekadentní náladě to takhle vidí a cítí všechno černě...

čuk	07.02.2011, 8:43:48

Název básně má pravdu. Text je velice intenzivní a vášnivé chrlení pocitu osamocenosti, ba co víc: opuštěnosti, kdy se slova a pojmy řinou tak, že brání diskusi- jsou velice sugestivní. Čas ukáže, co vítr času odvane a nakolik odhalí skrytou exaltovanost a patos. Teď věřím, že báseň je psaná srdcem a momentálně- sice až nadměrně černě- cítěná. Nebo už čas postoupil a úhly pohledu se mění? Sugestivnost snad přetrvá.


ze dne 07.02.2011, 12:11:05
zahradník: Děkuji moc za publikaci, hodnocení a krásný komentář! Ano, už je fajn, nálada odplula s tímto textem - myslím, že kdyby všichni lidé zkoušeli psát, tak psychologové a psychiatři budou bez práce :)