| Báseň popisující člověka snažícího se vymanit z vlivu hamižnosti od jeho prvních kroků až po vyústění. |
| |
|
|
Koupím si nové auto
bude luxusní - bude mě stát celý plat!
Ale do garáže se mi nevejde - srát na to!
Holt ho dám na vršek věže mých zbylých aut
Ta věž mi stojí za domem
a plechově przní krajinu jako slina.
Krok co krok k tomuhle snad všichni jdem
je to holt lidský úděl - tahle vlastnost - a taky vina.
Drahým alkoholem chtěl bych se opít,
ale místo toho ho na podlahu vyliji
jenom abych dokázal tu hamižnost v sobě zabít
a ubránit se té agonii.
Pak hlavou svojí tluču proti zdi
bez víry, že by snad uhla.
Jsem to ale blbec co utratil peníze pro nic
ta naivita mě už přešla
A když pak v bolestném opojení
z podlahy se v mdlobách zvednu
začínám být zase hamyžný, materiální
začínám stejně jako rok - v lednu.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
[ - ]
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 0 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 0.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 2 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 13 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
